Značeno: Tajné! Jak cvičili generála Pavla proti Západu

„Z průzkumů a z debat s našimi členy i voliči víme, že ti v tuto chvíli nejvíce preferují celkem tři kandidáty. Jde v abecedním pořadí o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla," oznámil na začátku měsíce za vládní koalici SPOLU premiér Petr Fiala. Na verdikt, koho při „cestě na Hrad" podpoří většina vlády, se dlouho čekalo. Při zmínce o Pavlově komunistické minulosti Fiala poznamenal, že je pro koalici nejdůležitější, aby měl prezident jasnou prozápadní orientaci, ctil Ústavu a vnímal hlasy voličů.

Pojďme se proto podívat na spor Petra Pavla a historika Petra Blažka, který byl už podruhé zvolen Senátem, nejsilněji zastoupeným také členy partají z trojkoalice SPOLU anebo nezávislými, kteří byli jako bezpartijní za tyto strany zvoleni, do vládní Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. V prosinci 2021 totiž Blažek získal v tajné volbě 56 ze 70 odevzdaných senátorských hlasů.

Co řekl Blažek?

K osobě Petra Blažka je ještě třeba dodat, že napsal většinou jako spoluautor ke dvacítce monografií. Zabývá se, jak je z předchozích řádek zřejmé, československými dějinami, dějinami odboje a opozice proti komunistickému režimu a československo-polskými vztahy. Je hlavním autorem návrhu a obsahu historických expozicí v Památníku Jana Palacha ve Všetatech a v Památníku tří odbojů v Lošanech. Pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů v oddělení výzkumu represe 1938 - 1989. A je vedoucí oddělení historického vzdělávání v Muzeu paměti XX. století.

V CNN Prima News řekl Blažek na začátku září 2022 toto: „Petr Pavel byl předseda základní organizace Komunistické strany Československa. Byl to funkcionář, bylo to to nejnižší, ale zároveň je třeba říct, kde to bylo. Bylo to ve vojenské rozvědce na konci osmdesátých let. Což byl jeden z mnoha represivních útvarů. Byla to vlastně druhá tajná služba, která tady existovala. Jistě si všichni pamatují na slovo GRU v souvislosti s výbuchem těch muničních skladů, tak v roce 1989 takovou menší sestrou československou byla zpravodajská zpráva generálního štábu, vojenská rozvědka, která byla samostatná. Vedle toho existovala státní bezpečnost, jako další velká tajná služba."

Na námitky moderátora, že Pavel říká, že neměl s rozvědnou činností nic společného, byl profesionálním vojákem a Blažek tudíž lže, historik odvětil: „Bohužel o své minulosti lže Petr Pavel. Je mi líto, že musím říci tento termín, ale o sobě on často říkal, že byl pouze člověk, který se někde plazil po zemi v lese a tak dál. Skutečnost je jiná. Od roku 1988 byl ve velmi utajovaném kurzu, který znamenal jeho celodenní zaměstnání. Byl kádrovým příslušníkem vojenské rozvědky a byl cvičen na dráhu rozvědčíka. A co jsme našli v dokumentech, tak byl cvičen na práci s agenturou, takže jako člověk, který měl řídit agenty, bude vysazen do zahraničí..." Blažek se také podivil nad tím, jak se mohl dostat Pavel do tak vysoké funkce v NATO.

Co řekl Pavel?

Generál Petr Pavel, s nímž ParlamentníListy.cz udělaly a publikovaly rozhovor ještě jako s náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, později působil jako první zástupce zemí bývalé Varšavské smlouvy ve funkci předsedy vojenského výboru NATO, tedy v nejvyšší vojenské funkci Severoatlantické aliance, a dnes je jedním z nejžhavějších kandidátů na post českého prezidenta.

V CNN Prima News řekl Pavel den po Blažkovi toto: „Doporučil bych si někdy pozvat skutečného historika. Petr Blažek se nevyjadřuje jako historik a navíc neříká pravdu... Vyjadřuje se spíš jako politik, který by sám vedl kampaň... Hledá senzace tam, kde nejsou..."

A následně Pavel vylíčil svá studia: „Od roku 1988 do roku 1989 jsem byl v kursu, který on zmínil, to je pravda. Byl to postgraduální kurs pro zpravodajskou odbornost, ve kterém se ale připravovali zpravodajci na celou škálu specializací. A jenom jedna z nich mohla být agenturní průzkum. V tom prvním roce studia, tedy v tom, který jsem absolvoval do listopadu 1989, byl hlavní náplní studia jazykový kurs. Já jsem studoval francouzštinu na Vojenské akademii v Brně. Jestli jsem v tom prvním roce mohl být na něco připravován, tak na to, abych uměl dobře francouzsky. Rozhodně ne na to, abych někde řídil nějaké agenty. A v roce 1989 došlo k přepracování stanov celého toho kursu a následující dva roky už jsem dokončoval v demokratické republice. Když tedy Petr Blažek říká, že jsem se připravoval na práci agenta nebo toho, kdo bude řídit agenty, tak říká jednu z možností, která ale vůbec nemusela nastat. V kursu nás bylo přibližně dvacet a z nich několik jednotlivců by mohlo teoreticky nastoupit k tomu, co se správně nazývá agenturní průzkum. A jen někteří z těch, co by nastoupili k agenturnímu průzkumu, by nakonec mohli být agenty nebo těmi, kdo budou řídit agenty."

Blažek na Facebooku

Historik Blažek zhruba dva měsíce před výše uvedeným soubojem argumentů na zpravodajském kanále vyvěsil některé archiválie ze svazků Petra Pavla z Archivu bezpečnostních složek (ABS) na Facebooku. K tomu připsal: „Petr Pavel mne nedávno obvinil z toho, že lžu. Údajně nikdy neměl nic společného s rozvědnou činností. Dokumenty ovšem hovoří zcela jinak. V roce 1988 Pavel nastoupil do I. ročníku výzvědné školy vojenské rozvědky, tedy Zpravodajské správy Generálního štábu (ZS GŠ), která v úvodním ročníku probíhala pod krytím jako Vojenská akademie Antonína Zapotockého (VAAZ) v Brně. Ve skutečnosti se jednalo o kurz organizovaný 26. oddělením ZS GŠ, což byl Zpravodajský institut."

„Měl zhruba 80 zaměstnanců, kteří vyučovali frekventanty uvedeného zpravodajského kurzu. Institut připravoval pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly. Posluchači byli cvičeni jak v cizích jazycích, tak v práci se zpravodajskou technikou, v metodách výslechů, obsluhování agentů a tak dále. Další dva ročníky probíhaly v ústředí Zpravodajského institutu v ulici Karolíny Světlé v Praze. Pavel byl posluchačem kurzu D-2. Jeho manželka byla informována o jeho krycí legendě, kdy měl jezdit do školy údajně jako tlumočník a překladatel. Archivní dokumenty pochází ze spisu ZS GŠ vedeném k Petru Pavlovi, který je uložen v ABS. Ve spise je uvedeno také jeho krycí jméno Pávek. Informace o 26. oddělení ZS GŠ jsou z diplomové práce Viktora Dobiáše, kterou obhájil na Masarykově univerzitě v roce 2010."

Složky na Facebooku

Vyvěsil tyto archiválie. V záznamu o vyhledání kandidáta do zpravodajského kurzu (ZK) z května 1987, kde je rukou připsáno „přeřadit na fr., tedy francouzštinu" se v třídně politickém profilu píše: „Kandidát má velmi dobré teoretické znalosti marxismu-leninismu, socialistickému zřízení je plně oddán. Politiku strany prosazuje ve svém denním životě, zejména na pracovišti. Má přehled o stávajících úkolech politiky KSČ a za jejich realizaci se plně angažuje."

A ve specifických požadavcích se ještě píše: „Kandidát je krátce ženatý, zatím bezdětný. V budoucnu plánují s manželkou, která pracuje jako prodavačka v místě bydliště, dvě děti... Je ochotna se podřídit podmínkám dočasné odloučenosti... Vyslovila ochotu, v případě potřeby, ke studiu zájmového jazyka. S kandidátem, ani s jeho manželkou, nebylo hovořeno o možném působení v zahraničí." A v závěru je konstatováno: „Jeho manželka má na základě provedených jednání plné předpoklady stát se dobrou partnerkou budoucího pracovníka ZS GŠ."

V červnu 1989 byly sepsány poznatky o průběhu studia v prvním ročníku kurzu. Dokument je nadepsán 26. oddělení a značen jako Tajné! Z něho vyplývá, že byl Petr Pavel nejlepším studentem kursu, výrazným talentem na jazyky, obecně talentovaný s výtečnými výsledky. „Věří na spolupráci, jeho spolupráce se starším kursu je velmi dobrá. Je silnou osobností kursu, má mezi posluchači poměrně značnou osobní autoritu. V jednání je nekompromisní a dokáže být i tvrdý tam, kde je to potřebné," píše se tam dál. V závěru stojí: „Jde o mimořádně talentovaného jedince. Doporučuji věnovat zvýšenou pozornost v odborné přípravě. Má podle mého názoru předpoklady k dosažení velmi dobrých výsledků v praxi."

V říjnu roku 1989 provedli dva podplukovníci „po slovensky" povor s manželkou posluchače kurzu D-2, soudružkou Pavlovou. V údajích o pohovoru se mimo jiné píše: „Souhlasila s požadavkem zahájení studia jazyka za pomoci manžela a zároveň sledování politického a společenského dění ve světě i doma... Zároveň jí bylo oznámeno, že manžel může v budoucnosti působit také v zahraničí a to v souvislosti s požadavkem její jazykové přípravy."

V diplomové práci Viktora Dobiáše, kterou obhájil na Masarykově univerzitě v roce 2010, se také o 26. oddělení píše: „Zpravodajský institut byl školícím střediskem pro pracovníky ZS GŠ, především z řad agenturních pátračů. V tomto institutu byla snaha převádět věci z praxe do výuky... Institut se nacházel na ulici Karoliny Světlé v Praze, měl 80 příslušníků a v jeho čele byl náčelník, který byl podřízen zástupci náčelníka pro agenturní průzkum. Institut připravoval agenty pro práci v zahraničí a speciální úkoly. Postupně byli studenti seznamováni s prací vojenského výzvědného zpravodajství. Šlo jednak o konkrétní metody práce v terénu, výslechy, řízení agentů, jednak o výuku jazyků... Součástí institutu byly tři ročníky posluchačů. První ročník působil pod krytím VAAZ Brno. Další dva byly umístěny na ústředí institutu."

Svazek druhý

Materiály, které Blažek zveřejnil, tedy kromě listu z Dobiášovy diplomové práce, pocházejí z fondu Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády (ČSLA). Návštěvník badatelny ABS, který se zajímá o Petra Pavla, zjistí, že jde o některé listy z druhého svazku archiválií, které tam může za příslušný poplatek získat okopírované na „cédéčku". Výpisky z prvního a třetího zveřejnily ParlamentníListy.cz ve článku s titulkem „Výtečný v marxismu-leninismu. Žádný obdiv k západnímu způsobu života. Tady jsou výpisky z některých svazků Petra Pavla". Podívejme se ale ještě na to, co Blažek nezveřejnil.

Prohlášení o zachování mlčenlivosti a dotazník z roku 1987 následují po již zmíněném „záznamu o vyhledání kandidáta do zpravodajského kurzu". V dotazníku se píše, že měl Pavel jako velitel 3. výsadkové průzkumné roty 1. výsadkového průzkumného praporu 22. výsadkového pluku funkční plat 3 400 korun a jeho otec měl známého v Sovětském svazu, přesněji v Rostově na Donu. Ve vlastní rukou sepsaném životopise v roce 1987 pak shrnul své plány a přání na příštích dvacet let mimo jiné i tak, že se chce „dostat k práci, ve které budu moci využít znalosti jazyků, případně i cizích zemí, která bude vyžadovat tvořivý přístup a improvizaci, ve které najdu seberealizaci a uspokojení".

„V současné době si nejvíce hrdosti zaslouží iniciativa, zodpovědnost a pružnost Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, se kterou předkládají světu mírové návrhy všeho druhu, dále způsob řešení problémů v sovětské společnosti, který přebírají i ostatní země socialistického tábora. Z úspěchů naší republiky si nejvíce vážím poměrně vysoké životní úrovně naší společnosti a faktu, že se nám podařilo vyrovnat platební bilanci se Západem," napsal dál vlastnoručně. Mezi oblíbenými domácími spisovateli jmenoval i Hrabala a Johna a z tehdy aktuálních filmů Pavučinu a Lásku z pasáže.

Z materiálu Hodnocení speciální podkomise také z roku 1987 vyplývá, že v testu IQ dosáhl hodnoty 107, tedy nad středem průměrné inteligence. „Charakterově jde o optimisticky laděnou osobnost se zdravou ctižádostí," píše se tam také. Podle jednoho záznamu z pohovoru té doby se: „Mezery a určité nedostatky projevily v otázkách vědeckého komunismu a dějin KSČ. Nedostatků si je vědom a přislíbil, že se je bude snažit postupně odstraňovat." Následují hodnocení členů Pavlovy rodiny.

Summa summarum

Armádní generál Petr Pavel si je ve své roli nejžhavějšího kandidáta na prezidenta velmi jistý. Z výše uvedeného je zřejmé, že studoval „školu rozvědčíků" a v prvním ročníku měl velmi dobré výsledky. Takže ho lze nazvat „zpravodajským učněm" komunistického režimu. Jak by se dál vyvíjel, kdyby nenastala v roce 1989 změna režimu, je ve hvězdách. Ale vzhledem k jeho ambicióznosti a touze po kariéře by došel asi vysoko, ostatně jako v dnešním demokratickém režimu sahá na metu nejvyšší. Jeho tvrzení, které téměř evokuje možnost, že se mohl stát „skvělým odborníkem v oboru francouzské filologie", neobstojí!