Když se před téměř rokem stal Martin Schulz šéfem SPD, slibovali si od tohoto kroku jeho straničtí kolegové i voliči mnohé. Někdejší šéf Evropského parlamentu byl zvolen do čela strany nezvyklou stoprocentní podporou delegátů a měl velké plány. V prvních týdnech to podle průzkumů vypadalo, že by mohla SPD vážně konkurovat CDU a Schulz aspirovat na pozici německého kancléře. Potom ale přišel první ostrý politický test v podobě voleb.
V tom Schulz selhal a jeho strana neuspěla i v dalších volbách ve dvou spolkových zemích. Jeho pozice začala slábnout a posledním „hřebíčkem do rakve“ se stal propadák SPD v parlamentních volbách. Socialisté dosáhli nejhoršího volebního výsledku v poválečné éře a poslední záchranou se pro Schulze stal krach koaličního jednání mezi CDU, Zelenými a FDP. Šéf SPD začal prosazovat navzdory předvolebním jednáním pokračování velké koalice.
Přes nesouhlasné hlasy ve straně nakonec před čtrnácti dny na sjezdu strany v Bonnu uspěl a vyjednávání o koalici s CDU bylo schváleno. Nyní bylo vše zdárně dokončeno, ale Schulz má daleko do rozdávání radostných úsměvů na kamery. Vláda ještě ani poprvé nezasedala a v SPD je zaděláno na budoucí bouřlivé konflikty. Velmi ostře se proti Schulzovi vymezil jeho předchůdce ve funkci šéfa SPD a poslední ministr zahraničí země Sigmar Gabriel.
V rozhovoru pro rozhlas vyjádřil politování nad tím, že již nebude součástí vlády. „Musím přiznat, že to považuji za znehodnocení mé práce, kterou jsem nejenom pro SPD vykonal,“ uvedl Gabriel a naznačil, že Schulz nesplnil své dané slovo. Podle všeho mu měl slíbit, že zůstane i nadále šéfem německé diplomacie. Nicméně jako přinutil loni Gabriela, aby mu přenechal pozici šéfa SPD, nyní jej chce nahradit i jako ministr zahraničí.
Vztahy mezi oběma vlivnými členy SPD jsou na bodu mrazu a vzájemné animozity trvají už několik měsíců. Právě proto Schulz ani nezařadil Gabriela mezi dvanáct vyjednavačů. Nyní by neměl být Gabriel ani ve vládě, což je pro něj těžká rána. „Gabriel vykonal velmi dobrou práci, ale nyní jsem se rozhodl vstoupit do spolkové vlády jako ministr zahraničí já,“ informoval Schulz stručně o svém rozhodnutí.
Zároveň také oznámil, že odstupuje z čela strany a nahradí jej Andrea Nahlesová. Přitom Schulz skutečně na veřejnosti dlouho tvrdil, že do nové vlády osobně nepůjde. Lze očekávat, že pnutí mezi oběma politiky bude pokračovat. Vyhráno ale nemá ani Angela Merkelová, která je svými spolustraníky v médiích kritizována za to, že přepustila SPD ministerstvo financí a další klíčové resorty. Německo tedy má konečně po čtyřech měsících vládu, ale vzhledem k vnitřním rozporům v SPD a CDU těžko přinese kýženou stabilitu.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Josef Provazník
