Branná povinost, znovuzavedení povinné vojenské služby. Taková témata se řeší v podstatě po celé Evropě. Jenže na to, abyste mohli vojáky cvičit, tak nějaké zkušené přitom potřebujete mít. To je podle serveru Politico problém, totiž přesvědčit ty, kdo už slouží, aby v armádě zůstali.
Ve Francii ministr pro armádu Sébastien Lecornu představil plán, jak vojáky v ozbrojené službě udržet. Tento plán přichází jen pár dní potom, co byla zveřejněna čísla z německého Bundeswehru pro německý parlament. V roce 2023 se 1 537 rozhodlo Bundeswehr opustit, má tedy jen 181 514 lidí ve službě.
Který z předních lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Ve Francii prý vojáci zůstávají v armádě o rok méně, než dříve bývalo zvykem. Ve Velké Británii zase nesplnili náborový plán o 1100 vojáků, tedy o dva celé prapory. A to i když na nábor vláda najala soukromou firmu.
Částečně jde prý o peníze a Francie hodlá zvyšovat jak výslužné, tak služebné. Ale pak jsou tu jiné problémy, tedy dlouhé přesčasy, dlouhá doba odtržení od domova a nedostatek odpočinku. Že problémem je lidi udržet, přiznala americká admirálka Lisa Franchettiová.
Poláci také zvýšili gáže v armádě o 20 %, aby vojáky udrželi. Narozdíl od Němců ale nemají zřejmě takové problémy s mužstvem. V roce 2015 měla polská armáda 95 000 lidí ve službě, tento rok je to údajně 215 000. Polsko tedy, ač je vůči Německu populačně ani ne poloviční, má větší armádu.
Fotogalerie: - Výročí okupace
Francie chce lidi v armádě udržet tím, že jim bude pomáhat se sháněním bydlení, zdravotní péče i místa ve školce. Ministr prohlásil, že raději bude mít méně nových vojáků za předpokladu, že ti, kdo se přihlásí, ve službě také vydrží.
V Německu chtějí mít na začátku třicátých let v armádě 203 000 lidí, ale nábor jde prý pomalu. Zvláštní komisařka Bundestagu pro ozbrojené síly Eva Höglová řekla, že znovuzavedení vojenské služby je jedna cesta, jak trend otočit, ale začít cílit na ženy je prý mnohem snažší, protože tam ještě „nebyl vyčerpán potenciál“. I v Německu loni zvyšovali výslužné a zlepšovali dostupnost školek pro rodiny vojáků. Jenže jsou tu i problémy s vybavením. Höglová uvedla, že teď už neslýchá stížnosti na to, že chybí helmy nebo neprůstřelné vesty, ale skříňky. Podle ní bude na opravy kasáren a celkovou renovaci potřeba 50 miliard eur (1,26 bilionu korun). Což je polovina fondů, které byly vyčleněny na modernizaci armády po invazi na Ukrajinu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
pedros491
