Na zadní straně obálky se dočteme, jak početná cikánská/romská menšina v České republice je, a jak problematika soužití tento menšiny předznamenává politiky a žurnalisty zamlčovaný problém, který bude spojen s imigrací uprchlíků z islámských zemí.

Paralela tohoto srovnání vyvolává vnitřní pocit obsahu biblického tvrzení „ … neboť nevědí, co činí. “ a zároveň upozorňuje na naši demokracii, která ač je ozdobená jakýmikoli přívlastkem, mladá, historicky nezažitá, rodící se, má k naplnění skutečného obsahu daného pojmu stále daleko.

Ale vraťme se ke knize samé.

Na dvě stě padesáti stranách, téměř dokumentaristického textu se čtenář seznamuje, a je třeba říci, že velice zasvěceně, s problematikou cikánské/romské menšiny v naší zemi. S problematikou, která v mnoha městech přerůstá označení „místní“ a varovně upozorňuje na fakt, že demokracie – ta skutečná, je složena z práv a povinností, že většina usměrňuje menšinu, a že člověk, jakýkoli, je hoden mzdy své, ale musí si ji zasloužit. Byť v menšině, ale v množině národa a zákonech státu, ve kterém žije. A musí se těmito zákony řídit. Protože jejich nedodržování je stejně nebezpečné, jako vjet do rušné křižovatky na červenou. Společenské havárie oproti automobilovým jsou katastrofického dopadu a jejich řešení trvá, jak víme ze zkušenosti, desítky let.

Můžeme říci, že virtuální realita počítačových her, se z obrazovek jaksi vloudila do uvažování některých politiku, o aktivistech nemluvě, a ti skutečný narůstající problém společnosti řeší tak, že připomíná vypnutí počítače.