Máte důvěru ve Víta Rakušana? (Ptáme se od 16.6.2022)Anketa
O jejím členství v NATO se začalo hovořit po nástupu amerického prezidenta George W. Bushe, jenž změnil předchozí uvažování Spojených států o nerozšiřování aliance a razil cestu, že by se suverénní státy měly samy rozhodnout o možnosti vstoupit do NATO, a to bez ohledu na to, jak daleko od ruských hranic jsou.
Bush tak na summitu v Bukurešti v dubnu 2008 nominoval na členství v NATO Gruzii a Ukrajinu a vyzval k přijetí konkrétního plánu na jejich přistoupení, což vyústilo v nelibost Moskvy i některých členských států. Výsledkem tak bylo, že se tato „pozvánka“ zametla pod koberec s usnesením, že oba státy členy NATO jednou budou. Kdy to bude, už nezaznělo.
Fotogalerie: - Hrad v barvách NATO
Zatímco americký prezident ujišťoval Ukrajinu a jejího tehdejšího prezidenta Viktora Juščenka o podpoře, Putin neskrýval rozhořčení. „Georgi, musíš pochopit, že Ukrajina ani není skutečná země. Jedna její část leží ve východní Evropě, tu větší část jsme dostali my,“ měl údajně Bushovi Putin říct na summitu NATO v Bukurešti s tím, že Ukrajina nikdy do organizace nevstoupí.
Výsledkem bylo, že se Kyjev stal pouze partnerem aliance a nikoliv členem a při napadení tak nemůže využít závazek ke kolektivní obraně.
Že jde pro Rusko o citlivé téma, později ukázalo napadení Gruzie, která tak kvůli okupaci svého území na členství v NATO může zapomenout stejně jako například Moldavsko, kde Rusové okupují území podél Dněstru – to však samo zdůrazňuje, že o členství v NATO ani nejeví zájem a neutralitu má ukotvenou i ve své Ústavě.
Fotogalerie: - Rusové za Ukrajinu
Přestože kvůli neintegritě ukrajinského území, které kromě Donbasu po anexi ze strany Ruska přišlo také o Krym, nebylo možné, aby došlo k přistoupení země do Severoatlantické aliance, jelikož to vylučují její pravidla, začalo se na konci minulého roku opět hovořit, že jsou dveře Kyjevu do aliance stále otevřené.
Když Rusko požadovalo záruku, že Ukrajina nevstoupí do NATO, Biden to odmítl s tím, že by Kreml měl respektovat svrchovanost Kyjeva.
„Prezident Biden velmi jasně řekl, že rozhodnutí o vstupu Ukrajiny do NATO je pouze rozhodnutím ukrajinského lidu, tedy suverénního a nezávislého ukrajinského státu,“ shrnoval v prosinci podle Reuters šéf ukrajinského generálního štábu Andrij Jermak.
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
Přesto se na americkém ministerstvu zahraničí mluvilo jinak a Ukrajině, která v té době již ani nekontrolovala veškeré své vnější hranice, američtí představitelé jasně sdělili, že ke schválení členství v NATO zřejmě nedojde v tomto desetiletí.
Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?Anketa
O tom, že může vyhlídka členství v NATO pro Ukrajinu více přítěží než přínosem, hovořil například emeritní profesor univerzity King's College v Londýně Lawrence Freedman. „Bylo by bývalo lepší, kdyby NATO našlo jiné způsoby, jak podpořit Gruzii a Ukrajinu, a ne slibovat členství,“ shrnul při sbližování Kyjeva s NATO pro The New York Times se slovy, že Ukrajina stejně „s největší pravděpodobností nebude do NATO nikdy integrována“.
Také americký diplomat Henry Kissinger, jenž byl ministrem zahraničí v administrativách prezidentů Nixona a Forda, hovořil, že Ukrajina měla raději jít cestou neutrality a nebýt členem žádného obranného uskupení. Příležitost pro ni viděl jako pro stát spolupracující jak se Západem, tak s Ruskem. Uvedl však, že by Kyjev musel výměnnou získat také jasné záruky své územní celistvosti – celistvost ukrajinského území zajišťovalo Budapešťské memorandum do anexe Krymu a tedy porušení dohody Ruskem. V Budapešťském memorandu se Ukrajina výměnnou za to, že Rusko uzná celé její území, vzdala jaderných zbraní. Kissinger také odmítal jakékoli zásahy do vlád v Kyjevě, ať už ze Západu nebo z Východu.
Fotogalerie: - Koncert pro Ukrajinu
Že může rozšiřování NATO vyvolat „reakci“ Ruska varoval také americký diplomat a architekt strategie za studené války George Kennan. Ten rozšiřování NATO označoval za chybu již při rozhovorech o vstupu několika východních zemí, včetně České republiky. Upozornil, že hrozí, že se „posune ruská zahraniční politika směrem, který nám rozhodně není po chuti".
Podobná slova volil i americký velvyslanec v Sovětském svazu v letech 1987-1991 Jack F. Matlock Jr.. „Doporučení administrativy přijmout v této době do NATO nové členy považuji za chybné. Pokud by jej Senát Spojených států schválil, mohlo by se zapsat do dějin jako nejhlubší strategická chyba od konce studené války. Zdaleka nezlepší bezpečnost Spojených států, jejich spojenců a zemí, které si přejí vstoupit do Aliance, ale může podpořit řetězec událostí, které by mohly způsobit nejvážnější bezpečnostní hrozbu pro tento národ od rozpadu Sovětského svazu,“ řekl Matlock Jr. před senátním výborem pro zahraniční vztahy roku 1997. Pokud by však Američané na jeho slova dali, nebyli bychom v obranném paktu ani my.
Rozšiřování NATO o Ukrajinu se stalo žhavým tématem i během událostí po Majdanu. Americký rusista Stephen Cohen hovořil o rozšiřování NATO jako o „existenční záležitosti“ pro Rusko. Uvedl tedy, že v případě přiblížení sil Severoatlantické aliance k ruským hranicím dojde na militarizaci situace.
Před ruskou agresí na Ukrajině varoval i ředitel CIA Bill Burns již v roce 2008, kdy se hovořilo o sbližování země s NATO. „Vstup Ukrajiny do NATO je pro ruskou elitu (nejen pro Putina) nejjasnější ze všech červených čar,“ napsal v memorandu tehdejší ministryni zahraničí Condoleezze Riceové.
Předpověděl, že otevření pozvánky pro Ukrajinu bude pro Rusko dobrou záminkou k napadení sousední země. „(Nabídka členství v NATO, pozn. red.) vytvoří živnou půdu pro ruské vměšování na Krymu a východní Ukrajině,“ varoval před následnými kroky Riceovou.
Burns také ukazoval, že je velká část ruské komunity proti členství Ukrajiny v NATO, což by mohlo způsobit na Ukrajině občanskou válku. „V takovém případě by se Rusko muselo rozhodnout, zda se rozhodne zasáhnout,“ uvedl roku 2008.
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
„Velmi jasný signál pro Rusko,“ viděl v rámci otázky rozšíření NATO o Ukrajinu také bývalý australský premiér Malcolm Fraser. Ten se pro britský The Guardian pod vlivem událostmí roku 2014 rozepsal, že se podle něj jedná o chybu a Západ podle něj nepřistupoval k Rusku jako k partnerovi, který se také může podílet na záležitostech v Evropě. „Západ se choval, jako by studená válka stále trvala,“ kritizoval tehdy.
Také bývalý britský velvyslanec v Rusku Roderic Lyne před rokem varoval, že snaha o vstup Ukrajiny do NATO byla „hloupost na všech úrovních“. „Pokud chcete rozpoutat válku s Ruskem, je to nejlepší způsob, jak to způsobit,“ řekl v rozhovoru pro University Consortium.
Vrátil se tehdy k samotné nabídce členství pro Kyjev: „Měli jsme se zamyslet: jak to bude vnímáno v Rusku? Ne jako otázku, zda má Moskva právo veta v otázce členství v NATO, ale jako otázku kalkulace. A odpověď na tuto otázku zabere asi dvě a půl vteřiny přemýšlení: žádné výhody a obrovské nevýhody. Na summitu NATO se to Angela Merkelová zcela správně pokusila zablokovat.“
Fotogalerie: - Na Ukrajině
„Závěrečné kompromisní komuniké je pro mě jedním z nejhloupějších dokumentů moderní diplomacie. Odstavec bukurešťského komuniké o Gruzii a Ukrajině by si měl každý západní diplomat zarámovat a pověsit na zeď jako příklad toho, co se nemá dělat. Spojuje v sobě to nejhorší z obou světů: naštve Gruzínce a Ukrajince tím, že jim nedá Akční program členství, a naštve Rusy tím, že jednoho dne tito chlapci vstoupí do NATO. To dalo zastáncům tvrdé linie v Moskvě všechny potřebné záminky, aby mohli říci: ‚NATO nám vyhlašuje válku. Přicházejí si pro Gruzii a Ukrajinu‘. A v důsledku toho ruská vojska ještě téhož roku pochodovala směrem k Tbilisi,“ nešetřil kritikou.
Podobná slova zněla od bývalého hlavního analytika Ruska v CIA George Beebeho. Ten pro Rádio Svobodná Evropa ukázal na dohodu o obranné spolupráci mezi Kyjevem a Washingtonem. Na konci loňského roku jmenoval, že Kremlu se může zdát, že by měl zasáhnout a jeho nečinnost by mohla být „riskantní“
Varování, že se Rusko pokusí o vojenský zásah, přitom nepřicházela jen ze Západu. Také poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč v roce 2015 zdůraznil nebezpečí, že pokud bude Ukrajina pokračovat v cestě vstupu do NATO, „podnítí to Rusko k zahájení rozsáhlé vojenské operaci“. Že před vstupem Ukrajiny do NATO na ní zaútočí Rusko, odhadl s tím, že tak může dojít v letech 2020-2022. „Na 99,9% bude naší cenou za vstup do NATO válka s Ruskem,“ varoval s tím, že se však Rusko pokusí Ukrajinu během 10 až 12 let pohltit i bez toho, aby o NATO uvažovala.
Fotogalerie: - Zastavme válku na Ukrajině
„Chtějí to udělat před tím, než vstoupíme do NATO, abychom byli zdevastovaná země a přestali jsme se o to (členství v NATO) zajímat,“ predikoval v roce 2019 s tím, že zemi čekají krušné časy.
Varování padala také od sovětského disidenta Alexandra Solženicyna. Rozšiřování NATO označoval za „snahu obklíčit Rusko a zničit jeho suverenitu“. Ukazoval také na zájmy Moskvy na Ukrajině kvůli tamnímu ruskému obyvatelstvu.
Posledním střípkem do mozaiky sbližování Ukrajiny s NATO jsou nedávná slova jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, který deklaroval, že myšlenku vstupu do NATO jeho země opustila. Rusko i přes toto ujištění odmítá o pozici Ukrajiny jednat bez toho, aby dosáhlo na víc. Putin se totiž netají tím, že má velmocenské ambice na rozšíření ruského území po vzoru Petra Velikého. „Údělem ruského vedení je navracet území a upevňovat moc,“ prohlašuje nyní ruský prezident.
Snaha prezidenta Zelenského vést dialog o vstupu Ukrajiny do NATO tak už Kremlu nestačí. Ukrajina i přesto už nyní nevnímá možnost svého vstupu do Severoatlantické aliance jako dobrý nápad. „Pokud jde o NATO, tuhle myšlenku jsem opustil už dávno. Poté, co jsme pochopili, že NATO není připraveno Ukrajinu přijmout,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro televizi ABC News v březnu. „Ukrajina nechce být zemí, která bude NATO na kolenou prosit o přijetí. A já nechci být takový prezident,“ dodal tehdy Zelenskyj.
Psali jsme:
_635622828118108605.jpg&id=70583)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
