Základy kapitalismu byly položeny uskutečněním kuponové privatizace. Sice většina lidí cítí, že „byla okradená“, ale po téměř třiceti letech je ekonomická situace občanů celkem vyhovující.

Nejhorší situace je v oblasti občanských práv. ČSSD uchvátila moc soudní, a bezostyšně prosazovala své ekonomické zájmy. Prostřednictvím soudců dosáhla vlastnictví Lidového domu. Hospodaření s majetkem nesvědčí o schopnosti efektivně řídit republiku.

Horší je, že praktiky totalitního systému v soudnictví nejen převzala, ale také vydáváním stále nových právních předpisů si moc upevnila. Sice máme Ústavní soud, ale ten je ve skutečnosti soudem dovolacím.

Justice vůbec nerespektuje princip rovnosti občanů před zákonem. Chce-li se občan obrátit na soud, musí k tomu použít služeb „občanů s právnickým vzděláním“. A výsledek soudního procesu závisí na postavení soudců v soudcovské hierarchii. V Ústavě je jasně definováno, že každý soudce musí být nestranný a nezávislý. Náš Ústavní soud zavedl termín „závazný právní názor“. Tím zcela popřel znění Ústavy. Rozhodování soudců je téměř zcela libovolné. Občan s doloženým trestným činem (sedm milionů v krabici) běhá po svobodě a ve vězení sedí občané, u kterých státní zástupce nedokáže identifikovat trestný skutek. Soudce s klidem rozhodne o „překvalifikování“ trestného činu. Takový soudce by měl být ihned zbaven soudcovského taláru. Soudy v demokratickém státě rozhodují, zda skutek, čin nebo jednání, které žaloba uvádí, lze označit za trestný čin (a dovoluje moci výkonné, aby v rámci zákona zasáhla), či je to přestupek, případně že žaloba pochybila, a žádný skutek nepředložila. Je lhostejné, zda je žalobcem fyzická osoba, organizace, nebo stát. Státní zástupce může prostřednictvím policie zasahovat do občanských práv teprve tehdy, když má v ruce rozhodnutí soudu. V opačném případě jsme policejním státem.

Soud nesmí měnit důvody žaloby. Znění žaloby je předmětem soudu. Soud má pouze dvě možnosti jak rozhodnout. Buď uzná, že důvody žaloby jsou pravdivé (žaloba je v právu), nebo důvody žaloby zamítne. Uzná-li soud žalobní návrh oprávněný, odsoudí žalovanou stranu. Současně musí vyslovit, že žalovaná strana musí splnit požadavky žalobce a veškeré soudní náklady musí žalovaná strana nahradit žalobci. Jestliže soud rozhodne, že žalobní návrh není oprávněný, žalobu zamítne a přikáže, aby náklady žalované strany uhradil žalobce. Výrok soudce jak k žalované straně, tak ke straně žalující je vždy pravdivý. Tento princip je tisíciletí označován jako důkaz opakem. V matematice je tento důkaz (sporem) široce používán, je jedním ze základních důkazů.