Tak si zkusme pečlivě pročíst ústavu a zastavit se u některých jejích zásadních ustanovení.

Například v čl.2 odst.(4) se říká: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Prezident je tedy z tohoto ustanovení vyňat a musí plnit, co mu politologové, novináři a další nařídí? Domnívám se, že nikoliv.

Tvůrci ústavy ve všech případech, kdy to považovali za zásadní, stanovili v jednotlivých článcích přené termíny, kdy musí být úkon proveden. Je to například v čl. 17, týkající se voleb do obou komor parlamentu, které musí být ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutí volebního období a končí dnem jeho uplynutím, nebo byla-li PS rozpuštěna, konají se volby do 60 dnů po jejím rozpuštění.

Tak bychom mohli pokračovat u celé řady dalších ustanovení základního zákona ČR. Například článků č. 34, 35, 44 a řady dalších. Kdo chce, může si je sám vyhledat.

A jsou snad tyto termíny závazně uvedeny v čl. 62? Nikoliv.