V těchto dnech se čerti, andělé a Mikuláši v hojném počtu pohybovali ulicemi našich měst a vesnic. České čerty ale namnoze nahradil import ze zahraničí – děsiví krampusové. Čili alpská, čertu podobná strašidla, která se vyskytují v rakouském a jihoněmeckém folklóru a v čase Adventu straší děti, jak uvádí Wikipedia. Hororová a děsivě se chovající stvoření určitě nejsou těmi čerty, kteří dříve dohlíželi na to, aby se zlobivci vykoupili ze svých neplech básničkou nebo písničkou. Jde o kulturní dovoz zvenčí, který do českých adventních tradic málo zapadá. Čerti sice vždy byli ti, kdo budil u dětí hrůzu, ale nikdy nebyli v mikulášské trojici těmi dominantními. Dnes je to, zdá se, jinak.

Nejde ale o nic výjimečného. Tak je to se vším. Národní tradice se v „globální vesnici“ stávají obětí komerčně úspěšnějších zahraničních vzorů. S tím lze asi jen málo udělat, nanejvýš o tom takto psát. Máchovský První máj ustoupil anglosaskému Valentýnu, Dušičky americkému Halloweenu, Ježíšek nejdříve slovy Antonína Zápotockého „zestaral“, a oblékl si plášť Dědy Mráze, aby se po roce 89 rychle převlékl do červeného santovského kožichu atd. Všichni to známe. Krampusové jsou z těchto přejímaných trendů asi nejnovější.