Ivo Strejček: Veto proti evropskému zotročení

20.11.2020 9:00

Polsko a Maďarsko vetovaly návrhy sedmiletého evropského rozpočtu ve výši 1.1 bilionu eur a fondu Next Generation EU v rozsahu 750 miliard eur. Oba státy tak učinily poté, co se součástí evropského rozpočtu stalo ustanovení podmiňující čerpání dodržováním „principů právního státu“.

Ivo Strejček: Veto proti evropskému zotročení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ivo Strejček
reklama

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro zdůvodnil polskou pozici jasně: „Nejde tu o vládu práva. Jedinou otázkou je, zda se Polsko stane předmětem politického a institucionalizovaného zotročení … Vláda práva, to je pouze záminka, která je ve skutečnosti radikálním omezením národní suverenity.“ Bleskový průzkum veřejného mínění v Polsku potvrdil, že to většina Poláků cítí stejně.  57 % z nich „podporuje polské veto i v případě, že by víceletý finanční rámec a fond obnovy nebyly kvůli polskému vetu přijaty“. Reakce maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové byla stejně rozhodná: „Mechanismus podmíněnosti je navržen tak, aby vyhladověl, ublížil a srovnal do latě některé členské státy … je to vhodný způsob, jak přijímat sankce na ideologické bázi nebo vyvíjet ideologický tlak.“

Sledování „stavu právního státu“ v jednotlivých členských zemích EU má na starosti česká eurokomisařka Věra Jourová (pověřit ji právě touto agendou byl promyšlený tah von der Leyenové, jak vrazit klín do V4). Jourové mají Maďaři i Poláci z vlastní zkušenosti hodně důvodů nedůvěřovat. Tyto dvě země kritizuje při každé příležitosti. Byla to ona, kdo před nedávnem drze zaútočil na premiéra Orbána slovy, že „[Orbán] nebuduje neliberální demokracii, on buduje nemocnou demokracii“. Byla to opět Jourová, která nazvala snahy polské vlády o reformu domácího soudního systému za „vládní manipulaci s nezávislostí soudů“. Tím se postavila na stranu polské „tuskovské“ opozice a zcela otevřeně se tak vmísila do tamního vnitropolitického boje.

K zablokování čerpání peněz z evropského rozpočtu (mimochodem z rozpočtu, do kterého povinně přispívají Maďarsko i Polsko a jsou to tedy částečně i jejich vlastní peníze) podle vetovaného návrhu stačí, když „Evropská komise usoudí, že v členském státě existuje riziko (!!!) ohrožení finančních zájmů Unie kvůli porušování principů právního státu“. Jakpak asi Jourová a spol. posoudí neochotu polské vlády legalizovat potraty? Jakpak se Jourová postaví k maďarskému zákazu adopce dětí homosexuálními páry? V rozporu s bruselským výkladem právního státu jistě bude i tvrdohlavý odpor zemí V4 proti povinným kvótám na příjem migrantů.

Použití práva veta pro schválení víceletého rozpočtu EU a podivného fondu obnovy Next Generation EU je správným rozhodnutím. Maďaři a Poláci vyslali Evropské komisi signál, že o domácích věcech si chtějí rozhodovat doma sami, že rozhodující jsou zájmy jejich voličů, a že si Bruselem nedají poroučet. Voliči – ne Jourová - totiž rozhodli o tom, kdo jim má v jejich zemích vládnout. Jim se Orbánova a Morawieckého vlády budou zodpovídat.

Impozantní použití práva veta, které Maďaři a Poláci Bruselu předvedli, je nejen bytostnou obranou národních zájmů těchto zemí, je tématem principiálním. Takový postup by Česká republika měla i ve svém zájmu podpořit. Vypadá to ovšem tak, že ani vláda, ani opozice se k něčemu podobnému nechystají. K naší škodě!

Ivo Strejček

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Radek Sárközi: Ředitelé škol oslovili poslance

17:04 Radek Sárközi: Ředitelé škol oslovili poslance

Žádají změny v novele zákona o pedagogických pracovnících. Během 24 hodin ho podpořilo celkem 1600 s…