Tato Ústava byla tvořena v časově napjaté době na sklonku roku 1992, a mnoho nechybělo, a schválena nebyla.

Připomínám, že v té době již Československo nemělo prezidenta, protože Václav Havel rezignoval, a závěrečná redakce byla svěřena ústavněprávnímu výboru Poslanecké sněmovny, který na týden pracoval v naprosto unikátních podmínkách, protože nám bylo vyhrazeno prezidentské sídlo Lány, neboť prezident nebyl, ale stále fungovala Kancelář prezidenta republiky. A tak jsme v Lánech přespávali, když byla chvíle času, šel jsem se na hoďku projít do obory. A jinak se pracovalo od rána třeba do tří hodin v noci.

Byli jsme tam poslanci vládní i opoziční a tuším tři sněmovní legislativci. Samozřejmě že nám byl předložen vládní návrh, na kterém jistě pracovali vládní legislativci, a ten odůvodňoval místopředseda vlády Jan Kalvoda. I ten s námi spal a otevřeně řečeno spíše se tam bavil a v noci hrával na kytaru. Na úvod za námi zavítal i předseda vlády Václav Klaus. Žádný Cyril Svoboda, Pavel Rychetský či Jan Kysela tam nebyli. A nebyli ani pod stolem.

Ty Lány nám samozřejmě byly vyhrazeny s lišáckým úmyslem, abychom zcela neignorovali postavení prezidenta republiky. Vím, že nám Havel poslal i Preambuli, a tu jsme s trochou rozechvění převzali. Nezapomínejte tu atmosféru. Tvořili jsme Ústavu samostatného českého státu, který si málokdo z nás v tom okamžiku přál… Cosi zanikalo a cosi zatím nejasného vznikalo.

Už jen zopakuji, že v té době fakticky nejvýznamnějšími politickými postavami v Česku byli Václav Havel a premiér Václav Klaus.