Jiří Paroubek: Kancléř Kurz, prezident Putin. A co naši?

13.05.2020 22:31

Počátkem května (8. 5. a 9. 5.) si Evropa připomínala výročí ukončení II. světové války. V rakouské televizi z podnětu rakouského kancléře Kurze vystoupil s pečlivě stylizovaným projevem ruský prezident Putin. Motivace Rakušanů, respektive rakouského kancléře, jehož politický talent ještě rozvinula koronavirová krize, je zřejmá. Samozřejmě, že u zrodu moderního Rakouska bylo i vítězství nad nacistickým Německem, jehož součástí v rámci Velkoněmecké říše Rakušané byli. Rakouští socialisté a křesťansko-sociální lidovci (Kurzova strana) dokázali po válce během 75 let společným úsilím vybudovat z relativně chudé, válkou poničené země vyspělý demokratický stát, se skvěle fungující ekonomikou. Z četných setkávání s rakouskými politickými špičkami v nedávné minulosti vím, jak jsou hrdí zejména na své ekonomické úspěchy. Země dnes patří, pokud jde o HDP na obyvatele, k nejúspěšnějším státům světa.

Jiří Paroubek: Kancléř Kurz, prezident Putin. A co naši?
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

V roce 1955 se Rakušané dokázali dohodnout se Sověty a dalšími vítěznými mocnostmi II. světové války (sovětská armáda obsadila v roce 1945 velkou část Rakouska a zejména Vídeň) a na základě Státní smlouvy se stali neutrální zemí. Nejsou zapojeni do žádného vojenského bloku a nikdy o to ani nestáli. Jsou věrnými členy Evropské unie, ale vždy usilovali o to, ať už stát vedli sociální demokraté anebo lidovci, aby měli zvláštní, otevřený  vztah k Rusku. Vždy usilovali o to,  být mostem mezi Západem a Ruskem. A i když nejsou slovanskou zemí a ať chtějí nebo nechtějí, jsou svého druhu nástupnickým státem zmíněné Velkoněmecké říše (v jejím rámci strávili sedm let), prostě takovou politiku již dvě generace s úspěchem dělají. Rusové tuto jejich srdečnost a otevřenost opětují. Rakouské firmy mají vždy otevřené dveře do Ruska, mají k dispozici velký ruský trh jako odbytiště pro své výrobky. Také stále rozvinutější rakouská ekonomika má zajištěn nepřerušený přísun potřebných surovin z Ruska. Na vztahu k Rusku se v zásadě konsenzuálně shodují všechny velké rakouské politické strany.

A jaká je situace u nás? Většina českých médií a určitá část českých politiků (česká pravice kompletně, Piráti a ministr Petříček z ČSSD) mají zcela jiný než kurzovský přístup. V médiích bývá prezident Zeman jako představitel pragmatické politiky ve vztahu k Rusku a obecně k východním mocnostem za tento svůj pragmatický přístup velmi často nevybíravě  napadán. Není to běžná kritika politických protivníků. Je to nenávist hraničící s iracionalitou. Nyní  české zpravodajské služby nasadily nesmyslným protiruským náladám korunu. Jakýsi mladík z ruské ambasády, jménem Andrej Viktorovič Končakov, který se na ambasádě zabývá v podstatě organizací kulturních vztahů s ruskou menšinou, s různými panslavistickými či jinými českými spolky nostalgiků, je v médiích prezentován jako jakýsi superšpion. Měl mít ve svém zavazadle při březnovém příletu do Prahy jed ricin, který měl údajně sprovodit ze světa tři pražské komunální politiky. Jejich jména ani nechci opakovat, protože si to nezaslouží. Jeden z nich, místo aby řešil například bytovou výstavbu v Praze, rekonstrukce a výstavbu pražských mostů, jak sliboval před volbami nebo vůbec něco zásadního, si libuje v nekompetentních  zásazích do zahraniční politiky.

Zahraniční politiku v této zemi ovšem formuluje podle Ústavy vláda spolu s prezidentem. A pokud někdo z komunálních politiků říká čehý, když vláda říká hot, tak je to pro obraz tohoto státu špatně. Samozřejmě, každý máme právo na to, vyjádřit svůj názor. Ale u vysokých politických představitelů, a tím primátor Prahy nesporně je, se pouštět do hodnocení historie bez zřejmé znalosti matérie a historických souvislostí, je trapné. Chování těchto politiků v zásadě zapadá do chování významné části evropských i světových politických elit. Pokud americký prezident a britský premiér shodně řeknou, že před 75 lety osvobodili Američané spolu s Brity Evropu, je a není to pravda. Osvobodili významnou část západní a jižní Evropy, ale státy střední a východní Evropy osvobodila sovětská armáda, která také měla největší podíl na vítězství nad nacismem. Říkat něco jiného je jednoduše řečeno  zkreslováním skutečnosti.

Ale zpátky k onomu nešťastnému Rusovi, podle našich médií superšpionovi ruské ambasády, který zřejmě přímo z příkazu Kremlu měl utratit ricinem tři české komunální politiky. Celá ta věc je absurdní a směšná. Česká zpravodajská služba opravdu poklesla, pokud na základě anonymní informace dělá dalekosáhlé závěry s neblahými politickými důsledky. Těžko vinit policii, že na základě informace, kterou dostane z rozvědky, byť z jakkoliv pofiderního zdroje, přidělí těmto třem komunálním politikům ochranu. Vždyť představme si, co by se stalo, kdyby třeba v tomto týdnu dostal klaun z Řeporyjí „pár přes“ od poslance Foldyny za výroky o „rudém koštěti“ apod. A teď si představme, kdyby dostal například „pár přes“ ještě někde v hospodě. Pak už by to bylo spiknutí organizované prokremelskými skupinami, prostupující i politické strany (v tomto případě Foldynův nový politický domov – SPD).

Je to ostuda, do níž se neváhal zapojit také zcela dezorientovaný generální tajemník NATO Stoltenberg. Buď panu generálnímu nesdělili podstatu celého problému, spočívající v absurdním obvinění nevýznamného pracovníka ruské ambasády v Praze anebo to prostě velkoryse přehlédl. Ale v každém případě je to pro pana generálního podnět, na základě kterého mluví o agresivitě Kremlu.

Já si ještě dovolím dodat jednu racionální úvahu. Proč by Rusové, mající tradičně velmi kvalitní zpravodajskou službu, měli chtít sprovodit ze světa zrovna tři v podstatě bezvýznamné pražské komunální politiky. Rusko, ať na něj mám názor, jaký chci, je stále ještě velmocí, která má poněkud jiné ambice, než násilným způsobem řešit myšlenkové deviace některých nevýznamných politiků. Vždyť by v případě jakéhokoliv útoku na tyto tři policií hlídané politiky každý nutně došel k názoru, na základě úvahy - komu to slouží? -, že je za celou věcí Rusko.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Platforma pro sociální bydlení: Potřebujeme investice do sociálního bydlení i nový zákon

10:02 Platforma pro sociální bydlení: Potřebujeme investice do sociálního bydlení i nový zákon

Neřešení bytové nouze stojí až 11 miliard korun ročně