Velmi zajímavá hypotéza o bombardování konvoje v Sýrii. Američané zrovna potřebovali odvrátit pozornost od svého průšvihu...

25. 9. 2016 7:48

Politolog Oskar Krejčí se v rozhovoru pro První zprávy.cz zamýšlí nad situací v Sýrii, ale i v Evropské unii. U Sýrie má za to, že jsme zklidnění situace blíž než kdy dřív, a to i navzdory velkému napětí mezi USA a Ruskem. Přináší také novou teorii, jak to mohlo být s nedávným útokem na humanitární konvoj OSN. Velmi kritický byl Krejčí k situaci v EU. Ta prožívá krizi jednoty, neví si rady a podle politologa hodlá tak akorát více zbrojit.

Velmi zajímavá hypotéza o bombardování konvoje v Sýrii. Američané zrovna potřebovali odvrátit pozornost od svého průšvihu...
Foto: Radmila Zemanová-Kopecká
Popisek: Profesor Oskar Krejčí
reklama

Krejčí má za to, že zklidnění situace v Sýrii je tak blízko jako nikdy dřív. A to i navzdory tomu, že se Rusové a Američané vzájemně obviňují z porušení příměří a v zemi se stále bojuje. Fakticky už je však uznáno, že Spojené státy představují jednu ze stran konfliktu a Rusové druhou. Moskva je podle názoru Krejčího v lepší pozici, protože jedná s požehnáním prezidenta Bašára Asada. A pokud jde o tolikrát zmiňované vybombardování humanitárního konvoje OSN, politolog předkládá jednu, jak sám říká, konspirační teorii.

„Kdybych byl přívržencem konspiračních teorií, řekl bych, že o osudu vámi zmíněného humanitárního konvoje bylo rozhodnuto v okamžiku, kdy Spojené státy se svými spojenci vybombardovaly pozice syrských vládních jednotek poblíž letiště Deir al-Zor. Bylo třeba odtrhnout mediální pozornost od této tragédie. Trochu to připomíná konec dubna a začátek května 2011. Tehdy bombardéry NATO zabily syna a tři vnoučata Muammara Kaddáfího. Než média učinila z této zprávy příběh, byl zabit Usáma bin Ládin – a sdělovací prostředky na celém světě získaly dráždivější téma. Podotýkám, že operace na likvidaci šéfa al Káidy byla připravována dlouho dopředu, čekalo se jen na vhodnou chvíli pro rozkaz z Bílého domu. Ukazuje se, že odraz světa v médiích se v politice stává důležitější než svět sám. Kolikrát jste v západních sdělovacích prostředcích viděl informace o ruských humanitárních konvojích do Aleppa či o oficiálních únikových koridorech pro civilisty z tohoto válkou týraného města? Kolikrát jste viděl v televizi ničivé důsledky amerického bombardování, které nutně doprovázejí například bitvu o Mosul?“ položil si otázku.

Unie prožívá krizi jednoty a počítá se zbrojením, tvrdí Krejčí

Američané vydávají velké peníze na armádu a musí to být vidět i v Mosulu. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru bylo ve světě v loňském roce vydáno 1 676 miliard dolarů na armády, přičemž polovina této částky připadá na USA a západní a střední Evropu. Za nerealistickou však označuje vizi společné armády EU.

„Unie prožívá krizi jednoty. Každý hledá, jak by zachránil sebe, což doprovází erupce nekoordinovaných iniciativ. Chybí jednotná vize či autorita. Přijít v takovéto chvíli s federalistickým projektem – a společná armáda, která by měla nahradit armády členských států Unie, je vize federální instituce – připomíná rozkaz generála, který se dostal do zoufalé situace, a místo aby dal pokyn k obraně či spořádanému ústupu, velí k útoku. Sebevražednému útoku,“ konstatoval Krejčí.

Pokud už by na tento projekt přece jen došlo, reálně by mohly evropské armádě velet především Němci, a možná právě proto některé evropské státy tuto myšlenku nijak významně nepodporují. Místo společné armády by bylo na místě lépe koordinovat spolupráci tajných služeb a zklidnit boje v Sýrii, Afghánistánu a Iráku. Tak by mohlo dojít k utlumení migrační krize, která EU trápí. Jenže toho se podle Krejčího asi nedočkáme. Místopředsedkyně Evropské komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová sice v červnu předložila novou strategii, jak učinit EU silnější, ale o míru tam toho prý mnoho nenajdeme.

Celý rozhovor naleznete zde.

„Rozhodně chybí v textu výzva k méně válečnické politice některých států NATO, ale je tam pasáž o ruském porušování mezinárodního práva. Mluví se o Krymu, nemluví se o Kosovu. Na druhé straně poznámka o chytrých sankcích naznačuje, že ty současné moc rozumu nepobraly. Mluví se tu o prohlubování partnerství s NATO prostřednictvím koordinace rozvoje obraných kapacit, o paralelních a synchronizovaných cvičeních. Stále se pohybujeme v zajetí zásady, že Unie vojensky působí tam, kde NATO nepokládá za nutné se angažovat. A pak jsou tu formulace vyzývající k „dostatečným vojenským výdajům“ členských států EU, přičemž má být dosaženo toho, aby 20 % těchto výdajů směřovalo na nákup, výzkum a vývoj nových zbraní. Nechybí ani tradiční pseudoargument militaristů, že vojenské výdaje přispívají k ekonomickému růstu a zaměstnanosti. Jako by se nedaly dělat jiné, méně parazitní investice! Zcela nekompromisně pak zní věta ‚EU bude usilovat o Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)‘,“ kroutil hlavou Krejčí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nebezpečná vakcína? Rychlý vývoj nevadí, ujišťuje odborník. Češi se bojí, bude je nutné informovat, padlo

22:50 Nebezpečná vakcína? Rychlý vývoj nevadí, ujišťuje odborník. Češi se bojí, bude je nutné informovat, padlo

Česko objednalo přes Evropskou unii vakcínu proti koronaviru pro 5,5 milionu lidí. Vakcína vyvinutá …