Prvním tématem Newsroomu byla média a Greta Thunbergová. Otázka, kterou Luboš Rosí nastolil, byla, zda je Greta výplodem médií, nebo zda je tak výjimečná, že by o ní bylo slyšet i bez tisíců článků. A k tomuto tématu byli vyslýcháni různí experti.
„Já jsem se s Gretou Thunbergovou setkal na klimatickém summitu v Polsku; netvrdím, že jí někdo nepomáhá s přípravou, ale to poznáte i z rozhovoru s ní, že přemýšlí o těch věcech a nenabízí jen nějaká prefabrikovaná hesla,“ tvrdil o aktivistce Štěpán Sedláček, redaktor Českého rozhlasu. „To téma nebylo tak sexy, do doby než přišla šestnáctiletá studentka, žačka základní školy, která říká svým vrstevníkům: Nechoďme do školy v pátek, ale pojďme bojovat za naši budoucnost a pojďme bojovat za naši palnetu. A ty emoce kolem toho jdou,“ mínil Filip Vích, vedoucí sociálních sítí ze Seznamu Zpráv. A politoložka Alžběta Králová z Institutu politického marketingu konstatovala, že se Thunbergové podařilo téma protlačit do celosvětových médií, ale dokázala získat i velké procento odpůrců svým vystupováním.
Fotogalerie: - Jednání Rady ČT
„Mediální obraz Grety formují i konspirační weby,“ neopomenula zmínit Tereza Řezníčková z Newsroomu. „Ty o ní začaly psát ve velkém. Třeba jako o mentálně postižené, hysterické, jako o něčí loutce nebo jako o někom, kdo vše dělá jen pro peníze,“ dodala. „Je to postaveno hodně na emocích, na zkreslování, na srovnávání naprosto nesmyslných věcí, například fota resp. animace toho, že Greta má copánky a podobné děvčátko byste našli i v dobách Hitlera nebo Sovětského svazu. A podobné nesmysly,“ vysvětloval povahu dezinformací Vích ze Seznamu Zpráv.
Newsroom si také všiml konfliktu, který Greta nevědomky rozpoutala v redakci Reflexu, konkrétně toho, jak se od Reflexu distancoval Jiří X. Doležal. Protože prý časopis rozdmýchává nenávist.
„Média pomohla tomu, že je dnes světoznámou, dostává ceny a řeční v parlamentech, ale já myslím, že ji především zviditelnila autentičnost té její zprávy, toho jejího sdělení,“ dodával Sedláček k otázce, kdo Gretu stvořil. Jako jediné příklady kritických názorů proti Gretě z Česka byl uveden server Aeronet, dále přirovnání Alexandra Vondry k socialistickým poutačům, které bylo cupováno pracovníkem SeznamZpráv a nakonec obálka Reflexu a diskuze na Facebooku, proti kterým se vyhradil Jiří X. Doležal. Rozhovory s českými kritky Grety nebyly na pořadu dne.
Následovaly segmenty o novém radním ČTK Davidu Soukupovi, na kterého Newsroom vyhrabal vymyšlenou historku z Kábulu, a také zpráva o konci časopisu Instinkt z vydavatelství Empresa Media, a. s., které vlastní Jaromír Soukup.
Fotogalerie: - Vyšší daně nejen z alkoholu
Nicméně, Newsroom se nakonec dostal k rubrice Mediální přestřelka. „Server HlídacíPes.org, podporovaný Ústavem nezávislé žurnalistiky, stojí na jedné straně a jeden rozhlasový speaker, ten se jmenuje Luboš Xaver Veselý, ten je na druhé straně a má teď údajně zábavný pořad na Českém rozhlase Region. O co šlo? Do toho pořadu byl pozván premiér a rozhovor skoro na hodinu byl zcela bez jakýchkoliv novinářsky kritických dotazů. Takže posluchači se dozvěděli třeba to, že Andrej Babiš věří na vesmír, kdy mu bylo nejhůř nebo co ho trápí. A HlídacíPes.org tvrdí, že takové vedení rozhovoru může být v rozporu s rozhlasovým kodexem,“ uvedl problematiku Luboš Rosí.
„Je mi úplně jedno, co píše jakýsi Hlídací Pes. Nebo jaký pes? Hlídací pes,“ zazněla krátká ukázka z 15 minutového rozhovoru, ve kterém Luboš Xaver Veselý sepsul pořad Newsroom ČT24. „Ten pořad nebyl vyvážený, pan premiér tam prostě dostal příliš jednostranný prostor pro to, aby popisoval svůj pohled na dění v Česku, svůj pohled na své vlastní kauzy, nebyla tam vůbec žádná protiváha ze strany moderátora,“ osočil Veselého Vojtěch Berger z HlídacíhoPsa.org.
Dále se v Newsroomu tvrdilo, že „článek rozpoutal debatu o způsobech vedení rozhovorů s politiky, včetně zábavných pořadů“. Následovalo vyjádření Českého rozhlasu, který se za moderátora postavil, a krátké prostřihy na tvrzení Xavera Veselého, že má zadání od ČRo a že Andreje Babiše je plný veřejný prostor.
„Když si člověk přečte kodex, tak jak jsme to udělali my v tom článku, a seřadí si to pod sebe, ta ustanovení, seřadí si to chronologicky, jak ten kodex to vysvětluje, tak se nám zdá, že minimálně je to na hraně toho, co kodex předepisuje pro vysílání,“ mínil Berger z HlídacíhoPsa.org.
Dále už se Newsroom věnoval pozdvižení, které vyvolalo zveřejněné video z natáčení, a reakcím v médiích i na sociálních sítích.
Například tento výrok člena Rady ČT Zdeňka Šarapatky, kterého Xaver Veselý taktéž zmínil ve videu: „Videozáznam rozhovoru České televize s Xaverem Veselým teď sklízí ovace především od místní proruské scény, přes parlamentní i mimoparlamentní populisty a nácky, až po zaryté komunisty a aktivisty ANO v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.“ Dále byly uvedeny názory ředitele TV Barrandov J. Soukupa, mediálního experta Petra Štěpánka, kteří video považovali za důkaz plýtvání koncesionářskými poplatky, či šéfredaktora Respektu Erika Taberyho, který si myslí, že reportérka Xavera Veselého „skvěle zvládla“.
Newsroom pak vysvětlil, proč se reportérka Pavla Firbacherová s moderátorem nepřela o jeho tvrzení, že „Newsroom je stoka a nejhorší bulvár“. „Úkolem redaktorů ČT není, aby se nechali od respondentů vtáhnout do konfrontace nebo hádky. Proto taky redaktorka pořadu Newsroom ČT24 nereagovala na útočné výpady respondenta a vystupovala v daném rozhovoru na rozdíl od něj slušně a věcně,“ znělo vyjádření Karolíny Blinkové, mluvčí ČT. Dodejme, že ze všech vyjádření Xavera Veselého na adresu Newsroomu ČT24 byla v pořadu sotva půl minuta a výrazy jako stoka či bulvár, které by se daly považovat za neslušné, nebyly zmíněny vůbec.
Celý pořad ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
