„Právně je to korektní a politicky se to může dát vysvětlit.“ Věta, kterou pronesl na jedné povolební debatě v Praze expert německých Zelených, jako by shrnovala den, který měl být původně rychlý a bezproblémový. Friedrich Merz měl už na večer domluvený let do Paříže za Emmanuelem Macronem jako nový kancléř. Dopolední hlasování o důvěře v parlamentu mělo pokračovat ceremoniálem u prezidenta, při kterém by byli kancléři jmenováni jeho ministři.

Friedrichu Merzovi sice nevyšel povolební plán o nové vládě do Velikonoc, ale přesto se zdálo, že po podpisu koaliční smlouvy už nástupu nic nebrání. Koalici CDU/CSU a SPD se ze setrvačnosti říká „velká“, ale nyní má velmi těsnou většinu 328 hlasů a programové rozdíly mezi „černými“ a „rudými“ jsou podle mnohých stále méně zřejmé.

Čím se německý parlament liší od českého je důsledné dodržování časového plánu. Začalo se v devět a v deset hodin byly přesně podle harmonogramu vyhlašovány výsledky. Očekával se tradiční průběh, při kterém kancléř složí přísahu do rukou předsedkyně přímo v sále, tak jak to učinilo všech devět Merzových předchůdců.

Už z hlasu předsedkyně Julie Klöcknerové ale bylo zřejmé, že něco není v pořádku. Místo potřebných 316 hlasů kancléřský nominant křesťanských demokratů získal jen 310.