Od vzniku národního podniku Jáchymovské doly k ukončení těžby uranu na Českolipsku

Roku 1946 byl zřízen národní podnik Jáchymoské doly Jáchymov, kdy samotnému vzniku předcházel podpis dohody mezi vládou Československé republiky a vládou SSSR. Tato dohoda „o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahující radium a jiné radioaktivní prvky, jakožto i o jejich dodávkách do SSSR“ byla podepsása v listopadu roku 1945. Po vzniku národního podniku následoval prudký rozvoj uranového průmyslu, který ukončila až destabilizace na světovém trhu s uranem v 80. letech a následně v roce 1989 vládou oficiálně vyhlášený útlumový program uranového průmyslu.

V rámci uranového průzkumu území ČSSR na počátku 60. let 20. století byla v oblasti Českolipska nalezena řada významných ložisek uranu. První pokusy s loužením uranu kyselinou sírovou byly zahájeny v roce 1965. Od roku 1972 pak probíhalo vedle klasické hlubinné těžby dobývání uranu i chemickou těžbou. Chemická těžba uranu na Česklolipsku byla ukončena v roce 1996, rok po ukončení hlubinné těžby.

Ovlivnění životního prostředí

Za více než 20-ti leté období chemického získávání uranu bylo na ložisku Stráž pod Ralskem postupně zprovozněno 37 vyluhovacích polí o celkové rozloze 745 ha s plochou dobývacího prostoru zabírající 24,1 km² a vyvrtáno bylo 2210 průzkumných a 7698 těžebních vrtů. Po chemické těžbě uranu zůstalo v horninovém prostředí okolí Stráže pod Ralskem 374 mil. m³ kontaminovaných podzemních vod v ploše 27,3 km². Do podzemí bylo během celé doby těžby vtlačeno 4 100 tis. t kyseliny sírové a téměř 500 tis. t dalších chemických látek.