Romobyznys neziskovek. Dává to vodu na mlejn Klausovi. Otevřený rozhovor se Zeleným z drsného Mostu

11.10.2019 13:02

Je potřeba zviditelňovat i oběti, ne jen ty „zlobivé“, je přesvědčen politolog a vysokoškolský pedagog Jan Hrubeš (SZ). „Jsme s Chanovem stále v kontaktu. Nechceme, aby sídliště nasávalo lidi odjinud,“ říká a prozrazuje, jaké problémy teď hodlá řešit. Politické epizody, jako byla návštěva Klause mladšího, ghettu neprospívají. „Nás oni poslouchat nebudou,“ dodává a zastává se zadluženého Roma, který motivoval druhé, a přesto se dočkal ťafky od primátora.

Romobyznys neziskovek. Dává to vodu na mlejn Klausovi. Otevřený rozhovor se Zeleným z drsného Mostu
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Chanov

K čemu výlet do nejstrašnější lokality

Problémy Romů nevyřeší žádná ojedinělá návštěva sebeznámějšího politika. A emoce, které kolem takové exkurze jiskří, jsou jen přilévání oleje do ohně. To vyplývá ze slov zastupitele a politologa Jana Hrubeše, který je v Mostě členem komise sociální a národnostních menšin a také čerstvě vzniklého Výboru pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů.

„Když jsem se dozvěděl o návštěvě Václava Klause mladšího, tak jsem jen valil oči, co se to zas v tom Chanově všechno děje. Je to opět jen politický zájem a snaha zviditelnit se, upoutat pozornost, když se výrazný člověk, osobnost, snaží – pro mě v negativním slova smyslu – zaujmout svou návštěvou Chanova. Jeho příjezd vnímám jako další z epizod v rámci politizace tohoto tématu, přiživení se na tom, že lídr takového hnutí jede do lokality, která je vnímána jako nejstrašnější v republice,“ reagoval na výlet Václava Klause mladšího do mostecké deprivované zóny. Šéf Trikolóry tam zavítal tento týden v rámci své propagační tour po Ústeckém kraji.

Láká Chanov nové přistěhovalce?

„Jsme s tamními lidmi neustále v kontaktu. Komunikujeme s nimi, protože nechceme, aby Chanov nasával další lidi, třeba i z jiných sociálně vyloučených lokalit,“ odkrývá v souvislosti s medializací sídliště jednu z velkých obav, která se netýká jen Mostu.

„Myslím, že lidé z Mostu by i uvítali, kdyby se někteří obyvatelé z města přestěhovali do Chanova. Podle mě je tam ale nikdo nedostane, ani kdyby se tam postavilo 20 kontejnerů. Spíše hrozí, že se tam přestěhují lidé z jiných obcí jako Obrnice, Bečov, nebo Braňany – ty se teď zrovna hezky ‚vyčistily‘,“ poukazuje na okolní městečka.

Obydlování ghetta novými obyvateli by bylo jen dalším hřebíkem do rakve. „Tam se prostě nesmí začít stavět nová rezidenční místa, to by byl potom problém,“ varuje Jan Hrubeš.

Tohle je páka na dluhy

Zelený zastupitel se aktuálně chce zasadit o snížení dluhů z nájemného v chanovském sídlišti.

„Chanovské pohledávky jsou velmi zajímavé téma. Obyvatelé tam neplatí, protože mají exekuce… Ale úřad práce z moci úřední by za ně dluhy mohl uhradit: Pokud má někdo dluhy, tak úřad práce se skutečně může domluvit s městem, že příspěvky na bydlení, na nájem, půjdou přímo městu a dotyčný člověk – dlužník – z toho neuvidí ani korunu. Osobně jsem o tom mluvil i s ombudsmankou. Nechápu, proč to nefunguje,“ říká s tím, že právě tomuto tématu se 16. října bude věnovat Výbor pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů. Pozvána je i ředitelka úřadu práce, která by zádrhel měla objasnit.

O problematice takzvaného „ustanovení zvláštního příjemce dávky“ již pro PL.cz mluvil i předseda Výboru a zakladatel portálu Neprizpusobeni.cz, radní Jiří Nedvěd (ProMost).Na to, jak máme vzájemně některé politické neshody, tak v tomhle spolu souhlasíme. Je zajímavé, že jsme si to dokonce zjišťovali každý zvlášť, aniž bychom to o tom druhém věděli a aniž by to bylo koordinované,“ pokyvuje Hrubeš, který věří, že se podaří dávky z úřadu směrovat přímo na účet města, a tím dluhy postupně saturovat.

„Město pochopitelně dluhy vymáhá, ale kde nic není, tam ani smrt nebere. Také to stojí hodně práce úředníky, nese to s sebou obrovské náklady, a nakonec vše končí zprávou, kolik milionů dluhů se po kolika letech v Chanově odpustilo… Tak kde to jsme?“ poukazuje na stinnou stránku snah.

Navíc řada dluhů vzniká v Chanově z nekontrolovaně protékající vody. „Opravy něco stojí, ale i kdyby tam někdo z města jel každý týden vodovodní trubku zkontrolovat, tak se ušetří spousta peněz. Jinak to stejně zaplatíme my. Podle mě se vyplatí opakované opravy, protože po postarší Romce, která má na výpise půl milionu dluhu za vodu, si nic nevezmete,“ dodává.

Jan Hrubeš, vysokoškolský pedagog, politolog, předseda Zelených v Mostě, zastupitel města a člen Výboru pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů.

Má blízko k sociálním tématům. V osobním životě mimo jiné pečoval o svou babičku, která se dožila 94 let. Tématem seniorů se zabýval i v rámci svých studijních prací.

V zastupitelstvu města zasedá v opozici za uskupení Piráti a Zelení pro Most.

Zelení v Mostě, jejichž místní organizaci Hrubeš vede, spolupracují s Piráty na komunitních činnostech v Chanově. Vědí, že nahodilá politizace k žádnému zlepšení nepřispívá.

Ani politici nejsou svatí. Nejdřív fuj, a pak…

„Ukazuje se to na výsledcích voleb. Já jsem i primátorovi řekl, že jde o obecné pokrytectví politiků. Na jednu stranu: ‚Fuj, vy máte dluhy, vy nic neděláte, máte tam bordel a tak dále.‘ To je na jednu stranu pravda. Házíme na ně špínu, ale pak tam ve volbách jedeme a 70 procent získá jedno hnutí, 84 procent další. Jak je to možné? Takže tam nějaká komunikace zřejmě probíhá,“ poukazuje Hrubeš, že i politici mají máslo na hlavě a nejsou svatí.

V té souvislosti připomíná konkrétní případ Roma Jána Chromého, který se chopil petiční akce proti budování kontejnerových domků a na předminulém zasedání zastupitelů se od primátora dočkal jen veřejného zneuznání.Jde přitom o jednoho z mála lidí, kteří se v Chanově snaží něco dělat, něco měnit. Sám tam na Romy nadává, řekne jim: ‚Chovejte se slušně, makejte.‘ Ví, že má dluhy, ale chce se změnit. Mohl se na vše vykašlat a nechat, jak je. A pak mediálně dostane jenom pohlavky,“ zastává se aktivního obyvatele sídliště.

„Rozumím tomu, protože ty dluhy samozřejmě má, ale co jako má dělat? Má se jít zastřelit? Všichni dobře víme, že své dluhy nezvládne nikdy zaplatit, protože si na ně nikdy nevydělá. A když si vydělá, tak mu to hned vezmou v exekucích. Ale když už v sobě nějakou motivaci vypěstuje, tak hned přijde obrovská ťafka. A zrovna on by byl schopen s těmi lidmi na sídlišti pracovat, říct jim: ‚Hele, nemůžete prostě takhle blbnout‘,“ je přesvědčen Jan Hrubeš, že komunikovat s Romy je potřeba jinak.

„Nikoho z nás, ‚bílých‘, oni neposlechnou. Musejí si u sebe udělat pořádek sami.

„Romobyznys“ na přetřesu

Sami Romové vidí problém zejména v „romobyznysu“, jak řekl i Václavu Klausovi do očí František Nistor, který se v Chanově bez nároku na honorář věnuje dětskému fotbalu.

„Víme, že v některých neziskovách ten ‚romobyznys‘ běží.  S tím se naprosto ztotožním. A teď odpovím něčím, co sám nemám rád, jsou to takové fráze: Všechno dělají lidé. A lidé dělají i ty neziskovky. Některé neziskovky pomáhají, některé nepomáhají,“ nezastírá Hrubeš, že nic není dokonalé.

Jen ho mrzí, když to zaznívá od zástupce Romů. „Protože i když je to pravda, tak potom to Václavu Klausovi mladšímu takzvaně ‚dá vodu na mlejn‘. Všude se přeci najde nějaký článek, který selhává. Není možné, aby všechno fungovalo ideálně,“ podotýká s tím, že je ale škoda, pokud se to bezděky poskytne jako trumf do rukou kritika.

Mysleme hlavně na ty slušné!

Kontroverzním nápadům pak může nahrávat i taková maličkost jako název výboru. Jan Hrubeš se zasazoval za jednodušší název, který nebude jen „pro voliče“. „Ve své podstatě si nemyslím, že bychom se měli věnovat jenom těm problematickým, těm ‚zlobivým‘, ale i obětem, které potřebují pomoc. Oni v daných lokalitách nejvíc trpí. Těm, co dělají bordel, je to jedno. Měli bychom proto hledat nástroje, jak podpořit spoluobčany, kteří v lokalitách žijí,“ zdůrazňuje úhel pohledu, který někdy v zaměření na „nepřizpůsobivé“ uniká.

Stejně jako důležitost prevence. „Ano, intervence je rovněž nutná – pokud je nějaký problém, tak policie, sociální pracovníci či OSPOD, jsou-li tam děti, kontroly a podobně. Ale kvůli těm lidem, kteří nezlobí, je důležitá hlavně prevence – aby se prostě nedělo to, co se následně řeší represí. Nemůže to být jen o ní, ale i o práci s rodinou, o sociálním odboru, ale i o výběru nájmu formou ‚z moci úřední‘, jak jsem zmínil. Když za ně jako město nebudeme muset dluhy doplácet, budeme moci dát více peněz do služeb a právě do prevence. Protože, jak víme, rodičovské kompetence zde mnohým leckdy nic neříkají – docházka do školy a podobně. A tady už ale jenom hasíme. My tomu musíme předcházet,“ říká rozvážně.

V mediálním prostoru podle něj lítá řada emocí, a to je špatně. „Myslím, že na to trošku jede a pojede i pan Klaus,“ pokračuje v porovnání toho, co příležitostně přijíždějící politici nevidí. „Návštěvu pana Klause vnímám jako jeden z politických štěků,“ konstatuje na závěr. Spolupráci nepředpokládá.

Václav Klaus mladší vlevo) byl v Chanově přijat Peterem Bažem (uprostřed) a Františkem Nistorem (vpravo) ze spolku Aver Roma. Foto: Trikolora

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lucie Bartoš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Putin, to Putin! Sranda z Nory Fridrichové ve StarDance: Vážná slova

20:47 Putin, to Putin! Sranda z Nory Fridrichové ve StarDance: Vážná slova

Moderátorka pořadu 168 hodin České televize Nora Fridrichová vypadla ze zábavného pořadu StarDance h…