Pětasedmdesátiletá paní Prokupová dle svých slov dost dobře nechápe, proč na východní Ukrajině došlo k válce. „Opravdu nerozumím tomu, na co si ti separatisté stěžují. My jsme Rusíni a můžeme používat ruštinu, ukrajinštinu i náš vlastní jazyk. Nikdo z nás ani neuvažuje o tom, že bychom Ukrajinu opustili,“ říká paní Prokupová. Zakarpatí leží v nejzápadnější části Ukrajiny, poblíž hranic s Maďarskem, Rumunskem, Slovenskem a Polskem, mezi světovými válkami byla součástí Československa. Žije zde asi 1,3 milionu obyvatel, kteří mluví maďarsky, rusky i ukrajinsky. Dvojjazyčné nápisy jsou k vidění v celém regionu. Příslušníci rusínské menšiny žijící v Zakarpatí tvrdí, že realita se liší od toho, jak ji líčí ruská média.
Jedním z příkladů ruské propagandy je březnová reportáž prokremelského kanálu, podle které měli údajně Rusíni svolat kongres a požadovat autonomii. Ředitelka místního pěveckého sboru Prokupová však o takovém setkání nikdy neslyšela. To samé platí o vůdci zdejší rusínské komunity Jevžanovi Županovi. „Nebyla to první provokace Ruska zacílená na náš region. Obávám se, bohužel, že nebyla ani poslední. Jak konstatuje Sabra Ayresová, podobné snahy jsou součástí ruské propagandy, která využívá státních médií i sociálních sítí. „Jejich strategií je ukázat, že Ukrajina se doslova topí v problémech a ukrajinské úřady jsou neschopné,“ cituje Ayresová spoluzakladatelku serveru StopFake.com Margo Gontarovou, která bojuje proti ruské propagandě.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro