Od posledních komunálních voleb uplynul již rok. Co se za vašeho působení v Kraslicích změnilo?
Doufám, že nic – tedy k horšímu. Bylo by asi naivní si myslet, že mým příchodem se ve městě odehrají nějaké viditelné či dramatické změny. Spíše to vidím tak, že se podařilo navázat na práci minulého vedení města, daří se dotáhnout ke zdárnému konci projekty započaté v minulosti a již připravit, případně realizovat věci nové. Takže rozhodně nenastala žádná revoluce. Zkrátka pokračujeme v drobné denní práci.
Jak jste se svěřil pro naše stránky, svou kandidaturu jste vcelku dost zvažoval a nebyl jste pevně přesvědčen, zda do toho jít. Nelitujete zpětně svého rozhodnutí? Jak se vám změnil váš osobní život?
Zatím jsem zalitoval snad jen jedinkrát, ale opravdu jen malilinko. A asi jsem to možná ani nemyslel příliš vážně. Můj osobní život se snad ani nijak moc nezměnil, jen mě někteří lidé více zdraví a v okolních městech a obcích mě lidé poznávají z novin nebo reportáží lokálních televizních stanic. Takže zrovna nedávno si mi stalo, že jsem byl s přáteli v jedné nejmenované hospůdce v jednom nejmenovaném městě a paní výčepní mě obsloužila se slovy: „Vy jste starosta z Kraslic, že?“ Takže to bylo takové úsměvné.
V jaké fázi je projekt na vybudování nového stacionáře ve městě?
Pokud jde o stacionář, byly nastíněny čtyři možné varianty a začala debata o tom, kam jej vlastně umístit. Takže v současné době není jasné, kde stacionář bude.
Psali jsme:
Častým problémem bývá zajištění dostatku ubytovacích služeb pro seniory a celkově financování sociální oblasti. Jak byste hodnotil situaci v Kraslicích?
V tomto ohledu není situace v Kraslicích nijak dramatická. Ale je samozřejmě stále co zlepšovat. Hodně silně vnímáme otázku, zda a jak péči o naše seniory posílit. Mám na mysli zejména terénní pečovatelskou službu, která více odpovídá dnešnímu trendu nechávat seniory co nejdéle ve svém přirozeném domácím prostředí, nežli je vytrhovat z domova a umísťovat do nového prostředí. Zabýváme se spíše myšlenkou, jak dostat veškerou péči s patřičným komfortem a zázemím do nových prostor a pod „jednu střechu“.
Jak jste se vyjádřil po volbách, Kraslice se budou velice brzy potýkat s nedostatkem lékařů a zachováním lékařské péče. Jak se snažíte tyto hrozby odvrátit? Neuvažujete například přistoupit na nabídku a odkoupit polikliniku, kterou provozují ve městě soukromí lékaři?
Zatím nikdo z našich lékařů neřekl: od prvního neordinuji. Předpokládám tedy, že současní lékaři patrně zatím končit nehodlají. Problém získání nových doktorů sice máme, byť asi není úplně akutní. Na „venkovské“ poměry máme zdravotní péči na Kraslicku poměrně dost komfortní. Nechuť lékařů působit v pohraničí či jiných méně atraktivních lokalitách je problém celostátní, který vyžaduje koncepční řešení. Už například při vzdělávání. Tady je míč na straně státu. Já řešení vidím v zavedení umístěnek. Každý student, když nastoupí na lékařskou fakultu, nechť dostane na vybranou: buď studium zdarma a pak musí počítat s tím, že po dokončení studia bude vyslán tam, kde ho bude třeba, a tam si „odkroutí“ určenou dobu, anebo bude platit školné a pak si po studiu může dělat, co chce. Ale přijde mi naprosto scestné, když lékař vystuduje za peníze daňových poplatníků a pak chce sedět jen ve fakultní nemocnici ve velkém městě nebo odejde do zahraničí. A vložené prostředky tudíž společnosti ve své práci nevrátí. I v pohraničí totiž žijí lidé, kteří lékaře potřebují, a hlavně lidé, jež také platí daně. Nechápu proto, proč by tedy neměli mít právo na stejný komfort a na stejné služby.
Podle vás také Kraslice nedostatečně využívaly turistický potenciál. Jak se to budete snažit napravit? Přece jen by to pomohlo snížit i nezaměstnanost, která je ve městě alarmující.
Ano, tyto kroky ke zvýšení atraktivity a využití turistického potenciálu postupně nabíhají. Například tím, že nastavujeme režim ve výměně informací o společenském a kulturním dění a propagaci těchto akcí na našich stránkách. Podobná výměna informací by se měla daleko intenzivněji rozběhnout také se sousedy z přeshraničního města Klingenthal, která sice již probíhala, ale spíše jen nahodile. Velmi se také ve Svazku měst a obcí Kraslicka zabýváme oživením projektu cyklotrasy z Kraslic do Sokolova s naučnými zastaveními podél řeky Svatavy. Cyklotrasa by se mohla napojit na páteřní cyklotrasu z Chebu do Karlových Varů. Na německé straně by se mohla napojit na zdejší „bikeresort“. Studie proveditelnosti byla již vytvořena před deseti lety, ale na realizaci nikdy nedošlo.
Další rozhovory z kraje:
Rozpad hnutí Úsvit a vznik nové strany SPD vnímáte jako střet dvou vizí o dalším směřování hnutí Úsvit. A byť také přiznáváte, že jste za hnutí Úsvit kandidoval jen z prozaických důvodů, ke které z nově vzniklých stran máte blíž? A mají podle vás vůbec budoucnost?
Ano, toto mé vnímání se nikterak nezměnilo. Faktem je, že Tomio Okamura mě po rozkolu hnutí oslovil s nabídkou spolupráce. Stejně tak mě oslovil i Marek Černoch a vcelku docela aktivně jsme spolu komunikovali. Z toho důvodu mám asi blíže k Úsvitu národní koalice, byť mám k některým krokům své výhrady. Pokud jde o budoucnost obou těchto uskupení, bylo by to spíše na věštbu z křišťálové koule, kterou, žel, nemám. Záleží na tom, co kdo nabídne občanům a jakou cestu k tomu zvolí. Osobně preferuji témata, která trápí občany v běžném denním životě a cestu drobné poctivé mravenčí práce.
Tomio Okamura
Obě hnutí jsou shodně proti přijímání uprchlíků a volají po vystoupení Česka z EU. Co vy na to?
Když sleduji vývoj situace kolem uprchlíků a postoje „Evropy“, tak se ani moc nedivím. Udivuje mne pokrytectví, s jakým Evropa k problému přistupuje – či vlastně nepřistupuje. Nikdo neřeší příčiny tohoto exodu, někteří dokonce radostně přicházejí s tezemi na způsob: hurá, bude tu nová laciná pracovní síla. A vrcholem všeho je, když úředníci z Bruselu prohlásí, že důsledky přílivu takovéhoto množství lidí s naprosto jinou kulturní tradicí a zcela odlišnou mentalitou je vůbec nezajímají. Konečně začínám chápat atmosféru doby před rozpadem Říše římské – civilizace, která není schopna hájit hodnoty, na kterých byla vybudována, je odsouzena k zániku. Teď je to ale dotaženo k větší dokonalosti, neboť tuto vlastní sebedestrukci balíme do slovíček o humanitě a pomoci slabším. A když vidím ty mladé, urostlé a dobře živené muže, kteří proudí do Evropy, mám dost vážné pochybnosti. A slova saúdského krále Salmána mé obavy jen potvrzují, když na podporu základních životních potřeb běženců odmítl vydat jakoukoliv finanční pomoc, zato ale nabídl, že nechá v Německu vybudovat na 200 mešit.
Ptala jsem se i proto, že Kraslice leží nedaleko hranic s Německem. Jak byste i v souvislosti se stále trvající uprchlickou krizí hodnotil atmosféru ve městě? Pociťujete nějaké napětí mezi občany?
Přestože na základě reportáže jedné z lokálních TV stanic po městě letí „šuškanda“, že by v jednom z objektů na území Kraslic mělo dojít k ubytování uprchlíků, nemám zatím pocit, že by tu vládla nějak vyhrocená situace. Ani o nějakém napětí mezi občany se nedá, myslím, v tuto chvíli hovořit. Je tu klid a doufám, že tomu tak bude i nadále. Otázka uprchlíků v Kraslicích je v tomto okamžiku opravdu jen hypotetická.
Otázka na závěr. Jak to vypadá s dostavbou základní školy? Podařilo se vám již vybrat jednu variantu přístavby?
Ve chvíli, kdy poskytuji tento rozhovor, není ještě o variantě přístavby rozhodnuto. Teprve o ní boudou zastupitelé rozhodovat na svém jednání v polovině října. Takže uvidíme. Já jsem si svou variantu ale už vybral.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
