Vaše Excelence, vážení zástupci velvyslanectví visegrádské čtyřky,

slavíme velikonoční oktáv, tedy v duchu staré izraelské tradice slavíme Velikonoce, Pesach, či Paschu celý týden, tedy osm dnů. Slavení patří k významným událostem v životě jednotlivce ale také i v životě společnosti a můžeme říci i v životě každého jednotlivého národa.

Úlohu společného státního patrona a světce plní v našich zemích v Polsku, Maďarsku, Slovenku a České republice sv. Vojtěch. Tuto oslavu konáme v roce, kdy si připomínáme jeho 1025. výročí od jeho mučednické smrti. Jeho investitura se konala roku 983 ve Veroně před svátkem sv. apoštolů Petra a Pavla. Po ní pak pokračuje v důležitém setkání s opatem z Cluny a biskupem Gerhardem, aby tak navázal první kroky, které ho přivedou do triumvirátu spolu s papežem Silvestrem II. a císařem Otou II.

Projekt Visegrádu je úzce spojen s událostmi, které se váží k pádu berlínské zdi a železné opony, což byly politické velikonoce našich národů utlačovaných pouty otroctví komunistické diktatury sovětského impéria. Myslím, že naše země mohou společně děkovat také triumvirátu: papeži sv. Janu Pavlu II., prezidentu Ronaldu Reaganovi a kancléři Helmutu Kohlovi. Proč jmenuji pouze tyto tři muže? Protože jejich dlouhodobá spolupráce se skutečně naplnila osvobozením svatovojtěšských zemí. Díky pomoci dalších můžeme říci, že se prostor svobody postupně rozšířil o další země. Tehdy jsme prožívali onu velikou radost a také jsme uvítali rozhodnutí našich představitelů nalézt cestu k vzájemné spolupráci. Tato cesta by nebyla možná, kdyby nenaslouchali, tak jako Ježíšovi učedníci na břehu Galilejského moře, kde Ježíš osloví své učedníky: „Pokoj Vám… Proč jste rozrušení a proč Vám v mysli vyvstávají pochybnosti?“