Tím prvním je postupné omezování těžby ze strany kartelu OPEC a Ruska (v rozsahu 1,2 mil. barelů denně), jež pomohlo stabilizovat cenu ropy na současné úrovni. Příkladně začala produkční škrty plnit především Saúdská Arábie, na kterou připadá více než třetinový podíl. Naopak Rusko za svým závazkem prozatím zaostává, což však nemusí OPEC až tak trápit s ohledem na pokles těžby ve Venezuele a Íránu sužovaných americkými sankcemi. Právě nedobrovolné těžební škrty z těchto zemí by totiž měly kartelu výrazně pomoct snížit přebytek ropy na trzích.
Zda se tak opravdu stane, nicméně ovlivní také dění na poptávkové straně trhu. Jinými slovy půjde o to, jak významné nakonec bude zpomalení globálního růstu, což je druhý hlavní příběh, kterým ropný trh v současnosti žije. Ten pro změnu brání cenám ropy ve výraznějším růstu, neboť slábnoucí růstová dynamika v eurozóně, ale také na některých rozvíjejících se trzích, zejména v Číně, dává tušit, že cyklický růst spotřeby ropy dosáhl svého vrcholu.
Přestože je dost dobře možné, že období utlumené volatility, kdy se budou tyto dva hlavní faktory navzájem vyvažovat, ještě nějakou chvíli potrvá, další měsíce přece jen slibují výraznější rozpohybování cen. Již v dubnu totiž bude americká administrativa rozhodovat o sankcích vůči Íránu a hodnotit efektivnost škrtů bude na svém zasedání také OPEC+. V té době už by navíc mělo být jasnější, zda globální ekonomiku postihlo pouze drobné zaškobrtnutí, nebo se jedná o vážnější problém, který s sebou stáhne i cenu ropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
