Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
Nejednou Höschl hovořil kupříkladu o stavu české politické scény a vyjadřoval se proti tvrzení, že i když někdo vstupuje do politiky s čestnými úmysly, soukolí ho nakonec semele. „Politika znamená určité transakce a neustálý pohyb v rovině hájení různých partikulárních zájmů, kde se něco za něco směňuje. Tato společenská hra vytváří svá vlastní pravidla, kdy se nesměňují vždycky nutně peníze, ale směňují se pozice, sociální kapitál, výhody a určité možnosti manipulace," uvedl Höschl pro Týden před téměř 13 lety.
Neskrýval rozčarování z toho, kam jsme dospěli v průběhu let po pádu komunistického režimu – ostatně zklamání zaznělo i během jeho rozhovoru pro seriál ParlamentníchListů.cz k 25 letům od listopadu 1989. Höschl podotkl, že po roce 1989 zažil asi nejkrásnější léta svého života a společně s kolegy měli před sebou představu velkých možností života ve svobodě. „Zdálo se nám, že stojí za to se angažovat. Ten původní pocit nutnosti se angažovat už mi vyvětral, ale dost dobře si na tu dobu vzpomínám jako na období, jež mi tehdy připadalo obtížné, ale z dnešního pohledu to byl nejkrásnější kus života,“ popsal nám tehdy uznávaný psychiatr a vysokoškolský profesor, a že následovalo „realistické prozření“.
Fotogalerie: - Korzo Národní
Na otázku, kde se stala chyba, že ono nadšení vymizelo, odvětil: „Myslím, že se žádná chyba nikde nestala, protože dějinný pohyb není totéž, co řízení nějakého podniku. Prostě důvod k tomu, že vývoj je jiný, než bylo možno si ve svém entuziasmu tenkrát představit, je asi dán povahou věci a mechanismy, kterými je rozvoj lidské společnosti veden. Včetně toho, že jedinci, kteří jsou ambiciózní a mají ten drajv a schopnosti dostat se do funkcí, k tomu používají různé hevery, ať už je to členství v NSDAP, KSČ, ODS, podle toho, jaká je zrovna doba. Takže mnohdy vidíme, že jsou to titíž jedinci, a jsou úspěšní a dynamičtí. Naproti tomu někdo je desperát a renegát za každého režimu, brnká protestsongy proti všemu. A mezi tím někde je vrstva, u které to rozdíl dává. Čili takhle je svět uspořádán, my nad tím můžeme moralizovat nebo lamentovat, ale asi to v zásadě moc nezměníme. Pohled do dějin nás po této stránce může uklidnit, protože dějiny se sice neopakují, ale principy v nich ano. Takže bych neřekl, že se někde stala chyba, řekl bych, že máme větší odstup k tomu, tu realitu společenského vývoje s chladnou hlavou nahlédnout.“
Po listopadu 1989 jsme dle něj měli představu, že za všechny negativní jevy v naší společnosti může čtyřicet let v komunismu, ale spousta negativ s námi podle Höschla je už po staletí a „v tomto případě to nános komunistického režimu jen dále převrstvil“. „Zamaskoval totiž tu skutečnost, že mnohé z toho sdílíme i bez ohledu na to, jaký je zrovna režim. A bylo to vidět i v charakterových změnách před nástupem 2. světové války, kde žádný komunismus nebyl třeba, aby se nám vybarvily takové prototypy jako byl Emanuel Moravec apod. Takže dnes po pětadvaceti letech můžeme říci, že jestliže se něco po listopadu 1989 nepovedlo a hledáme příčiny proč, tak ty příčiny sahají hlouběji před rok 1948,“ shrnul.
Fotogalerie: - Výročí pochodu proti komunistům
Höschl vystupoval proti pokrytectví a politické korektnosti
V průběhu migrační krize tehdy v pozici ředitele Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech se v rozhovoru nestranil ani vyjádření názoru na migraci. Upozorňoval, že neřízená migrace způsobuje proces, který lze následně těžko vrátit. „Můžete takové agregaci do městských ghett svým způsobem předejít, ale když už jednou vzniknou, nemůžete je šmahem zrušit a ten vývoj zvrátit,“ označil Höschl situaci v Evropě jako nedostatek prozíravosti.
„Jako kdyby Evropě chyběla určitá prozřetelnost a vhled do toho, jak ten vývoj může dál dopadnout. Myslím si, že dnes nejde o to, zda přijmout více, či méně uprchlíků, v té či které východoevropské zemi, ale především o to, co s touto vlnou, která jde už dnes v Evropě do milionů, bude za deset dvacet let. Čili nejde o to někomu teď nepomoci, ale jde o to uchovat si určitou prozřetelnost, která by umožnila předejít tomu, co nejspíš nastane po nás,“ dodal profesor.
Znepokojují vás kauzy kolem rychlosti jízdy europoslance Filipa Turka?Anketa
Přijímání migrantů dle jeho slov mělo být podmíněno jejich přijetím našich zákonů a akceptací „našich pravidel hry“. „To znamená způsobu, jakým žijeme, a ne vnucování nám jejich způsobu života. Co naplat, když jsem někde na návštěvě, musím se chovat podle pravidel hostitele, nebo tam tedy nemohu. A hlavně, že jde o to podmínit naši pohostinnost jejich absolutním, bezvýjimečným a opakovaně deklarovaným odporem k násilí, k terorismu, k náboženskému islámskému fanatismu, od kterého se ne vždy dostatečně distancují. Myslím si, že to je ten zdroj nedorozumění,“ zdůrazňoval Höschl.
Islámská ideologie podle něj funguje jako ta, „jež může mladým, frustrovaným a labilním jedincům dodat hnací sílu a motor“ pro teroristické činy. „Oni se nechají zfanatizovat proto, že se jim to, lidově řečeno, hodí do mlýna. Není náhodné, že tam, kde islámská ideologie převládá, dochází ke krvavým konfliktům,“ pravil v Interview ČT24 k útočníkům, jakým byl i pachatel útoku ve francouzské Nice.
Odmítl též, aby převládla politická korektnost natolik, že se přestane o terorismu hovořit napřímo. „Ve vztahu k bezpečnostní problematice je nálada, řekl bych, zatím neutrální, ale vzhledem k imigrantům a k islámu se výrazně zhoršuje, zejména vinou islamistů. Další zhoršení působí pokrytecky ‚korektní‘ média, když hovoří o ‚nehodě‘, o pachateli exotického původu jako o ‚Němci‘, o teroristickém útoku jako o ojedinělém činu ‚šílence‘ apod. Lidem to pokrytectví hýbe žlučí a stupňuje v nich agresivitu,“ zhodnotil dále Höschl pro Echo24.cz.
Fotogalerie: - Pochod Prague pride 2023
73 pohlaví? Máme se až moc dobře, netajil se profesor
Rozruch vzbudil i svými výroky o počtu pohlaví. Jedním z takových byl ten ve vysílání Českého rozhlasu, kde od Cyrila Höschla zaznělo, že se vlastně máme dobře, když si můžeme dovolit řešit 73 pohlaví. „Když přestaneme mít vážné starosti, tak je nahradíme nevážnými. Když neřešíme katastrofy, když neřešíme hlad a válku a útisk, tak začneme řešit 73 pohlaví,“ shrnul.
V jiném z rozhovorů pro Český rozhlas podotkl, že v některých kulturách podobná diskuse neexistuje. „Rozdíly mezi pohlavími se v některých kulturách smývají a ti, kteří se necítí být ani muži ani ženami, se dobírají rovnocenných práv s těmi vyhraněnými. Ale zdůrazněme, že takto přemýšlí jenom menší část světa. Jsou kultury, třeba islámská nebo východní kultury, kde taková diskuse nepřichází vůbec v úvahu,“ okomentoval téma Höschl.
Dělá Donald Trump svou práci dobře?Anketa
K aktuálnímu nastavení společnosti Cyril Höschl hovořil i v loňském rozhovoru pro RádioUniversum.cz, kde připojil svůj pohled na trend, kdy se lidé chtějí prvně bavit, a pak se uvidí. „Dá se na tom stavět krátkodobě, to určitě, a je to příjemné pro ty, kdo tak žijí. Ale ti často špatně dopadnou. Z dlouhodobé perspektivy je to riskantní, protože vás to právě nepřipravuje dostatečně na všechny zákruty života, kterých se můžete dočkat, a ty jsou pak o to horší, a mají o to větší dopad, oč víc jste je ignoroval nebo podceňoval v době konjunktury bavení se. A je pravda, že tato epocha – někdy se říká epocha věčné zábavy, že jsme tady na velkém mejdanu – může brzo skončit. A to je ta hrozba – že bavit se nelze věčně. Taková dekadentní epocha často předcházela pádům velkých říší, ať už v umění, nebo v osobním životě – vždycky se toto rozvinulo před tím, než se dotyčná říše zhroutila. Takže je to jako na palubě Titaniku, kde se tančí, ale loď už se potápí. Takhle je to se společností, která se baví, ale loď už se potápí,“ pravil tehdy profesor.
Právě na tento poslední rozhovor s Cyrilem Höschlem vzpomenula moderátorka Martina Kociánová ve vzpomínkovém textu, který zaslala ParlamentnímListům.cz v tomto týdnu: „Cyril Höschl, ulehčil každému novináři práci, protože ji odvedl za něj. Vtipný, usebraný a natolik osobitý, že nezaměnitelný. A k tomu všemu s rozhledem, který umožňoval komentovat cokoli z toho, co se odehrávalo vůkol. Měla jsem moc ráda naše rozhovory a setkání a vážím si i toho, že pozvání neodmítal v době, kdy setkávat se se mnou nebylo taktické. Myslím, že nejlépe ho poznáme z jeho odpovědi na první otázku našeho posledního rozhovoru… Co si myslí, že ho charakterizuje? ‚To je těžká otázka, protože kdo jsem, by měli posuzovat jiní. Málokdo má na sebe náhled, pokud se nevěnuje dlouhodobému tréninku sebepoznání, a pak to zase neříká do rádia. Já jsem prostě Cyril Höschl, psychiatr. Tečka.‘“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s výrokem Cyrila Höschla, že „epocha věčné zábavy“ může brzo skončit?
autor: Radek Kotas
beran 96
