Úvodem Valůch ukazuje na fakt, že doba se změnila, takže již není tak raritní, že senioři brouzdají na internetu. Ale většina z těchto nových uživatelů internetu si zatím dle experta osvojila pouze základní dovednosti, jako e-mail, Skype, používání prohlížeče, a nikoliv sociální sítě jako takové. Právě e-mail používá část seniorů jako náhradu za takovou sociální síť, kdy Facebook je pro ně zbytečně náročná aplikace. Valůch však v rozhovoru dodal: „Dřív nebo později si k němu taky cestu najdou.“
Dle vedoucího oddělení mediálního vzdělávání organizace Transitions užívá většina důchodců internet jako doplněk. „Když se zeptáte seniorů, jak tráví volný čas, je to spíše četba a setkávání se známými. Internet je trochu níž. Vyhledávají tam užitečné informace, od receptů až po dějiny, využívají ho ke komunikaci, když se třeba zhorší jejich mobilita,“ vysvětlil váhu internetu u seniorů Valůch.
A pokud jde o různé mýty o seniorech... K tomu odpověděl na otázku, zda ze svých výzkumů, které provádí, byl něčím překvapen. Odpověděl následovně: „O seniorech, o jejich mediální gramotnosti a o používání internetu existuje celá řada mýtů. Dost často to bývá zjednodušováno tak, že nejsou schopni se pohybovat v online prostoru, nejsou schopni si ověřovat informace, jsou méně mediálně gramotní než ostatní,“ zmínil; ale ve skutečnosti je to právě naopak.
Senioři jsou dle průzkumů stejně mediálně gramotní jako zbytek populace, prý však zaostávají v určitém segmentu, a to v používání technických prostředků jako právě sociálních sítí a chytrých mobilů či aplikací pro ně. „Prostě toho, co se neustále vyvíjí a pro člověka, který se s tím nenarodil a nevyrůstal, znamená potíž si na to zvyknout. Ale co se týče porozumění médiím, tam je mediální gramotnost naopak vyšší než u mladších generací. Starší lidé trochu zaostávají v hodnocení komunikačních záměrů, tedy představení si, proč někdo vytvořil sdělení, které k nim doputovalo,“ vysvětlil závěry svého výzkumu Valůch.
A dodal k tomu, že i spousta mladých má s tím problémy, ale jelikož ti přece jen vyrůstali s internetem, tak vědí, že spousta z věcí, které jsou na internetu, pravdou leckdy nebudou. „Starší člověk byl zvyklý na učesanější mediální prostředí. Měl veřejnoprávní média, televizi, rozhlas, komerční média. Pro něj je to těžší vyhodnotit, protože když do světa internetu přijde, není připraven na to, že tam existuje spousta aktérů, způsobů šíření zavádějících až lživých informací,“ dodal expert k informačnímu chaosu na internetu.
Valůch si myslí, že když je někdo „digitální imigrant“, tedy není zvyklý se na internetu pohybovat, tak jelikož má internet své vnady a pasti, tak právě do pastí může prý snadno spadnout. Na internetu totiž dle názoru Valůcha najde spoustu alternativních zdrojů, které jsou atraktivní, odpovídají jeho pohledu na svět, ale jsou to díla často lživá a poškozuje to prý u seniorů důvěru v média: „Pak u něj klesá důvěra v média, jako jsou Česká televize, Český rozhlas,“ dodal Valůch s tím, že to takhle tedy u běžných médií nebylo. Tak si tedy prý přečteme o věcech, co si myslíme, ale v médiích to nezaznívalo, dle experta je to tedy velmi lákavé a máme chuť to objevovat dál, hledat si vlastní zdroje informací. „To není typické jen pro seniory, takhle fungujeme všichni, ale u starších generací je to o to razantnější,“ vysvětlil Valůch.
Takto se často živí tzv. digitální šmejdi, kdy dle Valůcha se zas tak moc neodlišují od prodejců předražených hrnců. Právě oni zjistili, že jejich největšími konzumenty je právě starší segment občanů, že více reagují či sdělení přeposílají dál. Pak se často tyto weby dle experta snaží vylákat od seniorů peníze, aby „mohly psát to, co se v televizi nevysílá“.
Avšak senioři prý chápou, že je zapotřebí kvalitní žurnalistika, myslí si to údajně až 80 % starších respondentů. „Obecně jsou zvyklí obezřetněji nakládat s informacemi. Už jen proto, že mají čtyřicetiletou zkušenost, kdy byla média pod kontrolou státní moci, takže mají základní dovednost nevěřit všemu. To je obrovská výhoda oproti mladším. Senioři rozumí tomu, že potřebujeme kvalitní žurnalistiku a odpovědnou práci se zdroji. To mladší často vůbec neumí pochopit,“ dodal k tomu.
To, v čem však senioři trochu tápou, je dle Valůcha povědomí o tom, jak se informace dají zpeněžit, čehož právě využívají digitální šmejdi: „Dezinformační byznys je postaven na generování peněz z prokliků, pozornosti, sdílení a podobně. To dělají šokujícími, lživými zprávami, které vycházejí vstříc názorům lidí... To je stejné šmejdství jako u hrnců, je to jen zneužití části společnosti a snaha vytáhnout z ní peníze,“ vysvětlil to, jak fungují noví šmejdi.
Fotogalerie: - Rumunská odysea
Dále se téma rozhovoru přesouvá k řetězovým e-mailům. Ty jsou dle mediálního poradce sdíleny často i proto, že senioři mají pocit, že mají kanál, jímž mohou zasáhnout spoustu lidí, to prý může být častá motivace, že je člověk uznán. Senioři však údajně patří ve většině případů mezi šiřitele e-mailů, jen zlomek z nich jsou tvůrci. K tomu dodal, že však neposílají e-maily se zlým úmyslem: „Oni to nesdílejí, aby škodili. Naopak chtějí pomoct lidem v jejich okruhu, seznámit je s důležitou informací nebo hrozbou. Snaha ochránit blízké převáží nad snahou alespoň trošku si ověřit, jestli informace je pravdivá a odkud jde. Přesně toho využívají digitální šmejdi a tvůrci hoaxů,“ vrátil se opět k digitálním šmejdům Valůch.
Doplnil však, že ohledně řetězových e-mailů panuje ve společnosti přehnaná panika. Sice jsou starší občané nejohroženější skupinou, kterou můžou zasáhnout dezinformace, ale nechce je prý stavět do role obětí neschopných ověřit si informace, mají prý obrovskou životní výhodu a velké životní zkušenosti, kdy jsou tedy skeptičtí k informacím, co k nim zamíří. Problém pak mají údajně v té orientaci a Valůch na to v rozhovoru radil: „Jde o to se s nimi bavit a pomoct jim trochu se zorientovat.“
Jaroslav Valůch pořádá seniorské kurzy právě o dezinformacích. O tyto přednášky je dle jeho slov zájem, dodal, že dříve se s lidmi nad 55 let z menších měst a vesnic nikdo o podobných problémech nebavil, nebyly kurzy o tom, jak má vypadat zpravodajství, jak ověřovat informace a na co si dát pozor. „My jsme začali v malém, ale ozývá se nám stále více organizací a knihoven,“ pochlubil se. Dodává pak, že velká část společnosti vnímá fake news a dezinformace jinak, než jak to vnímají oni.
„Podle 40 procent starších lidí dezinformace vzniká tak, že novináři jsou pod vlivem různých ekonomických skupin. Pětina lidí si myslí, že dezinformace způsobuje přehnaná korektnost médií: nechtějí informovat o některých věcech, protože by mohly zavánět rasismem. Další pětina lidí dokáže identifikovat správně, že dezinformace jsou záměrně vytvořené lživé, či silně zavádějící informace, které mají za cíl ovlivnit konzumenta. My se proto nezaměřujeme jen na dezinformace, ale bavíme se třeba o tom, jak se rodí zprávy, jak má vypadat zodpovědná práce s informacemi. S psychologem se bavíme třeba o tom, jak na nás média působí, jak na nás působí přehlcení informacemi a co s tím dělat, že není nutné zkonzumovat co největší množství informací, není třeba mít na všechno hned názor. Až pak se dostáváme k manipulacím a k fake news,“ vysvětlil Valůch zákulisí svých kurzů.
Valůch by však nebyl tak příkrý v hodnocení toho, že by snad byl pro společnost problém to, že stále více seniorů podléhá dezinformacím. Myslí si, že je třeba se v klidu se staršími lidmi pobavit a že je třeba rozebrat, proč je pro ně ta informace tak zásadní, aby ji sdíleli. Hlavně je třeba se v klidu a s respektem bavit, ve slušnosti. Problém Valůch vidí hlavně v případech rozpadu rodin a rozeštvávání lidí. „Z osobní zkušenosti mnoha lidí je cítit obava o své babičky, dědečky, kteří byli velkou část života v pohodě, ale najednou propadli děsům a šíří naprosto šílené informace a konspirační teorie. A v rodině není možné se o tom ani bavit, protože míra emocí je tak rozdmýchána, že to vážně narušuje mezilidské vztahy,“ vysvětlil tento problém. Řešením má být to, že vytáhneme dědu na pivo, budeme s rodiči a s prarodiči více času, půjdeme s nimi na procházku do lesa. Valůch totiž říká, že za tuto proměnu může často osamocení, které seniory trápí – a právě internet jim vynahrazuje sociální kontakt.
Podle Valůcha resort školství dlouhodobě selhává v podpoře mediální gramotnosti, ale vynahrazuje to prý resort vnitra, které vnímá dezinformace jako bezpečnostní hrozbu, a resort práce a sociálních věcí v této oblasti připravuje vzdělávací programy. Dodává k tomu však: „Když se ale zeptáte starších lidí, kdo jim má v této oblasti rozšířit obzory, je velká poptávka po novinářích. Opět to boří mýtus, že starší lidé nenávidí média, nedůvěřují jim.“ A povzdechl si, že poptávka je, ale moc se toho neděje. Dle Valůcha dlouhodobě dobře funguje setkávání seniorů a studentů žurnalistiky, knihovny či seniorské kluby. „Třetina lidí starších 55 let má zájem se v této oblasti vzdělávat, což je velmi slušné,“ zakončil rozhovor Valůch.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
