Filip Šebesta: Bezalternativní demokracie a návrat politiky

21.02.2025 15:26 | Glosa

Česká, evropská a celkově celá západní demokratická politika přestává plnit svou funkci. Nedokáže a ani nechce reagovat na vůli veřejnosti. Naopak, všemožně se dopadům svobodně projevené vůle občanů snaží bránit. Stojí za tím snaha doslova zabetonovat některé principy, vyjmout je z demokratické diskuse a následně i z demokratického rozhodování. V Německu se pro to vžil termín alternativlos, který poukazuje na to, že některé politiky jsou ve „slušné společnosti“ jednoduše bez alternativy. Nemá se o nich diskutovat, nemají podléhat možnosti korekce ve volbách, existují jako jakási obdoba fyzikálních zákonů, politické axiomy platné bez nutnosti jejich dokazování a obhajoby. Prostor pro skutečnou demokracii a možnost jejím prostřednictvím substanciálním způsobem měnit politiku se v posledních letech a dekádách neustále zmenšoval.

Filip Šebesta: Bezalternativní demokracie a návrat politiky
Foto: Archiv Filipa Šebesty
Popisek: Analytik Filip Šebesta

V západních demokraciích byla zkonstruována k vytváření bezalternativních politik a obcházení vůle většiny široká paleta nástrojů.

Soudcokracie aktivistických soudců kreativně vykládá a doplňuje legislativní normy, avšak bez zákonodárného mandátu vzešlého z voleb. Soudcovský stav se tím stává jakousi nevolenou parlamentní komorou. Jeho demokratická legitimita je přitom pouze odvozená, a tudíž značně omezená. Měl by se proto pohybovat jen ve striktních mantinelech.

Nadnárodním institucím jsou jednosměrně předávány větší a větší části suverenity. Občané jsou tím zbavování možnosti rozhodovat o celé řadě otázek a jejich hlas ztrácí sílu.

Víra v experty – expertokracie – se snaží víc a víc problémů vydělovat z politického střetu a propůjčuje jim zdání politické nespornosti. Na některé záležitosti napříště tak již nemá být uplatňován pravolevý přístup reflektující rozdílné společenské zájmy, ale „expertní“ domněle apolitické nezávislé řízení.

Mediokracie prorůstající s „expertní“ scénou a vybranými nevládními organizacemi – ideologicky silně předpojaté světy, jež dodávají dostatečné množství komentujících a hodnotících mediálních hostů – následně vynucují v debatě, kterou z velké části ovládají, co je, a co není přípustné. Minorita s disproporčním přístupem a vlivem v médiích tak drží otěže nad „veřejným diskurzem“ a do značné míry vytyčuje mantinely přípustnosti.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Monika Oborná byl položen dotaz

Kde přesně se mají v obcích rušit školy?

Od vás o tom slyším prvně. Prý něco takového navrhuje STAN. Podle čeho se bude rozhodovat, jaké školy a kde se budou rušit? Protože zatím, když tato vláda něco rušila, tak to bylo vždy dost nekoncepční a většinou to ani s nikým, včetně lidí, co v těch obcí žijí neprodiskutovala

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Mámo, táto, v komoře je myš?

19:06 Pavel Foltán: Mámo, táto, v komoře je myš?

Česká advokátní komora (ČAK) se teď možná tak trochu drbe za uchem. Možná i víc, než jen trochu.