„Právně je to korektní a politicky se to může dát vysvětlit.“ Věta, kterou pronesl na jedné povolební debatě v Praze expert německých Zelených, jako by shrnovala den, který měl být původně rychlý a bezproblémový. Friedrich Merz měl už na večer domluvený let do Paříže za Emmanuelem Macronem jako nový kancléř. Dopolední hlasování o důvěře v parlamentu mělo pokračovat ceremoniálem u prezidenta, při kterém by byli kancléři jmenováni jeho ministři.

Friedrichu Merzovi sice nevyšel povolební plán o nové vládě do Velikonoc, ale přesto se zdálo, že po podpisu koaliční smlouvy už nástupu nic nebrání. Koalici CDU/CSU a SPD se ze setrvačnosti říká „velká“, ale nyní má velmi těsnou většinu 328 hlasů a programové rozdíly mezi „černými“ a „rudými“ jsou podle mnohých stále méně zřejmé.

Čím se německý parlament liší od českého je důsledné dodržování časového plánu. Začalo se v devět a v deset hodin byly přesně podle harmonogramu vyhlašovány výsledky. Očekával se tradiční průběh, při kterém kancléř složí přísahu do rukou předsedkyně přímo v sále, tak jak to učinilo všech devět Merzových předchůdců.

Už z hlasu předsedkyně Julie Klöcknerové ale bylo zřejmé, že něco není v pořádku. Místo potřebných 316 hlasů kancléřský nominant křesťanských demokratů získal jen 310.

Následující vteřiny v plénu si vychutnali zejména televizní kameramané. Merz si v první řadě poslaneckých lavic se zaťatými rty poznamenával na papírek počty hlasujících a pak nervózně bubnoval prsty do stolu, než předsedkyně formálně přerušila jednání. Pak rychlým krokem opustil sál. O hlavu menší předseda poslaneckého klubu Jens Spahn jej pronásledoval poklusem.

Bylo to poprvé za 76 let existence Spolkové republiky, kdy kancléř nebyl v prvním kole zvolen. Volba kancléře je sice jediným důležitým hlasováním v Bundestagu, které je tajné, ale ustavení vlády je tak důležitou událostí, že jsou stranické rebelie odkládány na méně exponovanou příležitost.

Nejistí nebyli jen komentátoři, ale i samotní poslanci. Nebylo zřejmé, zda předsedu CDU podrazila jeho vlastní strana, nebo sociální demokraté, z nichž zejména ti mladší otevřeně dávali sedmdesátiletému kancléři najevo své výhrady.

I ostatní kluby se kvapem dekovaly k poradám, v jednacím sále pod ikonickou kupolí zůstali pouze poslanci AfD, kteří se vzniklým zmatkem dobře bavili. „Ukázalo se, na jak slabých základech tato malá koalice stojí,“ tweetovala jejich lídryně Alice Weidelová.

Z galerie vše sledovala Angela Merkelová, která se přišla podívat, jak dopadne její dlouholetý rival, jehož volbu do čela strany dvakrát úspěšně zablokovala, než byl zvolen v roce 2022 po jejím odchodu.

Komentátoři docházeli k závěru, že své místo v dějinách si pan Merz, o jehož touze zakončit dlouhou kariéru v kancléřské pracovně se v Berlíně mluví roky, zajistil hned při prvním hlasování.

Nastával čas oběda, ale na jídlo nebylo ani pomyšlení. Prosakovaly informace, že shromážděný poslanecký klub CDU/CSU podpořil Merze potleskem vestoje, ten se ale přesto odebral do své pracovny rozčílen. Sekretář CDU Carsten Linnemann vystoupil před mikrofony s ujištěním, že Friedrich Merz je ten správný kandidát. „Měl přitom slzy na krajíčku,“ referují novináři.

Na historický debakl kancléřského uchazeče reagovala prudkým propadem burza a velcí byznysmeni, v Německu tradičně vlivnější než u nás, se hlásili s poznámkami, jestli si politici vůbec uvědomují, co všechno je v sázce. Novináři připomínali, že Merz ještě v pondělí sliboval, že jeho vláda přinese především stabilitu, která nahradí rozhádanost končící „semaforové“ trojkoalice.

Postupně se z klubů množily informace, že by podle právníků bylo možné lhůtu pro druhé hlasování zkrátit. Původně se hovořilo o středě, pak to začalo vypadat, že by druhé hlasování mělo proběhnout ještě odpoledne.

Po třinácté hodině je jasno, když se na webu Bundestagu objevuje oficiální vyhlášení druhého kola kancléřské volby.

Bylo ovšem třeba ohnout parlamentní proceduru, protože podle jednacího řádu smí druhé hlasování proběhnout až po dvou týdnech. Procedurální změna musí být schválena dvoutřetinovou většinou.

Koalice se dostala do patové situace, protože levicová SPD má schválený zákaz hlasování s AfD, středová CDU zase s „komunisty“ z Die Linke a hlasy Zelených už koalici na ústavní většinu nestačí.

Po čtrnácté hodině klub levicové Die Linke ohlásil, že podpoří prolomení jednacího řádu, aby se mohlo hlasovat podruhé ještě dnes. Poslanci CDU/CSU se novinářům snažili vysvětlovat, že jejich právníci došli k závěru, že pro procedurální hlasování zmíněný stranický zákaz neplatí.

„Celá Evropa, možná i celý svět, sleduje toto druhé kolo voleb,“ sdělil předseda poslanecké frakce Spahn. O stranickém usnesení neřekl ani slovo. Později web deníku Bild přinesl jeho vyjádření, že „stabilita je důležitější než porušení usnesení“.

Friedrich Merz se vynořil z prostor klubu ve výrazně lepší náladě a řekl novinářům, že „od zítřka se mohu držet svého harmonogramu“.

Po patnácté hodině začalo „opravné“ hlasování, před kterým zástupkyně SPD výslovně poděkovala Die Linke. Ze strany AfD to bylo kvitováno s pobavením. Její poslanci už předtím do diktafonů diktovali poznámky, že CDU tímto roztrhla poslední pouto se svými zakladateli a dostala se definitivně do vleku levičáků a stavitelů Berlínských zdí.

Zástupce vychválené Die Linke Merzovi od pultíku řádně naložil coby asociálovi a ujistil jej, že jeho drtivou porážku si dějiny zapamatují. Nové hlasování prý podporují jen jako „hráz proti AfD“.

Hlasování o důvěře kancléři číslo dva začalo po půl čtvrté. Ze strany koaličních politiků jej provázely úsměvy, které následně potvrdila předsedkyně Klöcknerová. Friedrich Merz získal 325 hlasů a byl zvolen. Následně tak jako jeho předchůdci funkci formálně přijal.

Jinak se ale jeho volba zapsala do dějin německého parlamentarismu.

Psali jsme:

„Německo je potvrzený deep state.“ Bystroň k prohlášení AfD za extremisty

Měla by naše rozvědka taky označit extremisty? Zdechovský nechal hlasovat

Hrozivá slova Němky o dění v zemi: Umlčování kritiků, výpovědi z práce

Němečtí učitelé čelí násilným útokům. Vláda je vyzbrojila papírem s návodem