„Evropa si začíná uvědomovat, tedy alespoň její část, že množství migrantů a jejich způsob života, může znamenat velké nebezpečí. Skutečně znamená velké nebezpečí pro náš způsob života,“ říká expert na islám.
Litujete rozpadu Československa? (Ptáme se od 28. října 2021)Anketa
V Německu si to ale pořád nepřiznali, říkají: „My jsme to zvládli.“ A ohánějí se procenty, že migranti tam spořádaně žijí a pracují. „Je to něco podobného, jako když jsme reportovali z Afghánistánu. Ve Francii vysloužilí vojáci píšou zoufalé otevřené dopisy, petice o tom, jak to naopak nezvládají,“ dodává Pelikán.
Migrační politika se v řadě států mění, začínají stavět zdi a ploty, za což byl maďarský premiér Obrán v minulosti tak kritizován. „To, co se před lety omazávalo o hubu Orbánovi a Maďarsku, že nehumánně stavěli plot proti migrantům, nyní začínáme tolerovat a podporovat,“ pokračuje.
Původní zdroj ZDE
Proslýchá se, že Turecko staví čínskou zeď. A Litevci natahují kilometry ostnatého, respektive žiletkového drátu. Podle Pelíkána jde ale o vyhozené peníze: „Všechny ty zdi a ploty jsou prostupné – to, co je potřeba udělat, je vyhošťování těch, kteří přijdou,“ zdůrazňuje. Právě ono vyhošťování však naráží na bariéru současného pojetí lidských práv. „Když přijde migrant bez dokladů, tak ani nevíme, kdo to je,“ podotýká.
„Nevaruju před teroristy pronikajícími mezi zuboženými válečnými uprchlíky ze Sýrie. Teroristé v Evropě rostou z frustrovaných imigrantů, kteří sem primárně nechodí dělat teroristické útoky. Jsem si tím stoprocentně jistý a o to víc varuji před migranty, kteří jsou frustrovaní, potom dělají útoky,“ upozorňuje arabista.
„Nebojím se teroristů přicházejících přímo z orientálních zemí; ti nám vyrůstají tady a my je nedokážeme vyhošťovat, v důsledku ochrany lidských práv jsou tady. V Česku zatím tolik ne, ale v Evropě, která nemá hranice, protože máme Schengen, jich odhaduji minimálně statisíce, o kterých nevíme,“ míní Pelikán.
Celá vyhošťovací politika a cizinecká policie je podle Pelikána jenom hra s barevnými papírky: „Bohužel ano. Dokážeme vyhostit Ukrajince, Rumuny, ale nedokážeme vyhostit třeba Alžířana, natož pak Afghánce. My se je totiž snažíme nějak legalizovat, takže v řadě zemí po určité době dostávají nějaký pobytový titul, dostávají strpění, dočasný nebo trvalý pobyt. Nazývá se to různě, ale nakonec tady zůstávají,“ podotýká.
Kvůli situaci v Afghánistánu existují vážné obavy z další migrační krize. Za klíčové ale Pelikán považuje to, jak moc budeme k migrantům vstřícní. „Je úplně jedno, jaká je v Afghánistánu situace. Záleží jen na tom, jakou budeme mít vůči migrantům vstřícnost,“ říká. Ale vláda migraci neřeší: „Vláda takhle funguje, nemůžou říct: ‚Ježišmarjá, tady někdo řekl, že migrace všechno zničí, převálcuje, tak teď necháme Temelín, směrnice EU a budeme dělat jenom migraci‘.“
Takové ignorování nemusí přinést vůbec nic dobrého: „Může to být obdoba antisemitismu 30. let, kdy se nebudou rozbíjet synagogy, ale budou se zapalovat mešity; nebudou se rozbíjet židovské, ale turecké krámky. Nebo to přinese úplnou změnu podoby Evropy, tak jak už to vidíme v řadě zemí na západ od nás. Nebo něco úplně jiného,“ přemítá s tím, že prognózy jsou ošidné.
Nikdo navíc neví, co přesně integrace znamená. „Imigranti v počtu a při zacházení, jak je zde máme, se nemohou asimilovat. My jsme místo slova ‚asimilace‘ přijali slovo ‚integrace‘, o které nikdo přesně neví, co má znamenat. Teď začíná frčet slovo ‚inkluze‘, což je ještě lepší, ale nikdo neví, čeho se má dosáhnout integrací,“ připomíná. A že bezproblémové soužití majority a menšin s tím, že se musejí přizpůsobovat obě části, to se prostě nedá.
Zmíněná „integrace“ pak vede k frustraci a radikalizaci muslimů. „Máme tady osm nebo deset let lidi, kteří nejsou schopni se domluvit česky. O životě v Česku mají asi takové představy, že když vidí Mikuláše, vyvozují z toho, že Češi jsou uctívači ďábla,“ popisuje Pelikán
Zároveň vyjadřuje přesvědčení, že naše zahraniční politika by měla být založena založenou na skutečných informacích, nikoliv na pouhých představách. „Nemůžeme islámské země brát jako jeden celek. Ani to nemůžeme brát tak, že tady jsme my, a proti nám jsou islámské země. Existují i neislámské země, kterým nerozumíme, protože prostě mají jinou kulturu a politiku, to je třeba zohledňovat,“ míní.
Na otázku, jak vidí v budoucnu soužití různých kultur v Evropě, odpovídá pesimisticky. „Blbě. Jak říkám, to závisí na evropských zemích. Ne na tom, co se bude dít kdekoliv ve světě. Záleží na tom, koho sem pustíme; ne na tom, kdo sem bude chodit,“ připomíná arabista Petr Pelikán.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
