Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis na letním zasedání Evropské rady navrhl, aby EU jako odvetu za neustálé hrozby válkou a napadání Řecka a Kypru vypověděla s Tureckem smlouvu, podle níž Unie platí Turecku „migrační výpalné“. Pro letošní rok byla podle jarního rozhodnutí Rady ministrů financí sazba migračního výpalného zvýšena na 9 miliard eur ročně.

Turecko včera zveřejnilo výhrůžku, že EU zaplaví migranty hned ze dvou směrů zároveň, pokud by Rada schválila protiturecké sankce. Turecký ministr pro evropské záležitosti a hlavní vyjednavač s EU Ömer Çelik  pohrozil jmenovitě Itálii a Maltě otevřením „druhé migrační fronty“ na jejich území, pokud by v Radě hlasovaly pro uvalení sankcí na Turecko. Podle Çelikova vyjádření citovaného řeckým webem el.gr je Turecko připraveno do obou zemí vyslat přes moře stovky tisíc migrantů z Afriky.

Na toto riziko obkličování EU Tureckem z více směrů a na potenciální hrozbu ovládnutí další migrační trasy Tureckem jsem v Evropském parlamentu upozorňoval hned po vojenském vstupu Turecka do libyjského konfliktu. V březnu 2020 vyslal turecký prezident Recep Erdogan expediční sbor turecké armády na pomoc džihádistům sdruženým v koalici Vlády národní shody (GNA), jejímž jménem na mezinárodní scéně hovoří samozvaný premiér Faís al-Sarrádž. Tito váleční zločinci ovládají západní část Libye okolo Tripolisu. Turecká armáda vstoupila do Libye po raketovém útoku na pozice Libyjské národní armády (LNA), jíž velí polní maršál Chalífa Haftar, kterého do funkce velitele ustanovil poslední legálně zvolený parlament sídlící v Tobruku. Ihned po tureckém raketovém útoku z fregat GNA zahájila ofenzivu, kterou ukončila krátké příměří vyjednané OSN.