Trenky na Hradě... Co vy na ně?Anketa
Analytička na úvod shrnuje, že ve třetím týdnu ruského „vojenského vstupu“ do Sýrie se ví to, že Rusové dodali do země vojenské vrtulníky, na syrském území operují stovky ruských vojáků a těžká technika, včetně tanků a obrněných transportérů. Damašek sice stále popírá, že by ruská armáda v Sýrii už bojovala a Kreml „popírá povědomí“ o tom, že by do Sýrie už nyní proudili ruští „žoldáci“. Záběrů, které ukazují opak, visí na internetu dosti.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při odůvodňování ruského postupu poukázal na skrytou agendu americké války v Sýrii, tedy americkou podporu Islámského státu jakožto nástroje politických cílů. A vzkázal Washingtonu, aby se nepletl Rusku do cesty, jinak veškerá vina za vše špatné padne jednoznačně na něj.
O tom, že Rusko bere boj proti IS vážně, svědčí dle analytičky to, že v rámci nynějšího Valného shromáždění OSN hodlá Vladimir Putin „svou“ koalici boje proti IS projednat osobně s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem, který podporou teroristů zavádí svůj stát podle všeho do hluboké krize, stejně jako s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a nabídka k dialogu zamířila i do Bílého domu.
Americké „jestřáby“ chytí psotník
Ministerstvo zahraničí USA nejprve ruský postup odsoudilo, aby po diplomatickém tlaku ze strany Německa a spočtení plusů a minusů, začalo otáčet. To, že USA budou s Ruskem jednat o Sýrii, považují prý vojenské kruhy za „důležitý další krok“, nově se do nich mají zapojit i ministři obrany obou zemí, což bylo ještě před pár týdny dle anylitičky čímsi nemyslitelným. A třeba podle LA Times se už nyní ukazuje, že „Moskva nad Washingtonem zvítězila“.
Aby ale tento veletoč nebyl až tak okatý a neokonzervativce ve Washingtonu z takového obratu nechytil rovnou psotník, USA dál trvají na tom, aby Bašár Asad padl – nicméně, kdy a jak se tak stane, je „věcí diskuse“. Pentagon navíc prý oznámil, že se tváří v tvář Rusku nevzdává, ale naopak – připravuje „přezkum“ plánů pro případ nepředvídatelného vojenského konfliktu s Ruskem; a činí tak poprvé od konce studené války v roce 1991. Nová strategie se má týkat s napětím a dlouho očekávaného ruského vpádu do Pobaltí.
Spencerová v této souvislosti poukazuje na komentář Roberta Parryho, který tvrdí, že v reálu je Washington nucen sledovat, jak jeho politika „změny režimu“ v Sýrii, na níž USA „pracují“ už přinejmenším od roku 2006, kýžené výsledky nepřináší, ale současně žene stovky tisíc uprchlíků do Evropy; ta pod jejich tíhou pomalu ale jistě odbourává Schengen a další své „fundamentální“ chlouby a nikdo po ní nemůže aktuálně chtít, aby šla Spojeným státům solidárně pomáhat „uklízet“ jejich svinčík v Sýrii a dál americkou politiku slepě podporovala.
Oproti tomu Rusko má prý v rukou všechny trumfy. Tím spíš, že USA nemohou nijak zásadně a dlouhodobě odmítat nabízený společný boj proti Islámskému státu, protože by to vypadalo přinejmenším hloupě. „V každém případě platí, že po roce a něco drtivého tlaku kvůli Ukrajině jsou Putin a Rusko zpátky ve hře na mezinárodní scéně, možná ještě ve větší roli, než by kdo před rokem čekal,“ konstatuje Spencerová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
