Velvyslanci vždy byli doménou Hradu, vysvětluje ústavní právník

16.04.2013 6:44

Nástup Miloše Zemana do funkce s sebou přinesl otázku ohledně pravomocí prezidenta a jeho vztahu k vládě. V současné době je nejviditelnější spor o jmenování velvyslanců. Podle Ústavy ovšem vedoucí zastupitelských misí jmenuje prezident republiky. To je podmíněno spolupodpisem předsedy vlády. O roli ministra zahraničních věcí se ale nikde nemluví. Připomíná to Jan Kudrna v komentáři pro Hospodářské noviny.

Velvyslanci vždy byli doménou Hradu, vysvětluje ústavní právník
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vláda očekával příchod Miloše Zemana

Dosavadní praxe, kdy kandidáty vybíralo Ministerstvo zahraničních věcí, jména předkládalo vládě ke schválení a ta potom prezidentovi na jmenování, nemá žádný právní podklad. Přesto se vejde do rámce Ústavy. Pokud se ale prezident rozhodne jmenovat vhodné kandidáty bez spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí, do sporu s Ústavou se nedostane, vysvětluje Kudrna, odborný asistent na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK.

Zeman potřebuje souhlas Nečase se jmenováním velvyslanců

Jestliže má někdo právo jmenovat, tak to také automaticky znamená, že má právo vybírat. Prezident Zeman nyní potřebuje souhlas premiéra Petra Nečase (ODS) se jmenováním velvyslanců. Nečas na druhou stranu může pověřit výkonem této pravomoci jiného člena vlády. Z logiky věci vyplývá, že by to měl být šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Současná situace může vyústit posílením pozice prezidenta. Vláda si přesto podle Kudrny zachová vliv. Pro prezidenta totiž může být obtížné převzít celou zahraniční agendu najednou. Navíc má premiér právo vetovat návrhy hlavy státu, čímž ji může korigovat.

Hrad měl pravomoc vždy. Využívali ji Klaus i Havel

Nečas ale v případě amnestie prezidenta Václava Klause označil kontrasignaci za notářské schválení rozhodnutí prezidenta. To znamená výhodu pro Miloše Zemana.

Současný prezident avizoval, že si přeje hrát významnější roli v politickém procesu. Má na to silnější mandát v důsledku přímé volby. V případě jmenování velvyslanců se ale nic nezměnilo, prezident měl tuto pravomoc vždy. Jak Klaus, tak Václav Havel ji využívali, aby jmenovali osoby, o které měli zájem.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vfe

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Další velký plán, jak zatočit s „dezinfem“. Tentokrát od Lipavského. Ozval se smích

22:58 Další velký plán, jak zatočit s „dezinfem“. Tentokrát od Lipavského. Ozval se smích

Piráti představili svůj 12bodový plán pro boj s dezinformacemi, v němž požadují, aby další ministers…