Zvládne Fialova vláda covid lépe než Babišova?Anketa
Některé děti, které Hana Kuzníková učí, se zápasu zúčastnily. Učitelka řekla, že když slyšela, co se na zápasu stalo, tak jí to přišlo zvláštní. „Přišlo mi, že tam šlo o vyjádření nějakého postoje a že ten postoj vyjadřovaly děti, to je zvláštní,“ pravila. Kartous se ptal, zda děti vyjadřovaly „svůj názor“. „Myslíte si, že to jejich názor, určitě? Nejsou spíš pod vlivem nějakého působení toho diskurzu, co na ně doléhá z hlediska diskuse,“ ptal se, zda na děti nedoléhají konverzace dospělých o údajném rasismu ze strany Sparty.
Hlavní otázka rozhovoru
Kuzníková souhlasila, že děti přejímají vzorce dospělých. „To, že děti v nějakém věku vnímají odlišnosti a začnou se proti nim vyhraňovat, tak si nemyslím, že je jejich přirozenost, určitě je to dané prostředím, ve kterém žijí,“ mínila. Nicméně to prý názor dětí byl, ale otázka je, jaké měly prostředky k tomu, aby si ho utvořily, zda měly informace a ve svém věku s nimi uměly zacházet. „To je vlastně nějaká mediální gramotnost nebo informační gramotnost,“ doplnila. Kartous pak obšírně vyjadřoval, že fandění na sportovních utkáních je davová záležitost a že se při něm „nevede dialog“, s čímž učitelka souhlasila.
Kartous se pak natvrdo zeptal, zda jsou dnešní děti rasisté. „Určitě se chovají rasisticky. Dokážou to. Dokážou i rozeznat, že to dělají. To, co někdy nedokážou, je přijít na to, proč by to neměly dělat. Přijde jim to mnohdy normální, opodstatněné,“ odpověděla učitelka, ale s výhradou, že ne všem žákům to normální přijde. Expert na vzdělání pak pokračoval, zda je možné vysledovat, zda tato „normalizace rasismu“ přichází z prostředí dospělých. Podle Kuzníkové určitě.
Naopak si nemyslí, že by tyto postoje získaly děti z internetu, tam si je prý jen potvrzují. Ale snaží se je podle svých slov naučit hledat i protiargumenty. Kartous se zajímal, zda se jí tyto postoje daří měnit, a učitelka řekla, že tak daleko ještě není. „Ale věřím v to, že by se to dalo udělat velmi systematickou péčí všech pedagogů, kteří by ale v tomhle museli být na stejné lodi, což v rámci pedagogických sborů nejsme napříč republikou,“ doplnila.
Fotogalerie: - Hlava sněmovny zvolena
Děti podle ní vzdorují a provokují. „Svůj vzdor tehdy vyjadřovaly kreslením hákových křížů nebo když jsme tvořili vizitky, tak používali Stalina, tady ten typ extremistických postojů,“ promluvila o začátcích na pedagogické dráze. „Za ty tři roky se to posunulo k nenávisti vůči LGBT. To se projevuje tak, že v počítačové učebně, kde učím, jsou na pozadích duhové vlajky v plamenech, přeškrtunté a podobně,“ říká učitelka. Tento posun je podle ní důležité vidět.
„Protože hákový kříž přece jenom nikomu neublíží. Je to zakázaný projev, nenávistný projev, ale nezdá se mi tak osobně namířený vůči někomu jako nenávist vůči LGBT, protože děti s homosexuální orientací určitě na té škole jsou. A tam vlastně je ten posun, kdy už je to osobní a už se to někoho velmi, velmi dotýká,“ míní. Kartous pak konkretizoval, že nacismus je již dávná ideologie, zatímco útoky na LGBT jsou současné. A Kuzníková přitakávala, že pro žáky, kteří hledají svou sexualitu nebo vědí, že je odlišná, může být náročné vědět, že „čelí takové nenávisti“. Odkud tento trend přišel, však přesně neví, připustila, že je možné, že důvodem je jen aktuálnost tématu. Ale náchylné jsou prý hlavně agresivnější děti.
Ale kromě pozadí na počítačích prý tato údajná nenávist nikam dál nepokračuje. „Že by si děti nadávaly do gayů a do leseb, tak to ne. Spíš je to používáno v takovém lehce sarkastickém tónu nebo je to zesměšňováno,“ seznámila učitelka Kartouse s podmínkami na škole. Vliv má prý už jen to, že k menšině vyjádří sympatie nebo řekne, že toto pozadí na obrazovce do školy nepatří. Ovšem někteří kolegové to prý ani jako problém nevnímají. „Ale myslím, že jsou v menšině,“ usmála se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
