Eskalující konflikt mezi Íránem a Izraelem upoutal globální pozornost a výrazně zastínil pokračující válku na Ukrajině. Zatímco izraelské nálety na íránská jaderná zařízení a zabití vysokých vojenských představitelů dominují titulkům, boj Ukrajiny proti Rusku byl odsunut na vedlejší kolej, což vyvolává obavy mezi příznivci Kyjeva.

 

Krize mezi Íránem a Izraelem, poznamenaná obavami z širší války na Blízkém východě, přitahuje pozornost. Konflikt vyvolal prudký nárůst světových cen ropy s významnými ekonomickými dopady. 

 

Anketa

Měl Izrael právo udeřit na Írán?

Měl

20%

Neměl

76%

Nevím / Je mi to jedno

4%

hlasovalo: 6517 lidí

Dne 13. června 2025, po prvních izraelských útocích na íránské jaderné a vojenské cíle, ceny ropy Brent vzrostly o více než 9 % na pětiměsíční maximum 78 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) během dne vyskočila až o 14 % a uzavřela na 73,12 dolaru za barel. Do 17. června dosáhla ropa Brent 76,45 dolaru za barel, což je nárůst o 4,4 %, a WTI 74,84 dolaru za barel, tedy o 4,28 % výše, přestože nedošlo k významným přerušením dodávek ropy. Analytici z JP Morgan varovali, že totální konflikt by mohl vytlačit ceny ropy nad 100 dolarů za barel, zatímco analytici Goldman Sachs předpovídali vrchol na 90 dolarech za barel, pokud bude narušena íránská nabídka (1,75 milionu barelů denně), s možným poklesem zpět do rozmezí 60 dolarů v roce 2026, jakmile se dodávky zotaví. Úžina Hormuz, kterou protéká 20 % světové ropy, zůstala středem pozornosti, přičemž obavy z možné blokády zvyšovaly kolísavost trhu, ačkoli údaje o přepravě ukázaly 5% nárůst plavidel proplouvajících úžinou k 15. červnu. 

 

Tento skok v cenách ropy posílil finanční pozici Ruska, což nepřímo ovlivnilo válku na Ukrajině, protože vyšší příjmy z exportu ropy podpořily moskevské vojenské financování.

 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil frustraci z toho, že americká vojenská pomoc, včetně systémů protiraketové obrany, je zřejmě přesměrovávána Izraeli, což ukazuje na posun priorit Washingtonu. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na „bezpodmínečnou kapitulaci“ Íránu krizi dále zesílil a odsunul diskuse o Ukrajině. 

 

Kyiv Post 16. června varoval, že válka mezi Íránem a Izraelem odvádí zdroje od Ukrajiny, zatímco The Guardian 18. června uvedl, že ruská pozornost věnovaná spojenci v Íránu zastínila jeho kampaň na Ukrajině. Washington Post poznamenal, že ruské naděje na využití krize k odvrácení pozornosti od Ukrajiny byly zmírněny obavami ze ztráty Íránu jako spojence. 

 

Navzdory zastínění nebyla Ukrajina zcela zapomenuta. Zprávy o ruském smrtícím útoku na Kyjev 17.–18. června a propojenost íránské krize – prostřednictvím cen ropy a ruských spojenectví – udržely Ukrajinu v diskusi. Analytici, včetně těch citovaných v Kyiv Independent, varovali, že krize by mohla posílit pozici Ruska, což podtrhuje její nepřímý dopad na Ukrajinu.