Jak bylo v úvodu přednášky, která se ale netýkala jen ruského rolnictva řečeno, podle levicových názorů se původní vrstva rolnictva měla rozpadnout na jednotlivé kulaky, na tovární proletariát – a byla představa, že bohatství plodí bohatství.

Podle Lenina to nebylo

„Rozevírají se nůžky, lidé pak podléhají kapitalistickým továrníkům, to pak vede k napětí ve společnosti. Tento pohled byl aplikován i na rolnictvo,“ uvedl pro desítku studentů Klír. „Jak roste zemědělská produkce, uvolní se institucionální pouta, bohatí rolníci budou mít stále více majetku a původní vrstva rolníků by se měla rozpadnout na velké kulaky a malé rolníky, ze kterých se stanou bezzemci a budou z nich námezdní síly. To má vést k pnutí a k bojům mezi chudými a bohatými,“ konstatoval vysokoškolský pedagog na základě ruských výzkumů.

Rolnictvo se ale revolucí nikdy nezúčastnilo. „Vždy však vystupovalo kompaktně. V době, kdy Lenin publikoval, vznikal v Rusku úplně jiný proud myšlení, který pracoval s daty, která nemají v Evropě obdoby. Od 60., 70. let začaly být vydávány milióny dat, tisíce svazků na úrovni okresů o ekonomice rolnictva, ale na úrovni etnografické, jednotlivých rodin. Proto se zrodila progresivní statistika, agrární ekonomie a data vůbec nedávala smyslu ani v klasických, ani v marxistických teoriích.“ Osobou, která popularizovala a vysvětlila metody, byl Alexandr Vasiljevič Čajanov.