Vážíte si exprezidenta Václava Klause?Anketa
Vláda přežila hlasování o nedůvěře a zdá se, že epidemie covidu ustupuje. Cítí Zaorálek nějaká rizika, která by mohla ohrozit Českou republiku? „Největší riziko, které dnes vidím, je riziko nástupu pravice, která oseká veřejné služby a začne vytvářet společnost, v níž vzdělání a zdraví budou jen pro vyvolené. Problém Andreje Babiše je v tom, že možná akceptoval po určitou dobu sociálnědemokratickou politiku. Stejně tak je ale zítra připraven se s ještě větší chutí přidat k politice pravice,“ domnívá se Zaorálek.
Ministr je prý také ochoten udělat vše pro to, aby jeho socialisté v nadcházejících parlamentních volbách uspěli. Výčitky z toho, že je ve vládě s Andrejem Babišem, prý nemá. „Nebyl bych v žádné vládě, pokud bych nebyl přesvědčený, že děláme sociálnědemokratickou politiku. Mohl bych vám dlouho vypočítávat, co všechno sociální demokracie prosadila. Pamatuji si na první debatu s Andrejem Babišem na koaliční radě, kdy se mě ptal, proč bychom měli zvyšovat penze. On tvrdil, že to zvýší strukturální deficit rozpočtu,“ vzpomínal ministr kultury.
Dále v rozhovoru potvrdil, že ze začátku byl proti tomu, aby jeho domovská ČSSD s hnutím ANO do vládní koalice šla. Jak se tedy nakonec stal ministrem? „Je pravda, že jsem poměrně silně prosazoval, abychom do vlády s hnutím ANO už znovu nešli. Když se podíváte, jak jsem vedl kampaň v roce 2017, tak mým hlavním tématem nebyl Andrej Babiš. Když jsem se vůči němu vymezoval, tak to bylo vždy velmi věcně. A do vlády jsem se později dostal jen proto, že mě Jan Hamáček požádal, abych mu pomohl. Připadalo mi velmi důležité udržet určitou podobu regulérní vlády kontrolované Parlamentem. Nepřipustit rozvrat ústavních institucí, úpadek role Parlamentu.“
Na výtku novinářky, že on a jeho strana prý drží u moci kontroverzního politika, jako je Babiš, Zaorálek odvětil: „Však se s Andrejem Babišem často přu. Vy se mě snažíte donutit k tomu, abych řekl: Ne, s tímto politikem nebudu jednat, ten je pro mě nepřijatelný. Ale pochopte, tohle jsem si myslel polovinu svého života a říkal jsem si, že nemá smysl vstupovat do KSČ a politika byla něco, co se slušně dělat nedalo. Po roce 1989 se svět politiky otevřel jako úplně nová, do té doby skoro nepředstavitelná možnost. Odmítám po 30 letech přistoupit na to, že to znovu nemá smysl, to bych cítil jako životní prohru. Za 30 let mě svět politiky naučil, že musím jednat a vycházet i s těmi, kteří smýšlejí jinak a mají za sebou úplně jiný životní příběh,“ snažil se vysvětlit politik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
