V Německu proběhly parlamentní volby, jednoznačně nejsledovanější evropská politická událost nejméně letošní první poloviny roku. Jejich výsledky jsou již dobře známé a opakovat či nějak originálně řadit a posuzovat známá čísla již není třeba. Co ovšem smysl má, je zamyslet se nad tím, o jakém vnitřním stavu Německa volební výsledky vypovídají, a ptát se, co může budoucí německé politické uspořádání znamenat v kontextu již viditelně se rozpadajícího poválečného uspořádání Západu.

Situace v Německu německé voliče straší. Velká voličská účast o tom svědčí. Vážné hospodářské i společenské problémy země, která bývala dlouho považována za výkladní skříň evropského poválečného hospodářského úspěchu, jsou ohromné a již se nedají nijak skrýt. 

Mylná hospodářská rozhodnutí předcházejících německých vlád, která byla výhradně motivována zelenou ideologií, vyloučila naděje na budoucí zdravý hospodářský růst země. Průsak zeleného levičáctví do uvažování německých politických stran vedl k prosazování levicových ideologických radikalismů odporujících zdravému rozumu. Zelené bludy ovládly politiku natolik, že začala ekonomice diktovat, co musí plnit. Emisní povolenky, emisní cla, plnění závazných environmentalistických cílů, ukončení jaderné energetiky, to vše dostalo Německo – a spolu s ním zbytek EU – do kolen. Hospodářský úpadek, tak viditelný v kolapsu německých automobilek, byl jedním z hlavních důvodů, proč se Němci tak masově zvedli a šli k volbám, které pochopili jako poslední možný svobodný způsob k vyjádření své frustrace. 

Dalším vážným důvodem, pro který šli Němci tak masově k volbám, byly důsledky masové migrace, které zcela mění strukturu tamní populace. Volit však v tomto případě CDU, německé socialisty nebo Zelené je jako svěřit pyromanovi krabičku sirek. Vždyť právě tyto strany svou nezodpovědností, krátkozrakostí i zbabělostí otevřely dveře masové migraci a podporovaly ji tak agresivně, že jakékoli varovné hlasy uměly úspěšně potlačit. Výsledkem je neřešitelná společenská a bezpečnostní atmosféra v zemi, se kterou její původci, kteří sestaví budoucí vládu, nebudou schopni nic dělat. Zloděj sice může volat: chyťte zloděje, ale bude to stále jen zloděj.