Jiří Paroubek: Hledání nepřímých viníků

10.04.2020 16:43

V médiích začali hledat různí rádoby „přátelé Spojených států“ (R. Joch v MFD) a představitelé novinářské pražské kavárny (např. M. Ehl ve včerejších Bakalonovinách) nepřímé viníky selhání amerického systému zdravotní péče. A také selhání prezidenta USA Trumpa, jako lídra své země.

Jiří Paroubek: Hledání nepřímých viníků
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Čína je těmito „přáteli USA“ obviňována z toho, že zatajovala fakta o koronavirové infekci a že tedy vlastně nebylo možné se na pandemii včas připravit. Americké zpravodajské služby to "dokládají", tak jako například před druhou válkou v Iráku, svými zaručeně pravdivými zprávami o nekalých záměrech čínského vedení.

Z amerických nemocnic dnes vidíme v televizních zpravodajstvích stejně odstrašující záběry, jako jsme mohli vidět v počátcích pandemie ve Wu-chanu, která se v tomto jedenáctimilionovém městě rozrostla do nebývalých rozměrů. Vedení provincie ovšem nechalo vybudovat během necelých deseti dnů dvě velké nemocnice, aby mohlo náporu nemocných koronavirem lépe čelit.

Nápor na americký zdravotní systém je ohromný. Americké zdravotnictví je ovšem budováno především pro bohaté nebo spíše pro nejbohatší. A pokud v USA vážně onemocní např. zaměstnanec ze střední třídy i s dobrým zdravotním pojištěním, přijde rodina při jeho dlouholeté léčbě často o celoživotní úspory. Desítky milionů občanů nejbohatší země světa mají přístup ke kvalitní zdravotní péči podstatně horší nežli je běžný přístup k ní u průměrného občana v Evropě. Tedy v zemích s vyspělou sociálně tržní ekonomikou. To prostě Spojené státy nejsou. Proto dnes zřejmě umírají na Covid-19 více Afroameričané, kteří mají celkově přístup ke zdravotní péči složitější, nežli jejich bílí spoluobčané ze středních amerických vrstev. Žurnalista Ehl se v dnešních Bakalonovinách opírá při svém zdůvodnění údajné neserióznosti a nevěrohodnosti čínských zdravotnických statistik o vyjádření jakýchsi think- tanků a mezinárodních platforem. Nakonec i jím citovaný Nise Grünberg, analytik německého think tanku MERICS, přiznává, jak Ehlovi ujelo: „Těžko říci, jak velký má Čína ve WHO vliv, ale neřekl bych, že vědomě dává organizaci špatná čísla“. Vlastně Grünberg je ve svém rozhovoru pro HN objektivní i v tom, že (Číňané) „možná málo testují, možná se snaží zakrýt nějaká menší ohniska nákazy, ale nemyslím, že by bylo možné ukrýt nějaké opravdu velké ohnisko“. Tedy celá věc je jasná.

Opravdu chytrý analytik v oblasti zdravotnictví, epidemiologie a imunologie ve velkých zemích západní Evropy a v USA musel vyvodit už v lednu ze situace ve Wu-chanu vážné závěry o tom, co hrozí Západu.

Proto některé země západní Evropy vstoupily do koronavirové krize zcela nepřipraveny a proto mají dnes, zj. Itálie, Španělsko i Francie takové problémy.

USA získaly proti zemím západní Evropy několik týdnů času. Mezitím ovšem prezident Trump zpochybňoval nebezpečí koronavirové nákazy skoro podobně jako běloruský vůdce Lukašenko. Prostě nebyl schopen vnímat realitu. Hledat proto dnes nepřímého viníka své vlastní neschopnosti, jak to dělá on, v Číně, je poněkud nezodpovědné a vlastně ostudné. Z řady článků těch různých Jochů, Ehlů a dalších, kteří přijdou po nich, je vidět, že nemají žádnou praktickou zkušenost s Čínou. Nic si o této zemi nepřečetli. Neznají její dějiny moderní, ani ty čtyři tisíce let trvající. Žádná země světa totiž nemá takovou kontinuitu státní suverenity a centrální vlády, jako Čína. Vládnutí z jednoho centra v Číně trvá zhruba 2200 let. Stavět před Čínu podobná kritéria v oblasti lidsko-právní, jak jsou vlastní nám v západní Evropě, je vlastně arogantní. Kolik desítek let jsou individuální práva občana v Evropě vlastně plně uplatňována. Tedy myslím uplatňována v plném rozsahu. Ženy např. u nás získaly volební právo až před sto lety. Německá demokracie, která je dnes příkladná pro celý svět, se vlastně stala příkladem hodným následování až po roce 1949. A americká demokracie? Lze opravdu mluvit o úplné demokracii v nejbohatší zemi světa, když desítky milionů jejích občanů nemají přístup ke kvalitní lékařské péči, protože prostě mají buď jen chatrné zdravotní pojištění, nebo dokonce žádné zdravotní pojištění?A mohl bych ve výčtu slabých míst západní demokracie pokračovat. Ostatně nepochybuji, že ani tento polemický článek nikdo z předních českých médií nezveřejní.Prostě proto, že vyjadřuje jiné názory nežli jsou názory (často) profesionálních sinožroutů.

Ať je to jak chce, neměla by koronavirová krize, která těžce poškodí světové hospodářství, vést k závěru, že tím správným východiskem je studená válka Západu a Číny nebo USA a Číny. Myslím, že státy Evropské unie by měly hledat svou vlastní cestu. Dnešní svět nepotřebuje žádnou novou studenou válku. Ta by jistě přinesla nové velké zisky zbrojařským koncernům. A nové konflikty a války v místech střetu obou velmocí, ale to jistě není v zájmu světa a lidstva, jít touto cestou. Američané a celý Západ by se měl naučit žít s rostoucí hospodářskou silou Číny, této nové „dílny světa“. A také žít s realitou atraktivnosti čínského hospodářského a politického modelu pro desítky států rozvojového světa. Nevím, proč by vedle sebe nemohly v míru a v dobré hospodářské spolupráci žít země Západu s Čínou. Konec konců, pokud mě paměť nešálí, Čína toho času v zásadě ukončila všechny spory, které měla v minulosti s řadou svých sousedů. Neprojevuje agresivitu vůči svým sousedům, hájí jen to, co považuje za své legitimní zájmy.

Tím, že je majitelem ohromného objemu amerických dolarů ve svých devizových zásobách, přispívá nemalou měrou k měnové stabilitě světa. A to, že máme na Západě problémy s velkou konkurenceschopností čínských produktů, musí vidět každý soudný pozorovatel. Stavět kvůli tomu nové zdi a ostnaté ploty je prostě hloupost. Čína svým projektem "Pás a cesta" vytváří velký potenciál pro odbyt svých výrobků v desítkách zemí zejména Asie, Afriky, ale také (sice mimo tento projekt, ale v jeho duchu) v zemích Jižní Ameriky.

Doporučuji proto všem sinožroutům, aby se zajeli podívat osobně do Číny, pochopitelně až skončí koronavirová krize, a mohli si udělat svůj objektivní obrázek. Na ulicích čínských měst např. neuvidí potulující se chudáky bez domova jako např. na ulicích Dillí, Kalkaty Bombaje či desítek dalších velkých měst rozvojového světa. To by mělo být jedno z poznání, které by si pozorný pozorovatel měl z velkých čínských měst odnést. A těch premis, které by si moudrý pozorovatel mohl z Číny odnést, je jistě celá řada.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…