Jindřich Žaludek: Velká blamáž Moravské národní obce

15.07.2020 14:30

Podobu zemských symbolů je možné vidět na velkém státním znaku a oficiálních krajských znacích a praporech, kde v prvním poli je symbol historické země, k níž náleží většina kraje. Nemělo by tedy být pochyb o tom, jak vypadají.

Jindřich Žaludek: Velká blamáž Moravské národní obce
Foto: Alerion
Popisek: Moravská vlajka
reklama

Znakem Moravy je stříbrno-červeně šachovaná orlice na modrém štítu, z toho odvozený prapor je bílo-červeně šachovaná orlice na modrém praporu. Naši předkové v 19. stol. hojně používali i zjednodušené prapory v moravských barvách bílé, červené a modré, než do toho vnesli zmatek revizionisté neznalí historie moravských symbolů. Přesto i dnes existuje skupina aktivistů, která má potřebu přepisovat dějiny a v této souvislosti i svévolně měnit symboly, které jsme zdědili po našich předcích. Dokonce se podařilo některým politikům propašovat do symboliky Jihomoravského kraje vedle moravské orlice i jeden takový změněný politicky motivovaný symbol.

Od roku 2009 údajně nepolitický spolek Moravská národní obec obelhává moravské radnice a u příležitosti svátku slovanských věrozvěstů je nabádá k vyvěšování vlajky nepravdivě vydávané za moravskou. Upravená vlajka v podobě žlutého a červeného pruhu a se znakem s žlutočerveně šachovanou orlicí uprostřed vznikla v roce 2007 a 22. 9. 2007 si ji odhlasovala na svém stranickém sněmu politická strana Moravané.

Moravské národní obci je sice od relevantních odborníků známa skutečná podoba zemských symbolů, přesto, kdovíproč, pokračuje v šíření falešných vlajek a zneužívá nevědomosti starostů a zastupitelů, kteří mají určitě jiné starosti, než studovat vexilologii, čili vědu o vlajkách a praporech, jejich historii a vyvěšování.

Vlajka vymyšlená moravskými aktivisty vycházející z chybného a neplatného usnesení z poloviny 19. století nemůže být vlajkou moravskou, protože v této podobě nikdy v historii na Moravě neexistovala. Nemá žádnou historickou ani vexilologickou hodnotu a je na ní špatně snad úplně všechno od nepatřičného štítu na praporu přes neplatné barvy až po neplatný znak.

Politickou stranou Moravané nově vytvořená vlajka neprošla nikdy žádným schvalovacím procesem a je v přímém rozporu se stanoviskem relevantních odborníků. Je to stejné, jako kdyby nějaký spolek pěstitelů kedluben např. z Brna na schůzi výboru odhlasoval svoji vlajku (třeba se žlutým a zeleným vodorovným pruhem a znakem Brna uprostřed) a veřejně ji prezentoval jako vlajku města Brna.

U popletených aktivistů celkem nepřekvapuje, že se domnívají, že oni sami mohou rozhodovat o něčem, co jim nepřísluší a co je již dávno rozhodnuto. Bohužel jim věří i někteří důvěřiví novináři, které mnohdy ani nenapadne, že by se je někdo snažil takhle oblafnout. Aktivisté mají jinou představu o znaku Moravy, než vyplývá ze zákona, a někteří neinformovaní autoři článku o vyvěšovacích aktivitách si toho ani nevšimnou. U praporu je to ještě těžší. Prapor Moravy je mnohem méně známý, než znak Moravy. Redaktoři často jako ilustrační foto nad článek umístí místo snímku moravského praporu snímek onoho žlutočerveného vexilologického paskvilu, který jim nejspíš podstrčí sami aktivisté. Jestli si jej straníci odhlasovali na svém sjezdu jako svůj symbol, to je jejich vnitřní věc. Jak mohou ale vůbec říci nebo napsat, že se jedná o moravskou vlajku? Domnívají se snad, že každý, kdo si vzpomene, si může svůj soukromý výtvor prohlásit za zemský symbol Moravy? Na sjezdu normální strany se zpravidla hlasuje o svých vlastních a žádných jiných symbolech. Ne tak u strany s volebními preferencemi kolem půl procenta, která se považuje za mluvčí celé Moravy. A novináři často skočí aktivistům na špek, jako mnohdy voliči politikům. Ale to není nikterak překvapivé. Moravská národní obec je totiž plná členů politické strany Moravané nebo Moravského zemského hnutí.

Mnohé moravské deníky o tomto manipulativním jednání Moravské národní obce informují jako o úspěšné činnosti a publikují Moravskou národní obcí poskytnutá  čísla, jak města a obce na Moravě masově podporují jejich aktivitu, a nanejvýš v rámci novinářské "pseudokorektnosti" postaví vedle sebe či nejlépe proti sobě (to čtenáře táhne!) dvě skupiny, dva názory, dva problémy. Na upozornění ze strany osvětového spolku Za Moravu, co to vlastně vyzdvihují za aktivity, některé deníky reagují tak, že novináři nejsou soudci ve sporu o moravskou vlajku. Bludy a pseudoargumenty obskurního spolku aktivistů jsou tak často stavěny na roveň fundovaným stanoviskům relevantních odborníků nebo jsou dokonce těmto odborným stanoviskům nadřazeny a tak se čtenáři moravských deníků každoročně mohou počátkem prázdnin dočíst o záplavě údajně „slavnostních“ a údajně „moravských“ vlajek na radnicích.

Stejně tak se vychvaluje Moravská národní obec na svých webových stránkách, kde však informace o této aktivitě nejsou pravdivé. Na interaktivní mapce webových stránek Moravské národní obce je uváděn počet obcí údajně vyvěšující žlutočervenou vlajku. Tento fiktivní počet ovšem zdaleka neodpovídá skutečnosti. Moravská národní obec připisuje žlutočervenou ikonku i těm obcím, které prapor politické strany Moravané nevyvěšují, dokonce jej nevyvěsili nikdy. Žlutočervená ikonka straší i u těch obcí, které skrytý podvod Moravské národní obce prohlédly a vyvěšují skutečnou moravskou vlajku, modrou s červenobíle šachovanou orlicí. Moravská národní obec dokonce ignoruje oficiální požadavek starosty městské části Brno-Bohunice z r. 2013, aby u ikonky této části Brna Moravská národní obec žlutočervenou ikonku nahradila ikonkou modrou nebo aby ji odstranila 0úplně. Již tato skutečnost o něčem svědčí. Stanovisko odborníků na vexilologii bylo zveřejněno v časopise Veřejná správa v roce 2013 v č. 9 str. 8-9 a v č. 10 str. 20-22. Možná proto a možná i na základě upozornění Osvětového spolku Za Moravu stále více starostů a zastupitelů přechází na vyvěšování skutečné moravské vlajky, tedy modré s bílo-červeně šachovanou orlicí, nebo se od této podvodné aktivity Moravské národní obce distancují úplně. Mnohdy teprve po oznamující informaci od Osvětového spolku Za Moravu se začnou zajímat o to, jak vypadají symboly Moravy, někdo neodpoví a příští rok vyvěsí modrou, někdo neodpoví a příští rok nevyvěsí nic, někdo odpoví, že děkuje za informaci, kterou dříve nevěděl a najdou se pochopitelně i tací, kteří se staví k užitečným informacím buď opovržlivě (starosta Habrůvky Šimek) nebo podrážděně (zastupitel Kysilka z Napajedel vloni, ale zřejmě byl přebit většinou, která se neozvala, ale jednala tak, že za rok město vyvěsilo modrou). To všechno však Moravská národní obec tají a prostřednictvím moravských deníků nadále obelhává čtenáře a národ.

A protože výsledky této „skvělé“ aktivity kolem svátku věrozvěstů nebylo nikdy příliš vidět, přistoupil Osvětový spolek Za Moravu k zmapování situace v části Moravy. Během tří dnů pracovního volna, kdy byly vyvěšeny prapory, byly podniknuty jízdy po obcích, které jsou v seznamu Moravské národní obce i na interaktivní mapce na jejich webových stránkách vedeny jako vyvěšovatelé té jejich spolkové vlajky převzaté od politické strany Moravané.

Z 37 obcí, které má Moravská národní obec označené na jejich mapce žlutočervenou, bylo pravdivých pouze 7 údajů (18,9 %): Ratíškovice, Ostrožská Nová Ves, Staré Město, Velký Ořechov, Kelníky a Zlámanec vyvěsily prapor politické strany Moravané.

Modré moravské prapory vyvěsili ve 4 obcích (10,9 %): Napajedla, Bzenec, Veselí nad Moravou a Lípa (nad Dřevnicí).

Žádný z obou praporů nevyvěsili v 26 městech a obcích (70,3 %): Otrokovice, Vracov, Vacenovice, Lužice, Mikulčice, Kunovice, Bílovice, Šarovy, Bohuslavice u Zlína, Březnice, Svárov, Částkov, Nedachlebice, Topolná, Kněžpole, Karlovice (u Malenovic), Oldřichovice, Pohořelice (u Napajedel), Veselá, Ostrata, Hrobice, Březová, Neubuz, Všemina, Liptál a Lhota u Vsetína.

Celková bilance zmapování jedenáctileté aktivity Moravské národní obce na východě Moravy vyzněla jako velký žlutočervený debakl. Číselné údaje uváděné Moravskou národní obcí jsou přinejmenším ve zkoumané oblasti nadsazené přibližně pětinásobně a dá se předpokládat, že jinde tomu nebude jinak. Ze zjištění Osvětového spolku Za Moravu přímo v terénu je naprosto jasné, že virtuální čísla prezentovaná Moravskou národní obcí jsou jen nafouknutou mediální demagogickou a propagandistickou bublinou.

V Jasenné, kde po léta vyvěšovali modrý moravský prapor, letos vyvěsili prapory pouze státní a obecní. V Lípě, kde před několika lety měli na stožáru před budovou stále vyvěšenu žlutočervenou vlajku politické strany Moravané, měli letos modrý moravský prapor nad vchodem. Pozoruhodná situace nastala ve Starém Městě. V roce 2018 vyvěsili prapor politické strany Moravané, o rok později již modrý prapor moravský a v roce 2020 se paradoxně vrátili k praporu politické strany Moravané, aniž by na dotaz byli schopni vysvětlit tuto kuriozitu. Někdo to prostě neřeší. Kdyby jim někdo podstrčil k vyvěšení rudý prapor se srpem a kladivem s tím, že je to prapor moravský, tak by ho také vyvěsili? Vždyť se před několika málo desítkami let na Moravě hojně vyvěšoval! A dokonce daleko více, než ten stranický výmysl.

Podobná situace, jako na východní Moravě, byla v okolí Křtin, kde na rozdíl od seznamu Moravské národní obce nebylo zaznamenáno vyvěšení žlutočervených spolkových vlajek u obcí Řícmanice, Krasová, Habrůvka a dalších. Obec Habrůvka (okr. Blansko) delší dobu vyvěšovala spolkovou žlutočervenou vlajku, ale již v roce 2016 dostala darem modrou vlajku Moravy (1x1,5 m). Už tehdy tam byl starostou pan Šimek. Že by ji dříve či letos někdo vyvěsil, toho si nikdo nevšiml. To leží někde v šuplíku nebo ji někdo někam zašantročil? Vzhledem k tomu, že existují určité vazby na zastupitele sousední obce, který je aktivistou z Moravské národní obce, není se ani proč divit.

Další zajímavá situace byla i v Kroměříži. Rada města schválila vyvěšení moravské vlajky, zřejmě na žádost Moravské národní obce o vyvěšení té jejich spolkové. Na svátek patronů Moravy však na radnici vlál prapor nikoliv dle přání Moravské národní obce, ale státní a městský. Rada města od vyvěšení pravděpodobně ustoupila, nejspíš na základě upozornění člena Osvětového spolku Za Moravu, co to vlastně Moravská obec k vyvěšení nabízí.

Kdyby iniciativa Moravské národní obce probíhala férově, dalo by se vyvěšování modré vlajky s právoplatnou moravskou orlicí chápat jako podpora hrdé Moravě a úcta k patronům Moravy, svatým věrozvěstům z Byzance bez nějakého politikaření. Jestliže iniciativa Moravské národní obce probíhá formou zneužívání radnic pomocí lží, pak je možno chápat vyvěšení výtvoru regulérních politiků a s nimi spřažených moravských zpolitizovaných spolků pouze jako podpora jejich politických cílů. Nic jiného za aktivitami Moravské národní obce nebude. Moravská národní obec vystupuje navenek jako nepolitická organizace a vyvěšování politické vlajky vydává za nepolitickou aktivitu, ale historickou moravskou vlajku nenabízí, trvá na vyvěšování vlajky politické. Když někde místo vlajky politické vyvěsí modrou moravskou, jsou členové Moravské národní obce vzteky bez sebe, přestože vedení organizace se navenek nechá slyšet, že modrá jí nevadí. Tu ale nikdy nenabízí, přestože jí v tom vůbec nic nebrání. Nikdy nevysvětlila, proč. Každý totiž může udělat chybu, ale jen hlupák u ní zůstává a podvodník na ní trvá.

Kdyby Moravská národní obec nelhala a publikovala ověřitelná fakta, datované snímky a usnesení zastupitelstev s popisem oné vlajky, pak by to bylo (demokraticky) v pořádku. Jenže to Moravská národní obec nedělá a nikdy neudělala. Jejich stránky nejsou nic jiného, než propagandistické „lžistránky“.

Za Osvětový spolek Za Moravu
Mgr. Jindřich Žaludek, Zlín

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Před covidem převzali unikátní manufakturu, 600 objednávek vylétlo komínem. „Rodinné stříbro“, světoznámé, o němž Češi moc neví

17:55 Před covidem převzali unikátní manufakturu, 600 objednávek vylétlo komínem. „Rodinné stříbro“, světoznámé, o němž Češi moc neví

REPORTÁŽ Špičkový instrumentalista Milan Řeřicha s manželkou-klavíristkou Fatimou Alieva se loni uja…