Valdajský projev nebyl hlouběji hodnocen v politicky korektních médiích ČR již proto, že zemi t.č. vládnou emoce, rusofobie bez rozumu a hranic, vláda se neštítí pytel pro mrtvé s hlavou prezidenta Putina pověsit mezi státní vlajky ČR a Ukrajiny na vládní budově, jeden z pražských radních plánuje provokaci s plotem velvyslanectví RF a obyčejní občané mají strach z představitelné budoucnosti.

To jsou hlavní důvody, proč jsem změnil strukturu připravované knihy nazvané Sympozium. Při troše štěstí bude k mání před Vánocemi. Její úvod jsem nazval Epilog jako prolog a vytvořil trojici se dříve zveřejněnými příspěvky se stejným názvem. V závěru první části Epilog jako prolog nabízím několik osobních interpretací a zdůraznění Valdajského projevu.

Aktuální témata dění ve světě byla v projevu odsunuta do pozadí. V centru bylo téma změny světového řádu. Putin navrhl, abychom společně rozhodli o společném osudu a vybudovali symfonii lidských civilizací.

Základem nového světového řádu je rozmanitost naší planety a jejích národů a náhrada falešné demokracie skutečnou demokracií. Cituji ve vlastním překladu: Význam dnešního historického okamžiku spočívá právě v tom, že všechny civilizace, státy a jejich integrační svazy skutečně otevírají možnosti pro svou původní demokratickou cestu rozvoje. A především věříme, že nový světový řád musí být založen na právu a zákonech, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý... Moc nad světem je přesně to, na co takzvaný Západ vsadil. Ale tato hra je rozhodně nebezpečná, krvavá a, řekl bych, špinavá. Popírá suverenitu zemí a národů, jejich identitu a jedinečnost a nepřikládá žádnou hodnotu zájmům jiných států.

Nevratný proces dehegemonizace byl již zahájen. Kyjevská krize, ačkoli je jedním z katalyzátorů má v kontextu návrhu symfonie lidských civilizací omezený vliv. Je to důsledek politiky Washingtonu, ale také příklad boje Ruska za svou suverenitu a odpor proti diktátu.