A aby toho nebylo málo, tak se přeme i o církevní restituce, které připravil onen lumen, ale nechal je vyhlásit kopií premiéra Petrem Nečasem (také ODS). Někdo by řekl, že se pakt Klaus – Duka osvědčil…  

Spouštěcí impuls do diskursu

Pro mě byl pozvánkou, do tohoto zásadního diskursu článek pana soudruha Jiřího Weigla s názvem Jiří Weigl: Klesla a 90. léta. Velmi mě zaujal „bankéřský, diplomatický a intelektuální“ slovník pana Weigla a jeho špičková ne/argumentace.

Onen komentátor, říká v úvodu: Den po oslavách 100. výročí vzniku Československa zahájily Lidové noviny ostudným plivnutím svého komentátora Jana Klesly na bývalého prezidenta Václava Klause, plivnutím tak nehorázným a lživým, že nemůže zůstat bez odpovědi. 

Na známého basketbalistu, tenistu, sjezdového lyžaře, spisovatele, politika a vášnivého diskutéra já neplivám. Jsem už senior a při různých příležitostech jsem hovořil s lidmi, kteří by si od Václava Klause nenechali ani zapnout psí dečky na své obuvi.

Lidé jako prof. Češka, doc. Adamec, prof. Krumnikl, Jindřich Poledník, prof. Keller, Ing. Ungerman a další měli (mají) přirozenou autoritu, vzdělání a znalosti, jež je predikovaly do významných pozic. O to byla moje setkání s nimi mnohem jednodušší. Hovořili jsme o zájmových věcech na rovinu, bez příkras. Co více může novinář chtít?