Novinář nemá přitom postavení, které by ho dokonale chránilo před případnou svévolí mocných tohoto světa. Na druhou stranu by měl mít podporu svého média a je-li jeho činnost veřejně známá, není až tak jednoduché ho takříkajíc oddělat. A co je nejdůležitější, tuto práci si dobrovolně vybral a pokračuje v ní s vědomím všech rizik. Mám-li být mírně ironický, dostane-li novinář přes ústa, mohl to očekávat.

O to víc si vážím práce lidí, kteří novinářské postavení ani profesní zařazení nemají, a přesto mimořádně přispívají k občanskému zrání společnosti. Jde o různá sdružení a jejich projekty. Před volbami, které nás v nejbližších hodinách čekají, byly na tomto poli mimořádně užitečné výstupy ze dvou takových zdrojů.

Než řeknu jejich názvy, chci se zastavit u důležitosti toho, co dělají. A to nejen pro občany, kteří kvůli své profesní a soukromé agendě nemají čas pracně vyhledávat informace spojené s politikou a politiky. Pomocná jsou jejich data i pro profesionální žurnalisty, kteří naopak nemají často čas zjišťovat detaily až do takové šířky a hloubky kvůli denní vytíženosti a redakčním uzávěrkám.