„To, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude eskalovat, tak toho se obávám, ale neobávám se toho, že by eskaloval do jaderné podoby,“ pronesl Bříza hned první větu v rozhovoru s moderátorem Čestmírem Strakatým pro Reflex.cz. „Obávám se eskalace konvenční války, to ano, ale chtěl bych uklidnit veřejnost v tom, že se neobávám té jaderné apokalypsy. Teorie jaderného odstrašování spočívá právě v možnosti eskalace budoucího konfliktu. Pokud vycházíme v tuto chvíli z predikce, že prezident Ruské federace je zdráv, jak fyzicky, tak duševně, tak můžeme říci, že dochází k tzv. eskalaci pro deeskalaci, což znamená, že on využívá veškeré možné dostupné prostředky, i ty fatální prostředky, jako jsou strategické jaderné zbraně, které uvádí v pohotovost, aby odradil potenciálního protivníka od zapojení se do konfliktu. Ano, ale nese to s sebou to riziko, že k té deeskalaci nedojde, ale tady musím ocenit přístup Spojených států, protože ony k tomu přistupují velmi racionálně,“ rozvedl svou myšlenku.
Upozornil, že ruská vojenská doktrína pracuje s využitím jaderných zbraní více než jakákoli jiná země, protože Rusové velmi dobře vědí, že jejich území nelze bez jaderných zbraní bránit. A to i proti Číně.
Pomůžete uprchlíkům z Ukrajiny, když to bude třeba? (od 26.2.)Anketa
Všem také připomněl, že USA a Rusko dnes drží 90 procent jaderných zbraní a vzájemně si garantují své zničení, pokud by se druhá strana rozhodla jaderné zbraně odpálit. „To je také důvod, proč nakonec nedošlo k útoku na Západ, který Sovětský svaz podle svých archivů plánoval."
A teď, když ruský prezident Putin plánoval vpád na Ukrajinu, podle Břízy podcenil reakci Západu. Vycházel totiž z toho, že po ruské invazi na ukrajinský poloostrov Krym sankce Rusko téměř nebolely a taktéž viděl, jak nedávno západní armádní síly překotně opouštěly Afghánistán. „Prezident Putin viděl, co se stalo a vykládal si to jako slabost. Taková už je ruská nátura. Ruská mentalita bere jakýkoliv ústupek jako slabost,“ poznamenal Bříza.
- Celý rozhovor naleznete zde
Podle bezpečnostního analytika zašel ale Putin příliš daleko a tímto svým počínáním sjednotil Západ. Myslel si, že si na Ukrajině může dovolit ledacos. „On zapomněl, že ten práh je vykoupen krví. Na Krymu v podstatě netekla krev. Ale když západní společnost vidí, jak dopadají rakety na sídliště, tak nemůže nereagovat,“ uvedl Bříza.
To, co se teď děje na Ukrajině, pohnulo dokonce i s Německem a to rozhodlo o posílání zbraní na Ukrajinu. Přitom Němci si po roce 1945 řekli, že už se nebudou angažovat na východě Evropy, neboť si podle Břízy nesou tíhu mnoha zvěrstev, která napáchali do roku 1945 v Polsku a v Rusku, a zařekli se, že se tomu chtějí do budoucna vyhnout. Ale to, co se teď děje na Ukrajině, pohnulo i politickými elitami v Německu.
Rusové podle analytika podcenili také odpor Ukrajinců. S takovou silou odporu nepočítali. „To hlavní je podcenění situace, podcenění toho, že Ukrajina se bude bránit,“ zdůraznil.
Ale o další osud Ukrajiny má obavy, protože Rusové vnímají Ukrajinu jako součást Ruska. Oni tu Ukrajinu vnímají jako své nárazníkové pásmo. Útok ze Západu, o kterém si obyčejný Rus myslí, že je možný, protože je masírován propagandou, tak ta Ukrajina ho má zbrzdit.
„Podle mého názoru by prezident Putin rád z Ukrajiny udělal slabou loutkovou republiku, což by mu vyhovovalo, protože na něm bude závislá. Rusko bude také využívat průmyslovou základnu Ukrajiny na obnovu svých tankových i leteckých jednotek. Stejně tak bude chtít využít i ukrajinské přístavy, které v sovětských časech sloužily k výrobě velkých sovětských válečných lodích."
Velký strach má z toho, že by se tvrdě bojovalo v ulicích Kyjeva.
„Použití termobarických zbraní ve městě, to si málokdo dovede představit. Já pořád doufám, že k tomu nedojde."
„Ta zbraň funguje tak, že se do vzduchu nejprve dostane obrovské množství vysoce hořlavého aerosolu, který rychle shoří, ale to nejhorší, co s sebou tato zbraň nese, to je podtlak, který vyvolá. To je něco, co vám vytrhne srdce, vytrhne játra. To je zbraň, která je ve městech srovnatelná se zbraní jadernou. Její výhodou je, že po použití může na zasažené území okamžitě vstoupit armáda, protože tam není radioaktivita,“ upozornil Bříza.
Ukrajince varoval, že ke zřízení bezletové zóny nad jejich územím nedojde, protože faktické zřízení a její vojenské vymáhání by fakticky znamenal střet pilotů NATO se s piloty Ruské federace a to by nakonec znamenalo třetí světovou válku. Proto Západ nikdy nemůže přistoupit na zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou.
Pokud by k takové válce došlo, tak by to mohlo vyhubit všechen život na zemi. „Ale paradoxem je, že by to v podstatě byla i válka nejkratší. Ona by trvala asi 2 hodiny."
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.