Takto časté obměny ministrů na resortu školství Plaga ve Dvaceti minutách Radiožurnálu kritizoval. „Já myslím, že ty neustálé změny rozhodně nepřispívají k posunu agendy, ať už je to Strategie 2030+, nebo rozpočtovým vyjednáváním,“ podotkl. Samotný končící ministr školství Balaš však podle něj stačil úspěšně zvládnout české předsednictví, a to z pohledu nejen samotných akcí, tak i agendy.
Ne vše se však prý Vladimíru Balašovi dařilo. Plaga jmenoval, že zmiňovaná Strategie 2030+ stojí na místě a stagnovala rovněž změna obsahu vzdělávání. „Především u vyjednávání rozpočtu a při prosazování materiálů ministerstva se končícímu ministrovi bohužel nedařilo,“ mínil s podotknutím, že měl být Balaš při „politických bitvách“ ve vládě mnohem ráznější.
Do čela resortu školství by měl po konci Balaše jít současný ministr pro evropské záležitosti, senátor a někdejší rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. „Myslím si, že by to mělo a mohlo zafungovat,“ hodnotí Plaga.
Mikuláš Bek by podle exministra mohl těžit v současné nelehké situaci týkající se vysokého školství ze svých předešlých zkušeností. „On by měl být schopen naslouchat a i reagovat adekvátně,“ myslí si, že by Bek mohl vyřešit peníze pro vysoké školy a výměnou za to jim sdělit své požadavky.
Za prioritní potřebu Plaga označuje modernizování obsahu vzdělávání, tak jak to předpokládá Strategie 2030+.
To že se podařilo celý mandát na Ministerstvu školství Plagovi překonat jako teprve druhému českému ministrovi školství, sám těžce chápal, byť vzpomenul, že některá období jeho působení na Ministerstvu školství nebyla vůbec lehká, a ukázal například na období restrikcí spojených s covidem-19. „Dostávali jsme častokrát spoustu otázek, které měli dostávat na Ministerstvu zdravotnictví. Ale protože nebyl nikdo jiný, tak jsme je dostávali my,“ zaznělo s podotknutím, že tehdy podle něj šlo situaci zvládat jen díky pomoci jeho úřednických spolupracovníků.
Fotogalerie: - Školní rok zahájen
Nový ministr by podle mínění Plagy měl především být osobou, která bude tvrdě lpět na svých požadavcích při rozpočtových vyjednáváních. „Bez těch rozpočtových prostředků to nevybudujete. Ta iluze a ty výkřiky o +15 % učitelům či 130 % učitelům, to tady je. Ale to je medvědí služba, protože všichni mají pocit, že se učitelům xkrát přidalo, ale když se podíváte na tvrdá čísla, tak do regionálního školství bylo přidáno až v letech 2017 až 2021… Předtím těch výkřiků byla spousta, ale ztratilo se to v nějaké díře, která nebyla zalátaná,“ řekl Plaga s obavami, že by bez přidání finančních prostředků lidé ve školství mohli ztratit důvěru v to, že je „systém dokáže zaplatit“.
Že vláda upustila ze svého závazku přidat pedagogickým pracovníkům a ve svém programovém prohlášení již ponechala jen samotné učitele, si Plaga vysvětluje finanční náročností takového kroku. Upravovat vše zákonem považuje za „nešťastné“. „U lidí to vyvolává pocit, že bude mít každý učitel 130 % toho průměru, ale z těch nadtarifních složek platu samozřejmě bude ředitel školy, pokud ministr školství nevyjedná dostatek peněz pro všechny složky regionálních školy, muset ty peníze přelívat… To znamená, že budou mít obyčejní lidé pocit, že jsou učitelé nějaká kasta, která má 130 %, ale v reálu to mít nebudou. Budou frustrováni jak ti lidé, tak učitelé, tak i pedagogičtí pracovníci,“ zaznělo. Nejasné má být prý i to, z jakého základu bude oněch 130 % vycházet.
Cílem by podle Plagy mělo i za pomoci motivace platovým ohodnocením být, aby děti učili „ti nejlepší z nás“. „Za dostatečné peníze, aby potom odpoledne nemuseli běžet do nějaké druhé práce,“ doplnil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
