Jan Campbell: Střípky paradoxů (4)

09.03.2019 13:57 | Zprávy

Příběh z Talmudu: Přišel pohan k Šamajovi a řekl mu: Stanu se židem, pokud mě naučíš celému učení Tóry po dobu, co vydržím stát na jedné noze. Šamaj se rozlítil, neboť to považoval za drzost a pohana vyhnal. Tentýž pohan přišel k Hilelovi a učinil mu tentýž návrh. Hilel řekl: Co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jim. To je podstatou Tóry, vše ostatní je jen komentář. Nyní jdi a uč se. Ano. Měli bychom se učit z historie, abychom rozuměli přítomnosti a mohli si představit budoucnost. O ní dnes víme pravděpodobně méně než kdykoliv předtím v historii.

Jan Campbell: Střípky paradoxů (4)
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Jan Campbell

Pro snazší porozumění paradoxů, o kterých se dnes zmíním bez vysvětlení a řešení, připomínám judaismus (jako náboženství) a židovství (jako kulturně-nábožensko-nacionální soubor) a nutnost, že je nutné mezi nimi rozlišovat. Teologie judaismu, tj. monoteistického náboženství uctívajícího jediného Boha slouží jako základ mj. křesťanství a islámu. Skrze křesťanství a islám judaismus nepřímo ovlivnil cca dvě a půl miliardy lidí na světě. Neškodí si proto uvědomit, že nejenom sedmidenní týden, kostel a mešita, slova jako amen, haleluja či košer, ale i třetina běžně užívaných českých jmen, jsou hebrejského původu.

Proč se zmiňuji o judaismu, etnicko - religiózní skupině čítající v roce 2015 cca 14.3 milionů lidí, tj. cca 0,2% obyvatel Planety, z nichž cca 42 % žije v Izraeli, 42 % v USA a většina zbytku v Evropě, a náboženství, které u mnohých z nás vzbuzují často i nekontrolované emoce? Odpověď: Jedná se o paradox, obsahující mimo jiné skutečnost, že obrovská většina voličů a mladé generace nemá nejmenší ponětí o tom, co se opravdu ve světě děje. A proč tomu tak je. Výsledkem nevědění je, že na podvědomé úrovni většina z nás cítí zradu.

Zrada je spojena s Jidášem Iškariotským (podle Kralické bible), jedním z 12 apoštolů Ježíše Krista. Představuje sama o sobě paradox, což dokumentuje i přepis hebrejsko-aramejského výrazu: Ten, který ho měl zradit. Historie biblického výkladu obsahuje různé interpretační problémy a také aktuální otázky. Například: Jak je možné, že si Ježíš vyvolil člověka, o němž věděl od počátku, že v jeho životě jsou nebezpečí a možnosti udělat nesprávná rozhodnutí? Jidáš se totiž staral o peníze (Jan 12, 6b; 13, 29a). Podobně se o naše peníze starají politici. Jak se starají, je spojeno s druhou otázkou. Týká se jednání: Proč zradil Ježíše? Podobně zrazují politici? Stejně tajemnou zůstává postava Jidáše. Kolem ní existuje mnoho smyšlenek a teorií. Podobně je tomu s politiky. Krátkou odpovědí je to, co přežilo celá staletí: skutečnost, že záporná postava Jidáše se stala ztělesněním všech židů a příběh Jidášovy zrady se stal jedním ze zdrojů křesťanského antijudaismu.

Z něho (antijudaismu) vznikl kolem roku 1800 nacionalistický, sociálně – darwinistický a rasistický antisemitismus . Dnes jedno z aktuálních témat a nebezpečí nejenom v EU. Pro zájemce o více, nabízím: R. Niemann et al.: Kdo jsi, Jidáši? Návrat domů, Praha 2004. ISBN 80-7255-102-7, nebo Heiko A. Oberman: Wurzeln des Antisemitismus. Christenangst und Judenplage im Zeitalter von Humanismus und Reformation. 2., Severin und Siedler, Berlin 1981, ISBN 3-88680-023-7. A také analýzu NZZ týkající se 26.000 islámských teroristických útoků od roku 1970, z níž vyplývá: 1) islámské teroristické útoky mají 2x více obětí, než ostatní útoky. 2) jak militantní Islám funguje, jaké má motivy a 3) co to znamená pro Evropu.

Paradox, že o nebezpečích a budoucnosti dnes víme méně než kdykoliv předtím v historii, má své kořeny především ve strachu. Ten způsobují transformace všeobecně platných a kreace virtuálních hodnot, snaha udržet si pracovní místo a kariérismus, a v neposlední řadě, denní boj o trochu pitné vody a jídla ve velké části světa. Ke strachu se řadí všeobecný pocit zrady a otázka: jsou vůdci opravdovými vůdci, jsou vůbec našimi vůdci? Otázka platí pro EU, RF, ČLR, Koreu a další státy, o kterých se denně mluví a píše. Proto se nabízejí další otázky: Věří vůdci opravdu sami sobě, nebo někomu jinému? Uvědomujeme si, že existuje rozdíl mezi informací, fake news (zprávou) a fake think (myšlením)? Kdo zradí vůdce, jestliže sami nejsou zrádci (povolaní k vykonání moci v zájmu nám neviditelných)? Na tomto místě se dotýkám otázek čtenářů a známých, na které se pokusím dát krátkou odpověď.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Kde berete jistotu, že většina občanů ČR chce EURO?

Tvrdit, že jsme se k tomu zavázali při vstupu není argument, od té doby se toho přeci dost změnilo. A já třeba nevidím v přijetí žádný přínos pro obyčejné lidi, jako jsem třeba já. Můžete mi vysvětlit, co mi přinese? Zvýší se tím třeba má mzda nebo zlevní se ceny bydlení, potravin, služeb? Podle mě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

15:57 P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

Neochota nebo neschopnost ruského prezidenta Putina rychle ukončit konflikt s Ukrajinou povede ke st…