Sankce? Rusové našli způsoby, jak je obejít. Bolí, ale s Putinem nehnou

19.08.2022 9:10 | Analýza

Rusko sice pociťuje západní sankce velmi tvrdě a jeho hospodářství značně krvácí, zdaleka se však nemusí potvrdit slova o tom, že sankce „rozbíjejí Putinovu válečnou mašinérii“, tvrdí analýza profesora Dukeovy univerzity a pracovníka v Chicagské radě pro globální záležitosti Bruce W. Jentlesona pro Foreign Policy. Rusové sice dospěli do stavu, kdy musí i rozebírat myčky, aby měli polovodiče pro armádu, nemusí to však prý nutně znamenat, že se změní záměry Kremlu a že země nebude následovat Kubu či Severní Koreu, které se také nenechaly odradit sankcemi. Klíčová prý bude diplomacie.

Sankce? Rusové našli způsoby, jak je obejít. Bolí, ale s Putinem nehnou
Foto: Repro TASS
Popisek: Prezident Ruské federace, Vladimir Putin

Anketa

Půjdete volit do Senátu?

hlasovalo: 14806 lidí
První fáze sankcí, která měla být určená coby odstrašovací, dle analýzy úspěšná nebyla. Podle analýzy Jentlesona byl totiž Putin až tak zaslepený ideologií velkého Ruska a přesvědčením, že vítězství je na dosah ruky, že ho nemohly žádné sankce odradit a samotné hrozby sankcí tak měly podobný efekt, jako když plánoval Benito Mussolini napadení Etiopie, Saddám Husajn útok na Kuvajt či Sovětský svaz invazi do Afghánistánu – přestože hrozby sankcemi měly určitý úspěch, nakonec stejně vypuknutí konfliktů nezabránily.

Zcela úspěšná nebyla ani druhá fáze, která započala po ruské invazi, která se snažila spolu se zbraňovou pomocí napadené Ukrajině přimět Kreml ke stažení se. Přesto ji Rusové dosti značně pocítili. Finanční sankce odřízly Rusko od velké části mezinárodního finančního systému včetně zmrazení téměř poloviny z 640 miliard dolarů, které Rusko drželo v zahraničních rezervách v tvrdé měně a problémem se stává i technologický sektor, jelikož zemi kvůli uvalení embarga chybějí polovodiče, které jsou životně důležité jak pro vojenské vybavení, tak pro komerční výrobky, jako jsou mobilní telefony a automobily.

Běžní Rusové se také musí vypořádat s tím, že si již nekoupí oblíbené západní zboží bez nutnosti platit vyšší cenu nejrůznějším pašerákům či se v nejhorším případě musí spolehnout na ne moc populární ruské náhražky. Více než 1000 nadnárodních společností totiž ukončilo, nebo alespoň omezilo, své obchodní aktivity v Rusku nebo s Ruskem. A padaly i zákazy ruské účasti v kulturní a sportovní sféře.

Chybělo však okamžité a úplné zlomení obchodních vztahů v rámci dovozu ropy a zemního plynu, tady strategických komodit pro ruskou ekonomiku, a to právě kvůli energetické závislosti mnoha zemích na ruských surovinách.

K sankcím se nepřipojila ani Čína, jež naopak využila zoufalé situace Ruska a levnou ropu si od Moskvy s radostí odkoupila. Podobně se zachovala i Indie a nápomocné nebylo ani rozhodnutí arabských států na situaci vydělat a udržet cenu ropy na vysokých úrovních, kvůli čemuž měla Moskva podle některých odhadů příjmy z ropy a plynu vyšší než před rokem.

„A tato čísla o příjmech z prodeje ropy ani nezahrnují ztrojnásobení počtu tankerů, které ‚zmizely‘, aby nebyly odhaleny, a přepravců a rafinerií, které skrývají ruskou ropu smíchanou s jinou. Stovky tisíc tun ukrajinského obilí byly ukradeny a vyvezeny ruským spojencům. Došlo ke spoustě dalších případů porušování sankcí včetně toho, že oligarchové a Putinovi kumpáni našli offshorové daňové a bankovní ráje a bezpečné přístavy pro své superjachty,“ upozorňuje analýza s připomínkou toho, že se Moskva snaží co nejvíce mírnit dopady na běžnou ruskou populaci a zlomit veškerý nesouhlas s válkou zatýkáním a represemi a „několik oligarchů, kteří se odvážili promluvit, za to taky zaplatilo“.

Celkový balíček sankcí tak sice měl značný hospodářský dopad, Rusko však stále ke stažení okupačních jednotek z ukrajinského území nepřiměl.

Přesto nelze zakrýt, že jej Moskva pociťuje se znatelnou bolestí. „Projekce ruského HDP zaznamenaly nejhorší pokles od chaotických 90. let. V březnu rubl ztratil téměř polovinu své hodnoty, z 84 rublů na 154 rublů za dolar. V polovině dubna moskevský starosta varoval, že je ohroženo 200 000 pracovních míst. Celohospodářská inflace se přiblížila 18 % a v odvětvích nejvíce závislých na mezinárodních dodavatelských řetězcích byla ještě vyšší. Navíc se díky úspěchům Ukrajinců v boji a při likvidaci nepřátelské techniky s nedostatkem potýkaly i samotné ruské frontové jednotky,“ shrnuje dopady analýza.

Je tedy i přes vysoké příjmy z ropy a plynu jasné, že Rusko v ostatních oblastech dosti citelně krvácí. Teprve nynější fáze však má podle Jentlesona ukázat, zdali vykrvácí rychleji než samotný Západ.

To mají ukázat i ruské protisankce, z nichž nejvýznamnější je omezení dodávek zemního plynu do Evropské unie. „Německé náklady na elektrickou energii se od ledna do června téměř zdvojnásobily, ze 140 na 260 eur za megawatthodinu. Nedostatek plynu již způsobil, že velká průmyslová odvětví omezila výrobu. Šetření a opatření na změnu paliva a dodavatele pomohla, ale jen do určité míry,“ jmenuje profesor Dukeovy univerzity nejsilnější dopady.

Globálním dopadem pak je utlumení klimatického boje, jelikož se letos v zimě leckde přechází opět i na uhlí a celkové utlumení růstu ekonomik. Růst globálního HDP, který v roce 2021 činil 5,7 % a v lednu se předpokládal na úrovni necelých 4,1 %, se nyní odhaduje na 2,9 %.

Rusko oproti těmto problémům nyní čelí stále hlubším strukturálním škodám a kurzy na černém trhu ukazují slabost rublu a ve velkém z něj utíká inteligence a technologičtí pracovníci. „Odhaduje se, že ze země uprchlo 500 000 pracovníků, z nichž mnozí mají vysoké vzdělání a zkušenosti z technologického sektoru a jsou důležitou součástí talentované základny každé ekonomiky,“ upozorňuje analýza.

Jentleson také nezapomíná na nedostatek polovodičů, který nutí Rusy odebírat je z ledniček a myček nádobí, aby měli součástky pro armádu.

Bude to však stačit? Představa o sankcích, které Rusko přivádějí do „ekonomického zapomnění“ a „rozbíjejí Putinovu válečnou mašinérii“, dle profesora neodráží úplný obraz. Rozsáhlý hospodářský dopad totiž nutně nemusí vést ke změně politiky, což dokazují případy Kuby, Íránu či Severní Koreji, kde tamní vůdce Kim Čong-un neopouští svůj sen o jaderném arzenálu ani přes nedostatek potravin pro vlastní obyvatele.

Klíčové tak má být, zdali se Putinově režimu i přes vyhlídku života v nuzných podmínkách nadále podřídí většina elit a klíčových politických aktérů. Legraci si prý nelze dělat ani ze zpráv o rostoucím vnitřním odporu ruských rodin a disidentů, jelikož se již spekuluje o množství padlých, které je srovnatelné se sovětskou invazí do Afghánistánu.

Druhým klíčovým faktorem pak je diplomatická strategie, která se dá podle Jentlesona popsat na příkladu Íránu, u nějž došlo za Obamovy administrativy k jednání o nešíření jaderných zbraní, a když bylo dosaženo dohody v podobě společného komplexního akčního plánu, došlo ke zrušení mnoha sankcí. Diplomatickou snahu dle něj rozbilo Trumpovo vyhýbání se „čemukoli, co by se blížilo serióznímu diplomatickému procesu“ a podobné následky jsou prý znatelné i v Libyi, kde po pádu Kaddáfího padly i diplomatické dohody, které se předtím také dařilo stanovit za nabídky utlumení sankcí.

„Když vezmeme, jak bylo těžké stanovit věcně vhodné a politicky životaschopné podmínky s Íránem a Libyí, bude to v případě Ruska mnohem těžší. Které sankce budou zrušeny a co za to? Zůstanou některé z nich trvale v platnosti?“ táže se analytik.

Důležité dle jeho názoru teď bude, aby mělo diplomatické jednání s Ruskem podporu jak od Spojených států, tak z Evropy i Ukrajiny a zároveň „poskytovaly základ pro to, aby s nimi Putin nebo jiný ruský vůdce souhlasil“. „To je těžké, ale je nezbytné najít rovnováhu,“ uzavírá.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Věříte v mír?

Dobrý den, jak vidíte šance, že Rusko a Ukrajina se dohodnou na míru? Přijde mi, že se konflit neustále eskaluje a o mírových jednání už neslyšíme ani je nikdo neinicuje. Ano, jednat a věřit v dohodu s diktátorem asi lze jen obtížně, ale pokud k tomu nedojede, tak jak jinak tomůže skončit, než že Pu...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nagyová padla. Vystrčil ovládl Jihlavu. Podívejte se ale, co mezitím rozjel Kalousek

15:00 Nagyová padla. Vystrčil ovládl Jihlavu. Podívejte se ale, co mezitím rozjel Kalousek

V závěru předvolební kampaně v ostře sledovaném senátním obvodě Jihlava přišla koalice SPOLU s posmě…