Znění (paragrafy) Listiny práv: "Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné". "Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu..."

Na základě uvedených paragrafů se žádný soudce nesmí zabývat tím, jakého původu, vzdělání, či rasy je osoba, která se na soud obrací. Současné právní předpisy porušují tyto postuláty. Dávají soudcům pravomoc zabývat se tím, zda osoba má nespecifikované vzdělání právnického směru. Podle Listiny základních práv jsou si svéprávní občané před zákonem rovni. Má-li „osoba s právnickým vzděláním“ právo obrátit se na Ústavní soud, potom podle Listiny má toto právo každý svéprávný občan. Listina vylučuje možnost, aby se soudce zabýval tím, zda občan má nějaké vzdělání.

Věda matematická zatím nepřesvědčila právní vědu o tom, že pravda je hodnota, kterou je třeba respektovat. Právnická a soudcovská mafie ignoruje tisícileté zkušenosti, jak spravedlivě rozhodovat. Matematik si klade otázku, zda nějaká domněnka (výrok) je pravdivá. K dokázání výroku se používají různé metody (sporem, indukcí,..). Důkaz sporem byl běžně používán i v justici, kde se jmenuje důkaz opaku. Ten říká toto: Je-li nějaký výrok pravdivý, potom negace výroku je také pravdivá.

Matematická logika za pravdivý výrok označuje takové tvrzení, u které platí obrácené implikace, čili ekvivalence. Z logiky vyplývá, že důkaz sporem v matematice je identický s důkazem opaku v právní vědě..

Aplikujme na výrok soudce: Občan se dopustil trestného činu a je vinen. Negace (opak) tohoto výroku je: Občan se nedopustil trestného činu a je nevinen. Oba výroky jsou pravdivé. Dokázali jsme, že soudce vynesl pravdivý výrok. Za císařství museli soudci respektovat předpis: Skutky, pro jejichž existenci zákon stanoví domněnku, nepotřebují důkazu. Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje. Verdikt soudce musel být pravdivý výrok. Paragraf odstranili totalitní právníci v roce 1963 z Občanského soudního řádu..