Ze záměru přestěhovat mosteckou knihovnu do Reprezentačního domu města Mostu se stává nečekaně velké politické téma. Zahrnuje už nejen vyhození dlouholetého ředitele, mediální šarvátky kolem odmítání architektonické soutěže, ale i kuriózní krádež pirátské petice přímo z magistrátu. I část veřejnosti už se znatelně bouří, Piráti a Zelení pro Most očekávají hojnou účast na chystané listopadové demonstraci.
Ukradená petice: Pod svícnem je největší tma?
Petice proti stěhování knihovny s podpisovými archy, kterou umístili Piráti ve vstupní hale magistrátu po domluvě s tajemníkem města, zmizela hned po dvou dnech. „V hale mosteckého magistrátu nám byla někým nejspíše odcizena petice i s podepsanými archy. Služba městské policie, která je přítomna v hale 24 hodin, si prý ničeho nevšimla. Ani recepční,“ podotkl pirátský zastupitel a člen petičního výboru Adam Komenda.
Podpisů se zde sešlo již v řádu stovek. „Petici ohledně emisních povolenek na stolečku vedle se nic nestalo, někdo vzal jen tu naši,“ zdůraznil, že kdosi měl skutečně pifku přímo na iniciativu Pirátů a Zelených ve věci boje o knihovnu. „Ten, kdo petici odcizil, zřejmě nemá rád aktivní občany, kteří formou petice vyjadřují nesouhlas s nesmyslným stěhováním knihovny do Repre,“ dodal s tím, že do konce listopadu ji chtějí odevzdat na magistrát. Právě s jeho vedením jsou ve sváru.
Primátor Jan Paparega nebere pirátskou aktivitu vážně, jak vyplývá i z jeho dnešního vyjádření pro ParlamentníListy.cz: „Každý občan má právo vyjádřit svůj názor ke konkrétní věci. Pokud ovšem jde o tuto iniciativu, vnímá ji vedení města jako čirý populismus pana zastupitele Komendy, který zřejmě v posledních dvou letech, kdy se hovoří o přestěhování knihovny do budovy Repre, bydlel ve zcela jiném městě.“ Podle jeho slov je myšlenka přestěhování knihovny do budovy Repre ze strany vedení města od počátku prezentována veřejnosti. „Dosud jsme se nesetkali s negativními reakcemi,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.
Ve čtvrtek 24. října došlo k další kuriozitě: Petice v knihovně byla schována pod cedulku od ředitele knihovny, s nápisem, že knihovna se distancuje od obsahu petice. „Naše petice pod touto cedulkou téměř nebyla vidět. A náš původní petiční stolek dle právního rozboru od právníků magistrátu ohrožoval bezpečný pohyb ve vestibulu knihovny," podotkl Komenda novinku.
|
|
Šlo o 1. poválečnou budovu v Československu (po roce 1945) postavenou výhradně a jenom pro knihovnické účely: základní kámen byl položen v roce 1978, slavnostně otevřena 1985.Vedení má Piráty „na háku“
Novinářům mimoto tento týden dorazila tisková zpráva, jejíž titulek „Městská knihovna se přestěhuje do Repre“ zní jako definitivní verdikt. „Ano, už je to jisté a přeje si to podle ohlasů veřejnosti drtivá většina obyvatel města. Kromě knihovny se počítá také s kinosálem a multifunkčním kinem, planetáriem a výstavním prostorem,“ uvedla tisková mluvčí Klára Vydrová.
Ve zprávě nechybí pozastavení nad celou petiční akcí politické opozice. „Čas od času se někde vynoří mediální bublina, ze které má nezasvěcený pocit, že čtenáři a knihovna to mají spočtené,“ píše se v ní souvislosti s peticí, která byla pár dní předtím zjevně zcizena.
Na facebookovém profilu města se pod sdělením objevilo během pár hodin kolem stovky komentářů. Části veřejnosti, ale i zeleným politikům hnula žlučí zejména informace o ‚drtivé většině obyvatel‘, která podporuje změnu. „Podle jakých ohlasů? Jaká většina? Zdroj? Výzkum, anketa?“ reagoval jako první zastupitel Luděk Prošek ze Zelených. Ten patří mezi kritiky, kteří politickému establishmentu vyčítají, že příprava přestavby Reprezentačního domu probíhá neveřejně (i nedávná prezentace projektu byla určena jen politikům). Před pár dny chtěl na veřejném zasedání zastupitelstva tento bod do programu prosadit, ale podpořila ho jen menšina zastupitelů.
„Drtivá většina je drtivej kec,“ myslí si mostecký kameraman a rapper Michal Pechi. „Patřím k drtivé většině. Zrovna minulý týden jsem si na jednom z podpisových míst prohlížel Komendovu petici za zachování knihovny…podepsán jeden člověk,“ vidí to opačně Petr Jánský, na což mu Pechi vysvětlil, že je to tím, že právě někdo – možná z důvodu diskreditace celé akce – petici odcizil. „Komu to prospěje, když se několik archů ztratí? Jak ji mohl někdo vzít z budovy magistrátu, kde je pod dohledem úředníků i městské policie?“ nezdá se bývalému náměstkovi primátora Luboši Pitínovi to, co Pirát Adam Komenda tvrdí.
„V mém okolí si nikdo stěhování knihovny nepřeje. Je to nesmyslná investice, mrhání veřejnými prostředky. Nevím, kdo vám (městu) dal mandát k tomuto nesmyslu,“ připsal Petr Konrád.
Názor architekta? Když už to bouchlo…
„Zajímalo by mě, kde jste přišli na to, že si to přeje drtivá většina obyvatel města, protože jsem nezaznamenal, že by se město někdy obyvatel ptalo, jestli s přesunem souhlasí,“ přidal se Adam Malý, který připomněl další závažnou skutečnost, která z knihovny a Repre učinila žhavé politické téma: „Mimoto se má přestěhovat do nově zrekonstruovaného Repre, na které se ani nedělala architektonická soutěž, ale výběrové řízení. Z Repre má být sundán drahý vápenec a nahrazen napodobeninou. Gratuluji, přijdeme o dvě kvalitní budovy v Mostě.“
Živnostník Martin Trčka poukazuje na protimluvy samotného vedení: „S prominutím jako mediální bublina působí spíše tento článek (zpráva magistrátu, pozn. red.). V úvodu je tvrzení, že do budovy knihovny nelze investovat 400 milionů a je takřka v havarijním stavu. V jeho konci pak vyjádření, že se bude hledat cesta k dalšímu využití pro občany. To chcete tedy provozovat ‚něco jiného‘ v budově, která je v havarijním stavu? Kupců také bude jistě spousta – kupovat budovu, která je specificky stavěná pro knihovní prostor, a následně investovat stovky milionů do oprav je jistě snem každého investora.“
Architekt Vít Holý označil uvedenou zprávu města za „manipulativní prohlášení bez jakékoliv relevance podložené výzkumem veřejného mínění nebo referendem“. A dále:
„Projekt na přestavbu Repre měl dělat jeden z 20 nejlepších architektonických ateliérů v zemi. Za nejlepší způsob, jak toho docílit, jsem vnímal architektonickou soutěž. (…) Bohužel, i přes naše dlouhodobé naléhání se město rozhodlo jít jinou cestou. Vypsalo banální výběrové řízení, kam se nezasílal návrh na řešení přestavby. Rozhodujícím faktorem byla cena, za kterou firma slíbí, že to ´nějak´ naprojektuje. Nebyl zde ani požadavek, že v týmu musí být autorizovaný architekt. Výběrové řízení vyhrála projekční firma Artech z Litvínova bez jediného autorizovaného architekta. (…) Jako architekt, jsem si 100% jistý, že tato cesta nepovede ke zdárnému konci. Veškerý potenciál, ve který jsem věřil, se rozplynul. Místo toho se dozvídáme, jak bude z celé budovy omlácen drahý vápencový obklad a nahrazen jeho keramickou napodobeninou!“
„A argument města, že zaplatilo za projekční práce už 20 milionů korun, taky neobstojí. Říká tím jen to, že si za 20 milionů koupilo ´zajíce v pytli´, který se nedá použít.“
Martin Trčka po jeho vyjádření sebral odvahu a doplnil: „Když už to tu bouchlo, tak ať je to kompletní – komora dokonce sama kontaktovala primátora v této věci s nabídkou konzultací či spolupráce. Pokud vím, na nabídku nebylo ani odpovězeno.“
Jedna z obyvatelek na Facebooku se podivovala také nad tím, proč se nedávno dělala rekonstrukce dětského oddělení, když to v souvislosti se stěhováním jsou zbytečně vyhozené peníze.
Nový ráj pro bezdomovce?
Starousedlíci přicházejí s dalšími problémy, které s sebou záměr přinese. „Přestěhujete knihovnu a bezdomovci budou mít ráj na zemi, protože nevěřím, že současnou budovu pošlete k zemi,“ poukazuje například Mostečanka Eva Šustová na dosavadní zkušenosti s řadou budov, se kterými to tak dopadlo, pokud přestaly v Mostě sloužit svému účelu.
„A další budova, která bude sloužit tak akorát bezdomovcům,“ vidí to stejně aktivní diskutérka Dagmar Kvapilová.
V podstatě se shodují s názorem Piráta Komendy, který již dříve poukázal na oprávněné obavy ze zchátrání, tedy že vystěhovanou knihovnu nakonec potká stejný osud jako nákupní středisko a kino Zahražany. I o nich se tvrdilo, že tam bude sídlit vysoká škola, ale nakonec došlo ke zchátrání až k demolici. „Mostečtí jsou typičtí tím, že budovy postavené k nějakému účelu (knihovna, zdravotní střediska apod.) ruší, aby je někdo mohl použít k něčemu jinému. A vystrnaděné služby pak provizorně živoří jinde,“ přisadil si internetový pisatel Petr Štěpánek.
Téma odlehčil snad jen Pavel Jeroným Večeřa: „No, prima, tak Mostečáci čtou! A většina republiky si myslí, že chodíte jen na pivo do Severky...“
… a také realitní podnikatel Jakub Nečas, kterého zajímá sociální problematika města. Ten Adamu Komendovi na jeho veřejné nářky nad ukradenou peticí napsal: „Škoda, že neinformujete o tom, jak ti dobytci zasíraj Chanov a házej bordel z oken...“ Nepříliš slušný komentář poukazuje na výsledek „testu nepořádku“ v Chanově (psali jsme v článku zde), jehož zájmy se snaží Piráti a Zelení hájit a přesvědčit veřejnost, že Romové jsou soběstační a zaslouží si lepší zacházení než kontejnerové bydlení a podobně. Na Nečasův komentář ani po několika dnech nikdo nezareagoval.
Jak to vidí politické vedení
Magistrát ve svém aktuálním prohlášení poukázal zejména na to, že současný objekt je z 80. let minulého století. Stavebně je zastaralý a energeticky je jeho provoz náročný. Stavba není tepelně izolovaná, takže aby se prostory alespoň trochu vytopily, spotřebuje se velké množství tepelné energie, což se prodražuje. Některými místy ve střeše stále zatéká, stejně jako do suterénu. Každou chvíli se řeší drobné či větší problémy s rozvody elektřiny a vody. Jednoduchá oprava nic nevyřeší.
Kromě toho budova není a za současných podmínek ani nemůže být tzv. handicap friendly, přestože se k tomu učinila již celá řada opatření. „Budova knihovny je v tristním technickém stavu a její rekonstrukce by si vyžádala téměř 400 milionů korun. Město Most má již v současné chvíli zpracovanou projektovou dokumentaci v hodnotě 20 milionů Kč na rekonstrukci Repre. V souvislosti s náklady, které nás bude stát Repre, je velmi nepravděpodobné, že bychom v řádu dalších stamilionů investovali do další budovy. V případě rekonstrukce současného objektu knihovny by došlo k jejímu přestěhování do nějakého provizoria, a to s časovým odhadem na dva až tři roky. V menších prostorách by se pak musely omezit či zrušit některé služby a akce pro veřejnost,“ vysvětluje primátor města Mostu Jan Paparega s tím, že by to vedlo k nižšímu zájmu o knihovnu jako o instituci.
Zelení s Piráty chystají demonstraci
Přestože se zdá, že politický záměr vládnoucí koalice už nikdo nezvrátí, chystá se na 19. listopad velká demonstrace. Protestní happening za záchranu současné knihovny z roku 1985 se od 17 hodin uskuteční přímo před budovou, která sídlí v ulici Moskevská. Podepsat petiční archy lze nejen v knihovně či na magistrátu, ale také v The Most cafe, Kraken baru nebo ve Fajn Klubu.
Zda na akci dorazí i nedávno „vyhozený“ ředitel Tomáš Ondrášek (Sdružení Mostečané Mostu), se do vydání tohoto článku nepodařilo zjistit. Ondrášek byl propuštěn z funkce po komunálních volbách, několik dní na to ihned dostal nabídku a stal se ředitel Středočeské vědecké knihovny.
Na to, co bude případně s „komunistickou“ budovou knihovny dál, nemá vedení města jednoznačnou odpověď. „Budeme se snažit najít řešení, jak budovu zachovat a využívat pro potřeby občanů města. Možností je i prodej budovy, kdy by v kupní smlouvě byl pevně zakotven účel jejího využívání. Její využití je svým charakterem a umístěním vhodné například pro vzdělávání, kulturu, případně administrativu (formou prodeje či pronájmu) při zachování architektonických hodnot objektu včetně uměleckého osvětlovacího tělesa,“ sdělil k tomu primátor.
Městská knihovna Most byla zřejmě jedinou knihovnou na světě, kde se ve sklepě mohlo těžit uhlí.
Do mostecké knihovny v loňském roce zavítalo více než 66 tisíc návštěvníků.
V kině Kosmos zhlédlo filmovou produkci přes 33 tisíc diváků.
Do planetária se přišlo podívat více než 3 500 diváků.
V součtu je to více než 100 tisíc návštěvníků za rok.
Kromě půjčování knih v roce 2018 uspořádala knihovna 240 přednášek, besed a kurzů pro děti i dospělé.
Infobox
Zajímavosti
Unikátní osvětlovací těleso se táhne celou knihovnou. Foto: Městská knihovna Most
Chystaná kompletní rekonstrukce Repre podle vedení města zajistí nejen další plné využití budovy Repre, ale i její přizpůsobení současným trendům. Představu, jak by měla knihovna vypadat, už město má. Budova bude bezbariérová, s výtahem. Nová knihovna by se tak mohla stát nejen oblíbeným místem setkávání a skutečným kulturním a komunikativním centrem ve městě, ale i místem, které nabídne lidem řadu dalších aktivit.
Celek je pak koncipován jako městské komunitní a společenské centrum, které nabídne kromě knihovny také nové kino, rekonstruované planetárium, kavárnu s restaurací a velký společenský sál. To vše vzájemně provázané a propojené. Knihovna bude mít k dispozici i několik přednáškových místností.
Nápad přestěhovat knihovnu do Repre vznikl už v roce 2015, kdy kulturní dům určený k demolici město přebíralo zpět od firmy Crestyl a začalo připravovat jeho modernizaci. Rekonstrukce knihovny je jedním z pilířů Strategického plánu města Mostu.
Prezentace rekonstrukce Repre se pro veřejnost uskuteční v prvním pololetí roku 2020.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
