U Chovance se tajně chystá půlmiliardový kšeft na začleňování běženců. Vláda prý už kývla na kvóty, neziskovky plánují obrovský tunel. Jen se čekalo, než odjede Merkelová

26.08.2016 4:49

Česká vláda sice nahlas migrační kvóty odmítá, ale ve vší tichosti už hledá generálního poskytovatele integračních služeb, jenž bude mít za úkol během příštích tří let za půl miliardy korun integrovat z nich vyplývajících šest tisíc uchazečů o azyl. Členka sněmovních výborů pro bezpečnost a obranu Jana Černochová to vnímá tak, že vláda přistoupila na povinné kvóty a hru Bruselu a zároveň že se premiér a ministr vnitra chtěli před návštěvou Angely Merkelové vyhnout nepříjemnému pokárání na domácím poli.

U Chovance se tajně chystá půlmiliardový kšeft na začleňování běženců. Vláda prý už kývla na kvóty, neziskovky plánují obrovský tunel. Jen se čekalo, než odjede Merkelová
Foto: Václav Fiala
Popisek: Uprchlíci z Afghánistánu

Více než půl miliardy korun bude stát veřejná zakázka na generálního poskytovatele integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou pro období let 2017 až 2019. Veřejnou zakázku vypsalo Ministerstvo vnitra a úkolem generálního poskytovatele integračních služeb bude koordinace a zajištění integračních služeb oprávněným osobám formou subdodávky ve spolupráci se subdodavateli, kterými mohou být obce, nestátní neziskové organizace, církve a zaměstnavatelé. V materiálu, který rezort Milana Chovance předložil vládě, se píše o přibližném počtu šesti tisíc osob, které by měla Česká republika přijmout ve zmíněném tříletém období. Poskytováním integračních služeb je míněna pomoc oprávněným osobám při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, vzdělávání, odstranění jazykové bariéry a pomoc při vstupu na trh práce.

„Přístup vlády k imigrační krizi dlouhodobě a stále více vykazuje značný rozpor mezi slovy a činy a toto je další z nich. Když si vzpomenu, s jakými rameny ještě loni odjížděli pan premiér nebo pan ministr vnitra na jednání Evropské rady, jak neustále opakovali, že odmítají kvóty a že na ně nepřistoupí, je to z dnešní perspektivy opravdu směšné. Tento krok je zcela zřejmá kapitulace, která navazuje na moment, kdy se česká vláda odmítla postavit po bok Slovenska v odporu proti kvótám. Představitelé vládních stran a zejména ČSSD si to zcela evidentně nechtějí rozházet u svých evropských – jak jinak než socialistických – partnerů, a proto poslušně plní jejich zadání,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz poslankyně ODS Jana Černochová, členka sněmovního výboru pro bezpečnost a výboru pro obranu.

Anketa

Máte rádi Angelu Merkelovou?

4%
96%
hlasovalo: 17361 lidí

Vláda jasně dokládá, že přistoupila na povinné kvóty a hru Bruselu

„A aby nemuseli na domácím poli čelit kritice a neztratili tvář před voliči před nadcházejícími volbami, zakázka, která je přípravou na přijetí tisíců přistěhovalců, je pro jistotu zadávána potichu, bez většího humbuku. Zatím se tito pánové ani v nejmenším nezasadili o to, aby povinné kvóty nebyly realitou dnešní mainstreamové politiky většiny čelních představitelů EU. Vláda nám tímto jasně dokládá, že přistoupila na povinné kvóty a hru Bruselu, který sice dodnes není schopen zajistit vynucení efektivní ochrany vnějších hranic, ale už připravuje finanční prostředky na tvrdé a nucené přerozdělování přistěhovalců, a to nejen proti jejich vůli, ale i proti vůli některých členských států,“ upozorňuje opoziční poslankyně.

Takto zvolená cesta sociálních inženýrů nejen v Bruselu, ale i u nás ve vládě podle členky výborů pro bezpečnost a obranu.nedává ani za mák smysl a nemůže reálně fungovat. „Nemohu se zbavit pocitu, že tento krok vláda činí jen pro to, aby navenek, před ostatními partnery, působila dojmem, že plní zadání, a přitom s přijetím uprchlíků nepočítá, o čemž spíše pochybuji, pak jde jednoznačně o pokrytectví. A i kdyby byla tato zakázka vypsána jen ´na oko´, pak by to byl drahý žert a bylo by zcela jistě férovější vyvinout spíše maximální úsilí k tomu, aby se na nás kvóty nevztahovaly. Pak by bylo možné si vlády i více vážit a bylo by snad dokonce možné věřit ministru Babišovi, který jako by se probral ze zimního spánku a je z něj najednou ´velký protiuprchlický bojovník´,“ poznamenává Jana Černochová.

Problémem veřejné zakázky je vlastní kontrola úspěšné integrace

Jak vyplývá z odůvodnění účelnosti zakázky Ministerstvem vnitra, České republice nezbývá než zajistit hladký příchod cizinců a jejich úřední integraci, jinak by vláda nesplnila cíle svého Státního integračního programu, který je navíc součástí evropského práva. „Podle zveřejněného výběrového řízení není zřejmé, ze kterých zemí se má těchto šest tisíc osob v letech 2017 až 2019 integrovat. Také mi není známo, proč je nutno vypisovat výběrové řízení na základě plnění Státního integračního programu a proč činnost generálního poskytovatele integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou nemůže vykonávat orgán státní správy,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Antonín Seďa, člen sněmovního výboru pro obranu, jenž se na danou veřejnou zakázku hodlá ptát ministra vnitra i předsedy vlády.

Předpokládaná hodnota vypsané zakázky je 520 500 000 Kč. „Efektivnost a transparentnost vynaložených peněz se musí každopádně odvíjet od počtu osob, kterým na našem území bude udělena mezinárodní ochrana. A tuto kontrolu bude provádět Ministertsvo vnitra. Mám problém v zadání veřejné zakázky, ve které je popis činností tak rozsáhlý, že na něj dosáhne téměř kdokoliv. A to by mohlo ztížit efektivitu integrace. Druhým problémem je vlastní kontrola ´úspěšné´ integrace, protože na základě negativních zkušeností z některých západních zemí, zejména Německa, Belgie či Francie, se otázka úspěchu integrace projeví až v dalších generacích. Takže vždy zde zůstane jistý bezpečnostní problém, protože nikdo neumí zajistit a není schopen dát stoprocentní záruku,“ připomíná Antonín Seďa.

Půjde o vyhozené peníze, které skončí v kapsách neziskových organizací

Problematičnost více než půlmiliardové zakázky je dána i tím, že není jasné, jak se podaří kvótami nadirigované migranty k nám dostat. „Od samého počátku imigrační krize je naprosto zjevné, že Česká republika není pro uprchlíky a migranty atraktivní cílovou destinací, neboť drtivá většina z nich směřuje do Evropy za vyšším životním standardem a štědrými sociálními dávkami, které spatřují především v zemích jako je Německo, Švédsko a podobně. Opakovaně jsme se o tom přesvědčili, a to i při snaze přijmout několik desítek syrských křesťanů. Opakovaně jsme také jako opoziční strana na tento argument upozorňovali právě ve vztahu ke kvótám. Je naivní se domnívat, že na našem území udržíme kohokoliv proti jeho vůli,“ tvrdí Jana Černochová.

Proto tedy nevěří, že zavedení kvót migrantů pro jednotlivé členské země Evropské unie budou fungovat. „Pokud se nestane nic jiného, ti lidé sem bezesporu budou přesunuti, ale velmi pochybuji o tom, že zde zůstanou delší dobu. A pak půjde logicky o zcela vyhozené peníze. O peníze, které opět skončí kdesi v kapsách nějakých neziskových organizací s ´bohulibým posláním´. To je velmi realistický scénář. Možným záměrem vlády tak může být i snaha nakrmit nenasytné neziskové organizace všeho druhu, u kterých se více jak půl miliardy může záhadným způsobem rozpustit pouhým mrknutím oka,“ nedělá si členka sněmovních výborů pro bezpečnost a obranu iluze o tom, jak to u neziskových organizacích chodí.

Přednost má mít kontrola identity osob před získáním financí z EU

Ministerstvo vnitra v materiálu také upozorňuje, že v souladu se schváleným národním programem Azylového, migračního a integračního fondu EU může Česká republika získat 20,146 milionu eur, tedy zhruba hodnotu vypsané zakázky, za přesídlení 400 osob a relokaci 2691 osob z Řecka a Itálie, a to v případě jejich přesídlení či relokace do 26. září 2017. „Počet osob není za tři roky vysoký, nicméně je otázkou, kterých osob se tyto integrační služby budou týkat. Zda pouze migrantů vzešlých z migrační vlny nebo všech žadatelů, to znamená i Ukrajinců, Slováků, Rusů a podobně. Postup přidělení mezinárodní ochrany musí odpovídat platným zákonům ČR a rozhodně by neměl být urychlován. Například tak, abychom v příštím roce přijali tři tisíce běženců z členských zemí EU. Teoreticky by se to časově stihnout dalo, ale já bych raději preferoval důkladnost kontroly identity osob v rámci zajištění bezpečnosti před získáním financí z Evropské unie,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Antonín Seďa.

O tom, zda by vláda měla vyvinout maximální úsilí, abychom do září příštího roku přijali tři tisíce žadatelů a dostali tak více než půlmiliardu od EU, nemá podle Jany Černochové smysl vůbec spekulovat. „Princip, kdy se Evropská unie snaží vyvíjet takový tlak na potenciálně ´neposlušné´ členské země a snaží se je takovými úplatky dovést k poslušnosti je potupný a trapný. Na jedné straně je to příslib cukru a z druhé strany je nám pak vyhrožováno bičem, že nedostaneme peníze z evropských fondů. Takový systém je celkově špatný a zvrácený. V tak zásadní otázce, jako je přijímání migrantů, by přeci handrkování o peníze mělo být druhořadé. Ta první otázka je, zda máme imigranty podle kvót přijímat. A já tvrdím, že nemáme a že vláda v této otázce totálně selhala. Zároveň se nemohu ubránit ani myšlence spojitosti této zakázky s aktuální návštěvou Angely Merkelové a otázce, zda se premiér a ministr vnitra nechtěli vyhnout nepříjemnému ´pokárání na domácím poli´,“ podotýká Jana Černochová.

Přesídlování a relokací a počet osob je odpovědnost vlády a orgánů EU

Ministerstvo vnitra se vyjádřilo jen obecně k tomu, jak financování integrace zpravidla probíhá. „Státní integrační program pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou formou azylu nebo doplňkové ochrany se v plné míře týká jak osob, které přišly na území České republiky mimo organizované programy, tak v rámci programů přesídlování ze zemí mimo Evropskou unii a relokací z Řecka a Itálie. Finanční příspěvek ve výši deseti tisíc eur při přesídlování a šesti tisíc eur při relokaci přísluší přijímacímu státu za každou osobu, která v rámci těchto programů přicestuje,“ popisuje pro ParlamentníListy.cz Martina Němcová, tisková mluvčí Ministerstva vnitra.

Tyto prostředky jsou v takovém případě využity ve Státním integračním programu (SIP). „Dojde tím tedy i ke snížení finančních nároků na státní rozpočet České republiky. SIP je a bude financován z obou základních zdrojů, tedy ze státního rozpočtu a z Azylového, migračního a integračního fondu Evropské unie v případě osob přesídlených a relokovaných. Skutečný průběh přesídlování a relokací a počet dotčených osob je primárně odpovědnost vlády ve spolupráci s orgány EU a Ministerstvo vnitra následně zajišťuje přijetí uprchlíků, průběh jejich azylového řízení a v případě osob, kterým byla mezinárodní ochrana udělena, také asistuje v rámci SIP,“ vysvětluje Martina Němcová.

Uprchlická situace v Evropě nepřináší ČR žádné zásadní komplikace

K tomu, jak to bude s více než půlmiliardovou sumou pro vítěze veřejné zakázky, pokud se počty migrantů budou místo v plánované výši šesti tisíc pohybovat jen v desítkách či stovkách, odpověděla tisková mluvčí MV takto: „Výše uvedené finanční příspěvky z prostředků EU se týkají pouze osob, které fyzicky přicestovaly na území ČR v rámci programů přesídlování a relokace. Tomu bude také odpovídat příslušné čerpání v rámci SIP. Na program integrace uznaných uprchlíků tedy budou uvolňovány finanční prostředky odpovídající počtu oprávněných osob pro SIP. Jejich skutečný počet se bude odvíjet od konkrétního průběhu přesídlování a relokace a od počtu spontánně příchozích uprchlíků. Z povahy situace nelze počty žadatelů o udělení mezinárodní ochrany plánovat ani přesněji odhadovat.“

Obavy z plánovaného přijetí šesti tisíc migrantů Ministerstvo vnitra nemá. „Československo, resp. Česká republika, registruje od roku 1990 přijetí přibližně sto tisíc žadatelů o mezinárodní ochranu z desítek zemí původu Evropy, Asie, Afriky a Jižní Ameriky, dalších řádově deset tisíc válečných uprchlíků z bývalé Jugoslávie našlo v ČR dočasné útočiště v devadesátých letech. Současná migrační a uprchlická situace v Evropě nepřináší doposud ČR a jejímu azylovému systému zásadní komplikace kapacitní, legislativní ani procedurální. Každá žádost o udělení mezinárodní ochrany je posuzována a zkoumána Ministerstvem vnitra a dalšími orgány individuálně podle zákona o azylu a podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků (Ženeva 1951). Oblast bezpečnostní a ochrany lidských práv je pokládána za zásadní součást azylové politiky ČR,“ konstatuje Martina Němcová.

Bezpečnost našich občanů by měla být zajištěna

„Pokud je toto výběrové řízení zaměřeno na osoby ze současné migrační vlny, to znamená z běženců, kteří pobývají v utečeneckých či záchytných zařízeních na území EU či mimo ni, pak základním předpokladem pro zajištění bezpečnosti je role státu, konkrétně Ministerstva vnitra a jeho odboru azylové a migrační politiky. Proto předpokládám, že každá osoba musí respektovat české zákony, zejména azylový zákon. Podle něj tato osoba musí požádat o udělení mezinárodní ochrany – ať už azyl či doplňkovou ochranu – na území ČR. Pak se musí podrobit v přijímacím středisku zákonem přikázaných činností, které zejména ověřují totožnost osoby. Poté je přemístěna do pobytového střediska a zde již bude nastupovat k plnění generální poskytovatel integračních služeb. Nicméně musí počkat na rozhodnutí ministerstva o udělení, či neudělení mezinárodní ochrany, a to v termínu až do šesti měsíců. Z tohoto pohledu by měla být bezpečnost našich občanů zajištěna, protože celá procedura bude a musí být podle zákona pod dozorem státního orgánu,“ míní Antonín Seďa.

Jeho kolegyně ze sněmovního výboru poznamenává, že riziko přijetí šesti tisíc cizinců, kteří mohou pocházet ze zcela jiných kultur, nemusí mít nutně teroristický charakter. „Přesto je již dnes jasné, že migrační vlna sebou nese prokazatelné zvýšení kriminality a porušování veřejného pořádku. Stále však věřím našim zpravodajským službám, které nás před případnými teroristy chrání, a je nezbytné, aby ti lidé byli těmito službami prověřeni. Riziko ovšem shledávám především právě v odlišnosti charakteru společností, ze kterých tito lidé pocházejí. Nikdy jsem nevěřila ideám multikulturalismu a považuji za prokázané, že tyto myšlenky jsou liché. Nevěřím v masovou asimilaci či integraci, čímž neříkám, že nemohou existovat výjimky,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Jana Černochová.

Šesti tisíci migranty to vzhledem k přístupu české vlády neskončí

Poukazuje přitom na poslední měsíce v zemích, jako je například Německo či Švédsko, během nichž bylo zaznamenáno mnoho případů kriminálních činů páchaných právě imigranty, kteří se v minulosti nedokázali integrovat. „V tomto ohledu samozřejmě číslo šest tisíc není nijak horentní, ale s chabým a pokryteckým přístupem naší vlády a s neústupnosti Evropské unie, nemám důvod věřit tomu, že tím to skončí. Mimo to by se tímto krokem ve společnosti tvořila další značná tenze a pnutí, které by se mohlo překlenout až v otevřené násilí a posilování extrémismu obecně. Myslet si, že do září příštího roku bude na našem území tři tisíce uprchlíků – samozřejmě proti své vůli, jelikož Česká republika nebyla jejich cílovou a vysněnou destinací se štědrými sociálními dávkami, se budou pokojně začleňovat do majoritní společnosti je mírně řečeno naivní,“ dodává Jana Černochová.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Je to jinak! Babišovi se nejdřív zvedl žaludek a pak začal pátrat. A teď přiznal...

22:25 Je to jinak! Babišovi se nejdřív zvedl žaludek a pak začal pátrat. A teď přiznal...

Premiér Andrej Babiš se ve své týdenním hlášení „Čau lidi“ rozepsal o dnešním tragickém požáru domov…