V takové zoufalé situaci profesionální tvůrci bulváru čekají, kde se co šustne, kde si kdo s kým šustne, kdo co řekne na účet koho, aby to mohli trochu rozmáznout, zdramatizovat a udělat z toho něco k informativnímu a duševnímu obohacení čtenářstva či posluchačstva. V tomto případě (a obávám se, že tomu ještě není konec) třeba snaživci Radio Expres, sport.cz, Expres.cz, Ahaonline.cz, SeznamZprávy.cz, isport.cz, iSport-Blesku a další, ba i Lidovky.
O co vlastně kráčí?
Tomáš Satoranský, náš nejlepší basketbalista i nejlépe placený sportovec současnosti, dobře známý v Severní Americe, si – myslím, že původně v dobrém rozmaru – rýpl do Jaromíra Jágra, našeho nejlepšího hokejisty historie a ještě nedávno i nejlépe placeného, dobře známého nejen v Severní Americe, že ho zklamal, neboť dělá reklamu na elektrokola.
Zklamání z něho vytrysklo mocně jako gejzír v Yellowstonském parku (to je v Americe, kde teďka hraje), vítaně zaplavilo značný prostor mnoha zdejších, zaměřením a obsahem celkem zbytečných médií, a přispělo tak na chleba řadě zdejších těm… no novinářům v pravém smyslu slova sotva. „Byl to pro nás největší dříč, a pak dělá reklamu na elektrokola. Motivuje lidi k pohybu a udělá reklamu na něco, kde nemusíte makat a můžete si to udělat snadnější. Což on v kariéře nikdy nedělal, vždycky si přidával. Je to špatný, prostě pro mě skončil,“ jakoby se Tomáš zklamáním hroutil.
Jardo, ty starej vole…
Nuže úvodem budiž připomenuto, že v dnešním kapitalistickém tržním prostředí může dělat reklamu každý skoro na cokoli, je-li mu nabídnuta. Když sportovkyně na vložky, tak proč ne sportovec na elektrokola? Já si přečetl hlášku, které se zoufalí autoři bulvárních zpráv chytili jako hovno košile, jenom coby kamarádské rýpnutí: „Jardo, ty starej vole, se svou kondicí elektrárnu pod zadkem nepotřebuješ, ty si kam chceš, tam vyšlápneš za svý.“
Traduje se, že kdo má moc chce víc. Jágr má moc a chce víc. Přihrabává si v reklamě. Kdo netuší, kolik stojí umíněného kladenského patriota vydržovat si vlastní ligový hokejový tým, neměl by se horšit. Vycepovaný profesionál Satoranský, o dvacet let mladší a ještě před vrcholem sil, by v jakémkoli terénu pochopitelně zvládl i obyčejné kolo, ani to nemusí připomínat. Ale co ti netrénovaní nesportovci až agilní senioři, kteří by si jednou rádi někam vyšlápli? A řekněme rovnou natvrdo: co třeba sami jeho rodiče?
Co všichni ti sedmdesátiletí přitloustlí důchodci s pochroumanou páteří, artrózou a křečovými žilami? Poslední pamětníci komunistickýho závěru minulýho tisíciletí, kteří zdejší současnou generaci vychovali? Co nemají namakáno, protože v životě měli čas sotva tak na pinčes či o dovolené u rybníka plácat volejbal. Žádný elektrokolo, lenoši, hybaj do posilovny nabrat potřebnou svalovinu! Když se nepodaří a místo toho si ji strháte, neskuhrejte, jste svého osudu sami strůjci. Seďte doma, naši drazí rodičové, nikam se nehrabte, dostali jste pod stromek novou plazmu, tak si pouštějte filmy třeba o cyklotůrách krásnou českou krajinou. Protože vy sami něco podobného bez elektřiny už nikdy v životě nedokážete. I když teď, s Jardovým doporučením, byste mohli.
A co vy, úspěšný Tomáši Satoranský
kterého obdivujeme, jak se dokázal prosadit v Americe, na tom černém basketbalovém nebi. Proč si myslíte, že z postavení nejlépe placeného domácího sportovce, z výšin svého 673 milionového (pro lepší představu: 13,5 Čapích hnízd…) tříletého kontraktu s chicagskými býky, můžete v rodné zemi, kde stále ještě naštěstí platíme korunami, plácnout cokoli, co vám slina na jazyk přinese? K tomu s rizikem, že na to skočí a rozmáznou nenasytní upíři a klíšťata domácího bulváru? A to už pomíjím ten věkový rozdíl celé jedné generace, a proto vhodný jistý přirozený respekt, ale na to se zřejmě ve sportu mezi kámošema příliš nehraje.
V Americe platí, že se nejlepší sportovci prodávají k propagaci čehokoli, podepisují to v klubových kontraktech. Vy už dnes, Tomáši, víte, k čemu časem přinutí vás? Aniž proti tomu budete mít šanci cokoli udělat? Co když to třeba budou (když už jsme u názvu vašeho klubu) burgery z produkce tamních farem, po nichž jsou Američani (přidejme ještě kolu a hranolky) nikoli ztepilí jako bulls tedy býci, nebo jako basketball players neboli košikáři, ale tlustí jako pigs neboli vepři. A sice tak, že už je žádné elektrokolo neutáhne, sotva se vejdou do svého buicku. A pak by se třeba taková dieteticky nevhodná reklama jednou z té dálky provalila a v domácím tisku titíž z nedostatku námětů zoufalí bulvární psavci krkavci sesmolí ironický článek o jistém Burgertomášovi…
Anebo, a to by bylo ještě horší, byste musel propagovat rovněž nějaký podpůrný prostředek, ovšem tentokrát na chemické bázi. Takový ten v piksle a údajně doplňkový, aby si toho člověk nasypal, a potom všechno v pohodě zvládl, i makačku na kole obyčejném. A Jarda Jágr by k tomu vašimi slovy vyčítavě prohodil: „Sám motivuje lidi k pohybu a přitom udělá reklamu na něco, kde nemusíte makat a můžete si to udělat snadnější.“
Článek vyšel na webu krajskelisty.cz, publikováno se souhlasem autora.
Psali jsme:
autor: PV
