Když jsem si probral komentáře v dnešních denících a vlastně všechny patří do Babišova vlastnictví, nikdo jim nemůže vyčítat, že by svého vlastníka nějak šetřily. Nejenomže se rozplývaly nad počty účastníků, ale naznačovaly též, že Andrej Babiš měl z těchto demonstrací vítr.

No nevím, proč by měl mít. Už od akce „Děkujeme, odejděte“, přes televizní revoluci, po demonstrace na podporu strýce ministra Hermana Bradyho kvůli jeho nevyznamenání prezidentem Zemanem či kvůli vyšetřování – nevyšetřování syna Andreje Babiše, jinak to občana Švýcarska, a dalším a dalším (už za Sobotky se houfně proti Babišovi manifestovalo), se vždycky rozvášní stejný typ voličů, liberálně-havlistických, fundamentalisticky proevropských, a vyráží do ulic. Klasicky to stranicky odpovídá pravicové opozici (dnes pozměněně pirátsko-pravicové opozici), která chce na ulici převzít moc.

Jenomže podstata je v tom, že tato moc, po které touží, už dávno, tj od prvních svobodných voleb v roce 1990, na ulici neleží.

Kdysi to bývala ODA, US, KDU-ČSL, dnes jsou to Piráti, ODS a ta pravicová drobotina STAN, TOP 09, KDU-ČSL. Vždy jde o hlas, odpovídající volebnímu zastoupení této „protestující“ opozice, dříve dvacetiprocentní, dnes – ať tratím – třicetipětiprocentní. Nikdy to není více.

Koneckonců z nadšených reakcí představitelů Pirátů, ODS i oněch trpasličích stran je jasné, že Chvilky mluví jejich jazykem. ALE JEN JEJICH JAZYKEM! A to i odpovídá struktuře podpory či nepodpory v Poslanecké sněmovně. Zde se nesmíme nechat zmást, že SPD se nevysloví pro podporu Babišovy vlády, ale ne proto, že by byla proti Babišovi, ale proto, že chce odstranit z vlády ČSSD, což s ohledem na výpady jejího předsedy Hamáčka proti předsedovi SPD Okamurovi je pochopitelné a legitimní.