Současný prezident plánuje, že bude bydlit po skončení svého druhého období u Prahy, nicméně zatím jezdí na Vysočinu a věnoval jí dokonce knihu. Zatímco ty předchozí se opakovaně staly i jakýmisi „zpověďmi“ (Zpověď bývalého prognostika, Zpověď informovaného optimisty), publikace Moje Vysočina pohledem Miloše Zemana sestává „pouze“ z komentářů k osmapadesáti fotografiím, jejichž autory jsou Karel Beneš a Bohumil Eichler. Původce námětu díla byl Jaroslav Foldyna a tvůrkyní konceptu Jitka Hrůzová.

Snímky vznikly již v průběhu let 2013-2016 a zcela ignorují sníh a zimu. Jak ten předposlední, tak první zachycují pověstný Veselský rybník u Nového Veselí na Moravě, i když bez gumového člunu. Působivé jsou opakované pohledy na moře vlčích máků, nicméně i na nezbytné lány žluté řepky olejky. S fotografy sledujeme Posázaví a konkrétněji kraj v okolí Golčova Jeníkova, Moravských Budějovic, Pelhřimova či Červené Řečice. „Kdybych byl kluk, vyběhl bych do té zelené stráně,“ tvrdí státník a my smíme díky této publikaci nakouknout taktéž do malebného okolí Vranovské přehrady či do srdce České Kanady alias Kunžackého lesa. Pomyslně se opláchneme v tůni pod Javořicí, v magickém to místě, které znala i velká lidová vypravěčka Vlasta Javořická, a chvíli se lze brodit v bublavém, a přec Kamenném potoce u Chotěboře. Popatříme na barevné domky u starých hradeb v Poličce, které připomenou Zlatou uličku na Hradě, a „selské baroko“ předvede Havlíčkův Brod. Navštívíme i zámek Velké Meziříčí a hrady Bítov, Štamberk, Lipnici a Pernštejn. Mrkneme se také do Telče, a to hned třikrát, do Jihlavy, Třebíče a Slavonic. A taky na kostel Svatého Petra v Nové Říši a kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. I na působivý krytý dřevěný most v Černvíru a opakovaně i na „Veselý Kopec“, půvabnou enklávu plnou bílo-hnědých roubenek (a s muzeem v přírodě). Vícero fotek přitom je panoramatických a zaberou v knize pokaždé hned dvě protilehlé stránky. S lyrikou, o které se hovoří v předmluvě, to přitom prezident Zeman ve strohých komentářích věru nepřehání, i když je fakt, že cituje Otvírání studánek: