Každý se může na ten pořad podívat, nebudu ho komentovat ani hodnotit. Zmíním jenom účast think-tanku „Evropské hodnoty“, jehož zástupkyně v obrazových vstupech kupodivu velmi objektivně komentovala hodnotovou orientaci současného islámu. Nikdo z přítomných v pořadu netvrdil, že snad bychom se bez islámu v Evropě neobešli.

Zaujala mě myšlenka o evoluci etiky, která v pořadu zazněla krátce po jeho začátku. Toto slovní spojení by ve svém plném významu mohlo znamenat, že nám tzv. „evropské hodnoty“ nejsou odněkud seslány, nejlépe od Boha shůry nebo z hory, nejsou nám dány z Berlína či Bruselu, nejsou to modly, o kterých nám někdo odněkud a hlavně odjinud pořád káže. Znamenalo by to, že to jsou hodnoty, živá pravidla, která si od nepaměti vytváříme my sami mezi sebou, abychom dokázali společně i vedle sebe v klidu žít, ale také se postavit na odpor, kdyby nějaký přivandrovalec z čista jasna chtěl, aby bylo hned po jeho…

Existence skutečné evoluce etiky by znamenala, že všelicí věrozvěsti evropských hodnot nemají žádné právo kázat o nich nám, jejich tvůrcům. Znamenalo by to, že se nemusíme hned přizpůsobovat příchozím a jejich hodnotám, ale neměli bychom jim ani bránit v tom, aby se společně s námi zapojili do debaty a tvorby hodnot společných. Minimálně bychom jim neměli bránit v tom, aby nám takovou debatu slušně nabídli. Je to prastaré právo příchozích. Měli bychom takovou nabídku přijmout, protože v takové debatě nejsnadněji poznáme, jaké jsou skutečné pohnutky příchozích, a můžeme se podle toho zachovat, včetně toho, že je poženeme svinským krokem tam, odkud přišli.