Nyní totiž lze bez povolení pokácet všechny stromy, které ve výši 130 cm nad zemí mají menší obvod než 80 cm. Tohoto obvodu některé pomalu rostoucí dřeviny dosáhnou až kolem padesáti let věku. Jiné, například ovocné dřeviny do takové tloušťky nedorostou vůbec.

Během nadcházejícího zimního období může být zbytečně pokáceno velké množství zdravých stromů. Za většinu z nich ani nebudou zasazeny stromy nové, protože náhradní výsadby lze uložit právě při povolování kácení.

 „Ministerstvo životního prostředí přislíbilo, že ke zpřísnění parametrů kácení dřevin, tedy zmenšení obvodu dřevin, u nichž je potřeba povolení, dojde alespoň do tohoto léta. Poslední zprávy o přijetí vyhlášky však hovoří o nejbližším termínu jako březnu příštího roku," řekl Jakub Esterka z Arniky k táhnoucímu se procesu. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa sice několikrát deklaroval zájem o ochranu zeleně, nicméně ani za jeho působení zatím ministerstvo vyhlášku nevydalo ani k připomínkování.

„Současný stav se ukazuje jako neúnosný, proto se stromy měly již dávno dočkat lepší právní ochrany", řekl Jakub Esterka. V roce 2009 došlo se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny k odejmutí povinnosti fyzických osob žádat o povolení ke kácení bez výjimky. „To mělo být kompenzování zpřísnění parametrů kácení v novele jeho prováděcí vyhlášce 395/114 Sb.," vysvětlil Esterka. Povolení ke kácení by tak mělo být nutné u dřevin nad 40 cm v obvodu místo současných 80 cm.

Zatím zeleň mizí z center měst a ustupuje i ve volné krajině. Tato legislativní situace také usnadnila živelnou zástavbu příměstské krajiny i zelených ploch ve městech a obcích stejně jako bezdůvodné kácení zeleně. Navíc bez povolení kácení nelze nařídit ani náhradní výsadbu zeleně za pokácené dřeviny. Přitom se může jednat o stromy, které po několik desítek let plně poskytují své služby. Vzrostlý strom denně vyrobí zhruba 1000 litrů kyslíku a za svůj život spotřebuje 24 milionů m³ oxidu uhličitého. Stromy navíc zachytí velké množství prachových částic, se kterými se do lidského organismu dostávají i látky způsobující rakovinu. Výrazné kácení tak zhoršuje životní prostředí.

Od doby, kdy poslanci změnili zákon a pro kácení některých dřevin není třeba povolení úřadů, už byl vykácen například sad na pražském Trojmezí, alej v Příbrami, padly desítky stromů v Letňanech či v Klánovicích na pozemcích společnosti, jež zde chce vybudovat golfové hřiště. Kvůli neexistenci nové vyhlášky byla také zrušena dvousettisícová pokuta pro firmu, která nezákonně pokácela borovicový háj v Brně-Líšni.

Petice Zachraňme stromy, požaduje zejména:

• nezávislé posuzování hodnoty stromů,

• objektivní rozhodování o kácení,

• ochranu stromořadí vkrajině,

• zapojení veřejnosti do rozhodování,

• méně kácení a více výsadeb.

Dosud petici podpořilo více než 30 000 lidí.

Celý text petice: http://arnika.org/petice-zachranme-stromy

Podrobné statistiky kácení v Praze najdete na http:/arnika.org/mestske-casti

Arnika - Centrum pro podporu občanů

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.